Jak napsat zákon o politických trafikách?
Andrej Babiš v prosinci loňského roku prohlásil, že jeho ministerstvo neumí napsat zákon o dozorčích radách státních a polostátních podniků. Tento týden se koalice dohodla, že se žádný zákon psát nebude. Přesto se domnívám, že takový zákon potřeba je. Dovolím si proto pár knížecích rad, jak takový zákon napsat.
Mohou v dozorčích radách sedět politici?
Nejprve je nutné vymezit, v čem spočívá problém politických trafik (to jsem se pokusil učinit ve zkratce v předcházejícím blogu pod názvem Problém politických trafik ). Za druhé, je nutné osvětlit, co je smyslem dozorčí rady. Dozorčí rada veřejného i soukromého podniku má dohlížet na to, že podnik řádně funguje a jedná v souladu se zákony. Členové dozorčí rady mají za úkol kontrolovat nejen to, zda veřejný podnik řádně poskytuje občanům služby, které má, ale také, že dodržuje právní předpisy. Například, že veřejnosti podává informace podle zákona o veřejném přístupu k informacím.
Veřejné podniky jsou státní podniky či firmy ovládané státem, kraji či obcemi. Jestliže stát, kraj či obec veřejný podnik ovládá, je zcela legitimní, aby dohled nad fungováním podniku vykonával jeho představitel. Úkoly členů dozorčí rady veřejných podniků mohou plnit zvolení politici nebo jmenovaní úředníci. Odpověď na otázku, zda mohou politici sedět v dozorčích radách veřejných podniků proto je: ano, politici a jiní veřejní činitelé mohou sedět v dozorčích radách veřejných podniků, ale… ne sami.
Jak kontrolovat politiky v dozorčích radách?
Je-li dozorčí rada složena pouze z politiků či úředníků, chybí kontrola nad tím, co v ní dělají. Naplňují veřejný zájem nebo zavírají oči nad transakcemi, které jsou nevýhodné? Nikdo neví. Politicky nominovaní činitelé v takové situaci nečelí riziku, že by se přišlo na to, že neslouží veřejnému zájmu nebo nechávají veřejný podnik rozkrádat.
Chytrá pravidla se proto snaží toto riziko zvýšit. Požadují, aby vedle politiků a jiných veřejných činitelů seděli v dozorčích radách rovněž odborníci a aby veřejný činitel v dozorčí radě byl odpovědný za poskytování informací o podniku veřejnosti. Krom toho politik či jiný veřejný činitel by neměl obhospodařovat více jak jednu, maximálně dvě dozorčí rady. Jinak tuto funkci nemůže vykonávat odpovědně.
Jestliže je legitimní, aby představitelé státu, krajů či obcí dohlíželi na fungování veřejných podniků, není naopak v pořádku, aby v dozorčích radách seděli zasloužilí straníci, kteří nebyli zvoleni nebo jmenováni do žádné veřejné funkce. Tito straníci totiž nemají motivaci sledovat veřejný zájem, ale pouze zájem strany. Jsou motivováni pouze k tomu, aby dohlíželi na to, že veřejný podnik zadává zakázky nebo posílá peníze „těm správným“ firmám vlastněným osobami napojenými na jejich stranu.
Jak vybrat do dozorčích rad odborníky?
Poslední otázkou, která se v souvislosti s dozorčími radami naskýtá, je, na základě jakých kritérií by mělo být určeno, která konkrétní osoba má dostat místo v dozorčí radě. U politika je kvalifikací zvolení do veřejné funkce, u jiných veřejných činitelů kvalifikace pro výkon funkce ve státní správě.
Největší potíž je s odbornickými místy: jak určit, kdo už je a kdo již není odborník, ale politicky nominovaná osoba? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Stát by se měl nicméně pokusit kritéria pro nominaci do odbornických míst dozorčích rad veřejných podniků alespoň obecně vymezit. Kandidáti splňující takto vymezené podmínky by měli být vybráni v otevřeném výběrovém řízení.
Komu tím prospějeme?
Pokud by byla přijata chytrá pravidla ohledně členství, odměňování a výběru politických a odborných členů dozorčích rad veřejných podniků, mohly by nejen dozorčí rady, ale i samotné veřejné podniky fungovat mnohem efektivněji. Primárním úkolem zvoleného politika či státního úředníka v dozorčí radě by bylo kontrolovat, zda je jednání veřejného podniku v souladu se zákony, a dbát na ochranu veřejného zájmu. Měli by rovněž pomáhat veřejným orgánům při kontrole hospodaření podniku. Odborníci by naopak mohli zaměřit svou pozornost na ekonomickou efektivitu veřejného podniku a účinně se s politicky jmenovanými osobami doplňovat.
