Problém politických trafik
„Oni tím, že jsou v dozorčích radách nebo představenstvech, získávají vliv na tu instituci, získávají vliv na veřejné zakázky, na to, jak bude ta instituce investovat.“ (Petr Soukenka, ředitel Nadačního fondu proti korupci)
Velikost a význam veřejných podniků není radno podceňovat. Podle posledních studií dosahuje jejich obrat asi 680 miliard korun ročně, což odpovídá asi dvěma třetinám státního rozpočtu. Jejich velikost i přes krizi neustále roste. Na rozdíl od hospodaření státních institucí však podléhají jen velmi slabé veřejné kontrole.
Atraktivní politické zboží
Velký objem prostředků spojený s nízkou kontrolou činí místa v dozorčích radách veřejných podniků velmi atraktivním „politickým artiklem.“ Dozorčí rady veřejných podniků jsou proto často obsazovány osobami, jejichž jedinou kvalifikací je stranická legitimace. I když nikdo neví, jak tito straníci své povinnosti v dozorčí radě vykonávají, berou za činnost v dozorčí radě nezřídka velmi zajímavou odměnu. Krom toho řada z nich je hned v několika dozorčích radách, čímž vzrůstá jejich příjem a klesá kvalita odvedené práce.
Absence kontroly
Je-li dozorčí rada složena pouze z politiků či úředníků, chybí kontrola nad tím, co v ní dělají. Naplňují veřejný zájem nebo zavírají oči nad transakcemi, které jsou nevýhodné? Nikdo neví. Politicky nominovaní činitelé v takové situaci nečelí riziku, že by se přišlo na to, že neslouží veřejnému zájmu nebo nechávají veřejný podnik rozkrádat.
Nutnost systémového, nikoli policejního řešení
Přesto, že milovníci reality show nebudou souhlasit, problém obsazování dozorčích rad veřejných firem by se neměl řešit akcemi maskovaných policistů v kuklách, tak jako tomu bylo při pádu Nečasovy vlády, ale systémově. Systémové řešení problému politických trafik znamená najít odpověď na tři klíčové otázky: Za prvé, mají být v dozorčích radách veřejných podniků politici? Za druhé, jak členy dozorčích rad veřejných podniků odměňovat? A za třetí, jakým způsobem vybírat do dozorčích rad konkrétní osoby?
(Jak řešit problém dozorčích rad veřejných podniků příště…)
Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz
Velikost a význam veřejných podniků není radno podceňovat. Podle posledních studií dosahuje jejich obrat asi 680 miliard korun ročně, což odpovídá asi dvěma třetinám státního rozpočtu. Jejich velikost i přes krizi neustále roste. Na rozdíl od hospodaření státních institucí však podléhají jen velmi slabé veřejné kontrole.
Atraktivní politické zboží
Velký objem prostředků spojený s nízkou kontrolou činí místa v dozorčích radách veřejných podniků velmi atraktivním „politickým artiklem.“ Dozorčí rady veřejných podniků jsou proto často obsazovány osobami, jejichž jedinou kvalifikací je stranická legitimace. I když nikdo neví, jak tito straníci své povinnosti v dozorčí radě vykonávají, berou za činnost v dozorčí radě nezřídka velmi zajímavou odměnu. Krom toho řada z nich je hned v několika dozorčích radách, čímž vzrůstá jejich příjem a klesá kvalita odvedené práce.
Absence kontroly
Je-li dozorčí rada složena pouze z politiků či úředníků, chybí kontrola nad tím, co v ní dělají. Naplňují veřejný zájem nebo zavírají oči nad transakcemi, které jsou nevýhodné? Nikdo neví. Politicky nominovaní činitelé v takové situaci nečelí riziku, že by se přišlo na to, že neslouží veřejnému zájmu nebo nechávají veřejný podnik rozkrádat.
Nutnost systémového, nikoli policejního řešení
Přesto, že milovníci reality show nebudou souhlasit, problém obsazování dozorčích rad veřejných firem by se neměl řešit akcemi maskovaných policistů v kuklách, tak jako tomu bylo při pádu Nečasovy vlády, ale systémově. Systémové řešení problému politických trafik znamená najít odpověď na tři klíčové otázky: Za prvé, mají být v dozorčích radách veřejných podniků politici? Za druhé, jak členy dozorčích rad veřejných podniků odměňovat? A za třetí, jakým způsobem vybírat do dozorčích rad konkrétní osoby?
(Jak řešit problém dozorčích rad veřejných podniků příště…)
Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz