Po přečtení spalte
Ministerstvo životního prostředí za poslední léta prošlo zajímavou proměnou. Místo ochrany životního prostředí a podpory ekologických řešení se spíše prosazující různé zájmy, o jejichž přínosu pro samotného životního prostředí lze úspěšně pochybovat. To se týká i proměny politiky nakládání s odpady.
Nerudovské „kam s ním“ má v problematice odpadů několik řešení: recyklace, spalování a ukládání na skládky. Recyklace je v ČR na úrovni 25%. Zbylých 75 % se nadále skládkuje nebo spaluje. V recyklaci je Česká republika tam, kde byly země jako Německo a Rakousko před deseti lety. Ministři (v dresu ODS) zřejmě nechtěli obtěžovat občany a podnikatele něčím tak ekologickým, jako je recyklace, proto nebyly přijaty odpovídající zákonné opatření, které by mohly třídění a znovuožívání surovin podporovat. Takže pokud se nám recyklovat nedaří, budeme všechno pálit, přichází s nápadem Chalupa.
Proč MŽP rezignovalo na recyklaci a hodlá komunální odpad spalovat ve spalovnách, které jsou v ČR jen tři? A proč klade Státní energetická koncepce tak velký důraz na energetické využití odpadů? Ano, energetické využití odpadů nelze opomenout a je nutné jej využívat, nicméně nám musí být varováním, že je prosazováno právě na úkor recyklace. Pokud bude nový Plán odpadového hospodářství počítat s podporou spalování, muselo by po celé republice vyrůst množství nových spaloven. To by znamenalo, že stát se nebude moci k recyklaci vrátit, aniž by čelil pozdějším žalobám nebo arbitrážím ohledně zmařených investic. Takže každá příští vláda s příznivějším vztahem k životnímu prostředí bude mít problém.
Celé to budí dojem, že jde o dobře připravený nový energetický business. Nejdříve budeme pasivní a nebudeme dostatečně podporovat a motivovat k recyklaci, která následně nebude tak úspěšná, jak by bylo žádoucí. Pak je možné recyklaci označit za veskrze neúspěšný projekt a nabídnout řešení v podobě energetického využití odpadu. Přeci pokud nedokážeme odpad opět využít a ukládáme jej v krajině, je lepší z něj alespoň získat energii, jejíž spotřeba bude zřejmě v budoucnosti růst. Vybudujeme skoro v každém kraji novou spalovnu a budeme ji krmit komunálním odpadem. Komunální služby budou platit za likvidaci odpadu a spalovna bude zároveň vydělávat na prodané energii. Nebudí to ve Vás dojem, že už jsou někde připraveni investoři? A postará se MŽP o to, aby prošly veškeré formality, jako jsou různá povolení nebo EIA, ještě během tohoto volebního období?
Bude to v zájmu lidí, kteří budou bydlet v blízkosti nových spaloven? To se spíše připravme na vlny odporu, protože nikdo se nebude chtít smířit s výstavbou nových kouřících komínů ve svém okolí. Je to v zájmu přírody a planety? Také ne, protože spousta tolik potřebných surovin jen tak vyletí komínem. V čím je to tedy zájmu, pane ministře?
Nerudovské „kam s ním“ má v problematice odpadů několik řešení: recyklace, spalování a ukládání na skládky. Recyklace je v ČR na úrovni 25%. Zbylých 75 % se nadále skládkuje nebo spaluje. V recyklaci je Česká republika tam, kde byly země jako Německo a Rakousko před deseti lety. Ministři (v dresu ODS) zřejmě nechtěli obtěžovat občany a podnikatele něčím tak ekologickým, jako je recyklace, proto nebyly přijaty odpovídající zákonné opatření, které by mohly třídění a znovuožívání surovin podporovat. Takže pokud se nám recyklovat nedaří, budeme všechno pálit, přichází s nápadem Chalupa.
Proč MŽP rezignovalo na recyklaci a hodlá komunální odpad spalovat ve spalovnách, které jsou v ČR jen tři? A proč klade Státní energetická koncepce tak velký důraz na energetické využití odpadů? Ano, energetické využití odpadů nelze opomenout a je nutné jej využívat, nicméně nám musí být varováním, že je prosazováno právě na úkor recyklace. Pokud bude nový Plán odpadového hospodářství počítat s podporou spalování, muselo by po celé republice vyrůst množství nových spaloven. To by znamenalo, že stát se nebude moci k recyklaci vrátit, aniž by čelil pozdějším žalobám nebo arbitrážím ohledně zmařených investic. Takže každá příští vláda s příznivějším vztahem k životnímu prostředí bude mít problém.
Celé to budí dojem, že jde o dobře připravený nový energetický business. Nejdříve budeme pasivní a nebudeme dostatečně podporovat a motivovat k recyklaci, která následně nebude tak úspěšná, jak by bylo žádoucí. Pak je možné recyklaci označit za veskrze neúspěšný projekt a nabídnout řešení v podobě energetického využití odpadu. Přeci pokud nedokážeme odpad opět využít a ukládáme jej v krajině, je lepší z něj alespoň získat energii, jejíž spotřeba bude zřejmě v budoucnosti růst. Vybudujeme skoro v každém kraji novou spalovnu a budeme ji krmit komunálním odpadem. Komunální služby budou platit za likvidaci odpadu a spalovna bude zároveň vydělávat na prodané energii. Nebudí to ve Vás dojem, že už jsou někde připraveni investoři? A postará se MŽP o to, aby prošly veškeré formality, jako jsou různá povolení nebo EIA, ještě během tohoto volebního období?
Bude to v zájmu lidí, kteří budou bydlet v blízkosti nových spaloven? To se spíše připravme na vlny odporu, protože nikdo se nebude chtít smířit s výstavbou nových kouřících komínů ve svém okolí. Je to v zájmu přírody a planety? Také ne, protože spousta tolik potřebných surovin jen tak vyletí komínem. V čím je to tedy zájmu, pane ministře?