(Podrobný návod, jak docílit efektivního fungování dozorčích rad veřejných podniků, je popsán v Receptu 14 – Dozorčí rady veřejných podniků na www.korupcejakoparazit.cz)
Mohou v dozorčích radách sedět politici?
Nejprve je nutné vymezit, v čem spočívá problém politických trafik (to jsem se pokusil učinit ve zkratce v předcházejícím blogu pod názvem Problém politických trafik ). Za druhé, je nutné osvětlit, co je smyslem dozorčí rady. Dozorčí rada veřejného i soukromého podniku má dohlížet na to, že podnik řádně funguje a jedná v souladu se zákony. Členové dozorčí rady mají za úkol kontrolovat nejen to, zda veřejný podnik řádně poskytuje občanům služby, které má, ale také, že dodržuje právní předpisy. Například, že veřejnosti podává informace podle zákona o veřejném přístupu k informacím.
Veřejné podniky jsou státní podniky či firmy ovládané státem, kraji či obcemi. Jestliže stát, kraj či obec veřejný podnik ovládá, je zcela legitimní, aby dohled nad fungováním podniku vykonával jeho představitel. Úkoly členů dozorčí rady veřejných podniků mohou plnit zvolení politici nebo jmenovaní úředníci. Odpověď na otázku, zda mohou politici sedět v dozorčích radách veřejných podniků proto je: ano, politici a jiní veřejní činitelé mohou sedět v dozorčích radách veřejných podniků, ale… ne sami.
Jak kontrolovat politiky v dozorčích radách?
Je-li dozorčí rada složena pouze z politiků či úředníků, chybí kontrola nad tím, co v ní dělají. Naplňují veřejný zájem nebo zavírají oči nad transakcemi, které jsou nevýhodné? Nikdo neví. Politicky nominovaní činitelé v takové situaci nečelí riziku, že by se přišlo na to, že neslouží veřejnému zájmu nebo nechávají veřejný podnik rozkrádat.
Chytrá pravidla se proto snaží toto riziko zvýšit. Požadují, aby vedle politiků a jiných veřejných činitelů seděli v dozorčích radách rovněž odborníci a aby veřejný činitel v dozorčí radě byl odpovědný za poskytování informací o podniku veřejnosti. Krom toho politik či jiný veřejný činitel by neměl obhospodařovat více jak jednu, maximálně dvě dozorčí rady. Jinak tuto funkci nemůže vykonávat odpovědně.
Jestliže je legitimní, aby představitelé státu, krajů či obcí dohlíželi na fungování veřejných podniků, není naopak v pořádku, aby v dozorčích radách seděli zasloužilí straníci, kteří nebyli zvoleni nebo jmenováni do žádné veřejné funkce. Tito straníci totiž nemají motivaci sledovat veřejný zájem, ale pouze zájem strany. Jsou motivováni pouze k tomu, aby dohlíželi na to, že veřejný podnik zadává zakázky nebo posílá peníze „těm správným“ firmám vlastněným osobami napojenými na jejich stranu.
Jak vybrat do dozorčích rad odborníky?
Poslední otázkou, která se v souvislosti s dozorčími radami naskýtá, je, na základě jakých kritérií by mělo být určeno, která konkrétní osoba má dostat místo v dozorčí radě. U politika je kvalifikací zvolení do veřejné funkce, u jiných veřejných činitelů kvalifikace pro výkon funkce ve státní správě.
Největší potíž je s odbornickými místy: jak určit, kdo už je a kdo již není odborník, ale politicky nominovaná osoba? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Stát by se měl nicméně pokusit kritéria pro nominaci do odbornických míst dozorčích rad veřejných podniků alespoň obecně vymezit. Kandidáti splňující takto vymezené podmínky by měli být vybráni v otevřeném výběrovém řízení.
Komu tím prospějeme?
Pokud by byla přijata chytrá pravidla ohledně členství, odměňování a výběru politických a odborných členů dozorčích rad veřejných podniků, mohly by nejen dozorčí rady, ale i samotné veřejné podniky fungovat mnohem efektivněji. Primárním úkolem zvoleného politika či státního úředníka v dozorčí radě by bylo kontrolovat, zda je jednání veřejného podniku v souladu se zákony, a dbát na ochranu veřejného zájmu. Měli by rovněž pomáhat veřejným orgánům při kontrole hospodaření podniku. Odborníci by naopak mohli zaměřit svou pozornost na ekonomickou efektivitu veřejného podniku a účinně se s politicky jmenovanými osobami doplňovat.
(Podrobný návod, jak docílit efektivního fungování dozorčích rad veřejných podniků, je popsán v Receptu 14 – Dozorčí rady veřejných podniků na www.korupcejakoparazit.cz)