„Kdo chce mít komplikovanou vlastnickou strukturu vedenou přes tři ostrovní státy, ať ji má – přístup k veřejným penězům bude mít ale trochu obtížnější.“ (Jiří Skuhrovec, analytik)

Anonymita vlastníků je předpokladem…
„Seychelská společnost IBC včetně sídla za 24 990 Kč, 0 % daně,100% anonymita,“ lze se dočíst na webové stránce jednoho z mnoha tzv. off-shore poradců. Stoprocentní anonymita a víceméně nulové riziko odhalení skutečného vlastníka je jedním z hlavních faktorů, proč jsou korupce a střet zájmů v České republice tak rozšířené.

To, že je firma registrována v zahraničí, neznamená, že nemůže mít českého vlastníka. Vlastní-li českou firmu firma ze Seychel, neznamená to, že jejím vlastníkem je Seychelan. Vlastníkem seychelské firmy může být klidně Čech. V řadě případů je firma registrována v zahraničí jen proto, aby zakryla českého vlastníka, který se obává, že odhalením jeho totožnosti by se mohlo přijít na korupci.

…pro vyvádění peněz daňových poplatníků do daňových rájů…
Vyvedení vlastnické struktury firmy do zahraničí a skrytí jejího skutečného vlastníka je cestou, jak vylévat peníze daňových poplatníků do daňových rájů. Doprovodným důvodem bývá také něco, čemu se eufemisticky říká daňová optimalizace, tj. to, že se firma snaží neplatit žádné daně v zemi, kde skutečně dochází k její výdělečné ekonomické aktivitě.

Studie OECD v tomto ohledu zdůrazňují, že „samotný fakt, že jednoduché obchodní transakce jsou prováděny přes fiktivní společnosti v daňových rájích, které jsou do těchto transakcí přidávány jako prostředníci, může být indicií, že nákupní ceny mohou být nadsazeny a prodejní ceny sníženy, aby takto vytvořený rozdíl mohl být využit k neoprávněnému obohacení vlastníka takové firmy či použit na úplatky.“

…a prostředkem pro realizaci korupce ve veřejných zakázkách.
Jelikož však zakrývání skutečných vlastníků není nezákonné, jsou politici a veřejní funkcionáři vystaveni obrovskému pokušení tuto možnost využít. Že je nemorální získávat prostřednictvím anonymních firem veřejné zakázky či dotace a následně si přivlastnit zisk? Ale vždyť to dělají jiní, proč bych to nemohl dělat i já, uvažuje ctihodný politik.

Jsme opět u jádra českého problému s korupcí. Proč to nedělat, když je to tak snadné, levné a bezpečné? Proč nevyužít příležitosti, když se nabízí, a nikdo ji ani formálně nezakazuje. „Kdyby hrozilo reálné riziko, že se někdo dozví, že vlastním firmu na Seychelách, přes kterou dostávám veřejné peníze do vlastní kapsy, to bych do asi toho nešel,“ spekuluje politik. A přemýšlí dále: „Stejně tak kdyby to bylo moc složité nebo drahé. To by se mi zase nevyplatilo. Jenže když je to tak levné, pohodlné a výnosné…“

Je řešením TAXPARENCY?
Odpověď na otázku, jak zamezit vyvádění prostředků českých daňových poplatníků do daňových rájů není jednoduchá. Nicméně se zajímavým řešením pod názvem TAXPARENCY (www.taxparency.eu/cz/) přišla tento týden Transparency International.

(Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz)