Michael Jackson a Ujgurové
V souvislosti s nedávnými krvavými protesty v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny poznamenal trefně jeden americký žurnalista, jak nepříhodnou dobu si z hlediska mediální pozornosti Ujgurové pro své nepokoje zvolili. Smrt Michaela Jacksona, povšiml si tento komentátor, byla a stále je tématem číslo jedna na internetové sociální síti Twitter, kdežto Ujgurové to nezvládli ani do první desítky.
Jaký to prudký kontrast s událostmi v Iránu, během kterých se dokonce mluvilo o "twitterové revoluci". Jistě, počet internetových uživatelů v Sin-ťiangu je asi řádově menší než těch v Iránu. Svoji role hraje i fakt, že čínská administrativa preventivně "vypnula" celý internet, místo aby se ho snažila jen selektivně cenzurovat. Pořadí twitterového žebříčku ale odhaluje některé hlubší skutečnosti.
Například jak je snadné kritizovat porušování lidských práv v zemi, která je na černé listině minimálně západního světa a jak se kritika zadrhává, když jde o nadmíru strategickou a "citlivou" záležitost jakou je interní politika Čínské lidové republiky. Nebo také o co snáze se sympatizuje s mladými lidmi, kteří zdánlivě stojí proti islámské teokracii a o co obtížněji se mediálně prodávají muslimové, kteří se v ulicích bijí s představiteli ateistického režimu. Režimu, který dokázal bravurně využít americké války proti teroru, aby železnou pěstí udeřil na jakýkoli ujgurský disent pod záminkou potlačování terorismu a náboženského radikalismu.
Jistě, nic není černobílé. Dokonce ani situace v Tibetu, mediálně vděčnější téma, má komplikovanější historii a současnost, než si jsou mnozí z nás ochotni přiznat. Má smysl v tak nepřehledných etnicko-nábožensko-historických křivd hledat viníky a oběti? Koneckonců Číňané hlásí, že drtivá většina obětí nedávných nepokojů byli etničtí Číňané (Chanové), zatímco Ujgurové hlásí totéž v obráceném gardu. Není čas se zaměřit raději na kvalitu života a bezpečnost jednotlivých lidí než podporovat jednu stranu na úkor druhé? A jak toho dosáhnout? To jsou otázky pro skutečně neselektivní politiku lidských práv.
Je možné, že se čínské vládě podaří ujgurský odpor udržet na minimu za použití brutálních prostředků. Je možné, že se čínské vládě podaří potlačit ujgurskou etnickou identitu. Je dokonce i možné, že Evropská unie zruší své embargo na vývoz zbraní do Číny a české kulky budou v Sin-ťiangu zabíjet lidi, které před tím odhalí sledovací zařízení dodávaná již teď Finy (Nokia) a Němci (Siemens).
Takovým věcem nezabrání ani megahvězda Michael Jackson, když bude mesiášsky zpívat „Heal the world“ a budou to poslouchat miliony lidí. Tomu zabrání jen mnohem tvrdší tlak veřejnosti na důslednější lidskoprávní a zahraniční politiku České republiky a Evropské unie. Takže tweetujte taky o Ujgurech, svět toho o nich ještě stále dost neví.
Jaký to prudký kontrast s událostmi v Iránu, během kterých se dokonce mluvilo o "twitterové revoluci". Jistě, počet internetových uživatelů v Sin-ťiangu je asi řádově menší než těch v Iránu. Svoji role hraje i fakt, že čínská administrativa preventivně "vypnula" celý internet, místo aby se ho snažila jen selektivně cenzurovat. Pořadí twitterového žebříčku ale odhaluje některé hlubší skutečnosti.
Například jak je snadné kritizovat porušování lidských práv v zemi, která je na černé listině minimálně západního světa a jak se kritika zadrhává, když jde o nadmíru strategickou a "citlivou" záležitost jakou je interní politika Čínské lidové republiky. Nebo také o co snáze se sympatizuje s mladými lidmi, kteří zdánlivě stojí proti islámské teokracii a o co obtížněji se mediálně prodávají muslimové, kteří se v ulicích bijí s představiteli ateistického režimu. Režimu, který dokázal bravurně využít americké války proti teroru, aby železnou pěstí udeřil na jakýkoli ujgurský disent pod záminkou potlačování terorismu a náboženského radikalismu.
Jistě, nic není černobílé. Dokonce ani situace v Tibetu, mediálně vděčnější téma, má komplikovanější historii a současnost, než si jsou mnozí z nás ochotni přiznat. Má smysl v tak nepřehledných etnicko-nábožensko-historických křivd hledat viníky a oběti? Koneckonců Číňané hlásí, že drtivá většina obětí nedávných nepokojů byli etničtí Číňané (Chanové), zatímco Ujgurové hlásí totéž v obráceném gardu. Není čas se zaměřit raději na kvalitu života a bezpečnost jednotlivých lidí než podporovat jednu stranu na úkor druhé? A jak toho dosáhnout? To jsou otázky pro skutečně neselektivní politiku lidských práv.
Je možné, že se čínské vládě podaří ujgurský odpor udržet na minimu za použití brutálních prostředků. Je možné, že se čínské vládě podaří potlačit ujgurskou etnickou identitu. Je dokonce i možné, že Evropská unie zruší své embargo na vývoz zbraní do Číny a české kulky budou v Sin-ťiangu zabíjet lidi, které před tím odhalí sledovací zařízení dodávaná již teď Finy (Nokia) a Němci (Siemens).
Takovým věcem nezabrání ani megahvězda Michael Jackson, když bude mesiášsky zpívat „Heal the world“ a budou to poslouchat miliony lidí. Tomu zabrání jen mnohem tvrdší tlak veřejnosti na důslednější lidskoprávní a zahraniční politiku České republiky a Evropské unie. Takže tweetujte taky o Ujgurech, svět toho o nich ještě stále dost neví.