Morální obrodou společnosti?
První možností, jak na korupci, je změnit morálku lidí. Snahy o morální obrodu společnosti jsou důležité. Morální apely samy o sobě však nejsou schopny korupci vyřešit, neboť „lidi jsou lidi,” jak kdysi lakonicky pravil Jan Werich.

Výměnou politiků?
Další možností, jak omezit korupci, je vyměnit zkorumpované politiky za slušnější. Obtížným předpokladem této myšlenky zůstává, že se slušní lidé v politice nezmění na korupčníky. Kdo by byl řekl, že v devadesátých letech byl Pavel Bém mladým nadějným politickým nováčkem s nesporným morálním kreditem vedoucího lékaře a ředitele Kontaktního centra pro drogově závislé. Vyměnit politiky za lepší je proto nelehký úkol se značně nejistými výsledky.

Zostřenou represí?
Další řešení korupce? Zostřená represe, zvýšení trestů za korupci, prostor pro neohrožené státní zástupce. To by jistě pomohlo, jenomže v porovnání s prevencí je efektivita represe nízká. I když je správné fungování státního zastupitelství a policie v boji proti korupci důležité, orgány činné v trestním řízení nikdy nebudou mít dostatek prostředků na odhalení všech korupčních praktik. „Naprostá většina korupčního jednání zůstávala v latenci a příliš se ho zatím nedařilo odhalovat“, smutně konstatují protikorupční strategie vlády a zprávy Nejvyššího státního zastupitelství.

Navíc o trestech za korupci v konečném důsledku rozhodují soudy. A jimi doposud udělované tresty za korupci jsou mírné až směšné. I když korupčníka odhalíte, obžalujete, odsoudíte, nijak významně se ho to nedotýká. Až na výjimky většina odsouzených korupčníků doposud vyvázla u soudu pouze s podmínkou.

Kontrolou úřadů?
Korupce je klasickým příkladem společenského zla, které však nelze jednoduše zakázat. Tradiční přístup „zákaz – kontrola úřadem“ u korupce nefunguje, protože korupcí jsou často zasaženy úřady samotné. Fakt, že úřad je zkorumpován a neprovádí kontroly, nepřímo motivuje řadu dalších k porušování pravidel. Riziko, že porušení pravidel odhalí zkorumpovaný úředník, výrazně klesá. Na korupci je proto nutno jít jinak. Ne způsobem „zákaz a kontrola úřadem“, ale chytrými pravidly.

Na korupci chytrými pravidly
Stejně jako je lepší koupit zámek a předejít tak vykradení bytu, než nechat dveře domu otevřené dokořán a poté honit zloděje, je lepší korupci předcházet, než ji následně složitě odhalovat a dokazovat. Navíc bez preventivních opatření nemají orgány činné v trestním řízení nástroje, které by jim umožnily získat o korupci důkazy. A bez důkazů nemohou proti korupci bojovat.

Nejúčinnější způsobem, jak omezit korupci, je předcházet jejímu vzniku – nejlepší je, když ke korupci vůbec nedojde. Předcházet korupci znamená snižovat korupční příležitosti. Chytrá pravidla se proto snaží předcházet vytváření korupčních příležitostí, tak aby ke korupci docházelo co nejméně.

A jak by měla konkrétně vypadat chytrá pravidla proti korupci? V příštím blogu…

(Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz)