Paní S.Š. mi napsala pod minulým blogem cosi jako "přátelské doporučení", odpověď si myslím zaslouží širší publicitu:

Vážená paní,

Vy stále znovu a znovu nechcete připustit jednu základní věc: Já jsem nikdy nehrál, nehraji a i do budoucna odmítám hrát jakékoli "politické" hry. Proto jsem nikdy zcela nezapadl ani do týmu bývalého prezidenta, a proto nezapadnu ani do týmu toho současného.

Na Hradě jsem zůstal z jednoho naprosto prostinkého důvodu:

Cítím loajalitu k instituci prezidenta republiky jako takové. Nikolil loajalitu k Václavu Klausovi, loajalitu k Miloši Zemanovi či loajalitu k Václavu Havlovi. Nejsem politik. Kdybych odešel s Václavem Klausem a práskl Miloši Zemanovi dveřmi před nosem, tak bych tím tento svůj přístup popřel. Tímto způsobem bych odešel pouze v případě, že by nový prezident byl pro mne osobně z nějakého důvodu občansky absolutně nepřijatelný - říkejme tomu výhrada svědomí - to ale není případ Miloše Zemana. Očekával jsem, že nové vedení se skutečně začne bavit s jednotlivými zaměstnanci a ptát se, zda mají zájem zůstat, popř. jim sdělí, že jsou natolik spjati s předchozím prezidentem, že o jejich práci nový prezident nemá zájem. Měl jsem své limity, očekával jsem, že druhá strana má rovněž své, a že si nejdříve sedneme a buď naše představy budou mít nějaký průsečík, nebo nebudou, a na základě toho se dohodneme na podmínkách další spolupráce nebo na odchodu. Určitě nikdy nebylo a není mým cílem držet se na Hradě zuby nehty. Že to se mnou ale někdo začne naprosto neprofesionálně řešit přes média, to jsem přeci jenom nečekal.

Výpověď si samozřejmě převezmu - až se mi ji někdo pokusí předat. Bez součinnosti druhé strany, která výpověď avizovala, to bohužel nejde.