Děkujeme, že kouříte!
V posledních týdnech a měsících navrhované úpravy ve směrnici Evropské komise o tabákových výrobcích aktivizovaly „imunitní systém“ tabákového průmyslu. Vzedmutí tabákové lobby se dá přirovnat nejspíš k alergické reakci. Tabáková lobby svou agresivní kampaní proti této směrnici prosazuje především svoje zájmy na stabilitě vlastního byznysu, než zájmy na svobodě výběru a už vůbec ne zájmy na zdraví jednotlivce.
První obětí této mohutné síly byl eurokomisař “pro zdraví a spotřebitele” John Dalli. Údajně korupční aféra se dnes překlopila do žalob podaných bývalým komisařem proti Evropské komisi. Tabák ovšem hrál o měsíce, dokonce o týdny a teprve dnes je jasné, že vůbec nešlo o samotného komisaře, ale o zdržení projednávání tabákové směrnice.
Tak zvané “odborné” argumenty pánů jako z filmu “Děkujeme že kouříte” záhy selhaly. Ještě před asi tak půl rokem si europoslanec ODS pan Cabrnoch dovolil v přímem televizním vstupu tvrdit, že Komise nepředložila dostatečné zdůvodnění návrhu, což byl samozřejmě nesmysl. Ukázalo se, že navrhovaná opatření jsou dostatečně podložena seriózním výzkumem.
Když tyto postupy selhaly, nastoupily další formy kampaně. Italský tabákový průmysl zaplavuje Evropský parlament mailovými výzvami „Save the Choice“ – „Chraňte možnost výběru“. Němečtí europoslanci dostávají pohlednice s titulkem „209 029 hlasů je proti tabákové směrnici – já jsem jeden z nich“. Rumunští europoslanci obdrželi petici podepsanou 15 000 zástupci prodejců tabákových výrobků. Průvodní dopis žádal europoslance o hlasování proti direktivě z důvodu ztráty příjmů z daní. Není však zřejmé, kdo stál za touto peticí.
Čeští europoslanci dostávají pohlednice z Kutné Hory s totožným obsahem – „Doufáme, že budete brát naše obavy ohledně tabákové směrnice v úvahu.“ Chodí desítky mailů se stejným textem, začínajícím slovy “Jsem dospělý kuřák”. A opravdu nechutná kampaň firmy Philip Morris – v každém balíčku cigaret je možné nalézt letáček s heslem „EU chce zakázat Vaše slimky a mentolové cigarety! Konejte, než je příliš pozdě! Kontaktujte svého europoslance!“. Podobné výzvy kolují i v Rumunsku. Pohlednicové kampaně nebyli ušetřeni ani holandští europoslanci. I oni obdrželi mnoho pohlednic ze závodu Philip Morris s výzvou, aby hlasovali proti tabákové směrnici.
Tabákový průmysl sponzoroval po Evropě webové stránky aktivně bojující proti tabákové směrnici a vyzývající občany k tomu, aby tlačili na své europoslance. Celá diskuse jako by se smrskla na “slimky” a “mentolky”. Ale jde jen o jediné: vše pokud možno odložit.
A zlatý hřeb na závěr: Firma Philip Morris, dle článku uveřejněném v britském Guardianu, vyčlenila 1,25 milionu liber na lobbování v Evropském parlamentu. Uniklé tajné dokumenty firmy odhalují strategii postupného vykolejování legislativního procesu přijímání této direktivy. Za účelem vykolejení – takže ne konstruktivního dialogu a úpravy směrnice – Philip Morris najal 161 lidí, kteří se alespoň jednou sešli s minimálně 233 europoslanci. Lobbisté ale v tomto případě už zašli za přijatelné hranice. Materiál Philip Morris o jednáních s jednotlivými europoslanci ovšem z firmy unikl. Je docela velká škoda, že se česká média zatím neodhodlala jej zveřejnit. Veřejnost má podle mého názoru na tuto informaci právo a nad touto cenzurou se lze jen podivovat. Že by média “nechtěla ovlivnit rozhodování europoslanců”?
Snad se tedy dočkáme zveřejnění aspoň po zítřejším hlasování. To už bude jasněji.
První obětí této mohutné síly byl eurokomisař “pro zdraví a spotřebitele” John Dalli. Údajně korupční aféra se dnes překlopila do žalob podaných bývalým komisařem proti Evropské komisi. Tabák ovšem hrál o měsíce, dokonce o týdny a teprve dnes je jasné, že vůbec nešlo o samotného komisaře, ale o zdržení projednávání tabákové směrnice.
Tak zvané “odborné” argumenty pánů jako z filmu “Děkujeme že kouříte” záhy selhaly. Ještě před asi tak půl rokem si europoslanec ODS pan Cabrnoch dovolil v přímem televizním vstupu tvrdit, že Komise nepředložila dostatečné zdůvodnění návrhu, což byl samozřejmě nesmysl. Ukázalo se, že navrhovaná opatření jsou dostatečně podložena seriózním výzkumem.
Když tyto postupy selhaly, nastoupily další formy kampaně. Italský tabákový průmysl zaplavuje Evropský parlament mailovými výzvami „Save the Choice“ – „Chraňte možnost výběru“. Němečtí europoslanci dostávají pohlednice s titulkem „209 029 hlasů je proti tabákové směrnici – já jsem jeden z nich“. Rumunští europoslanci obdrželi petici podepsanou 15 000 zástupci prodejců tabákových výrobků. Průvodní dopis žádal europoslance o hlasování proti direktivě z důvodu ztráty příjmů z daní. Není však zřejmé, kdo stál za touto peticí.
Čeští europoslanci dostávají pohlednice z Kutné Hory s totožným obsahem – „Doufáme, že budete brát naše obavy ohledně tabákové směrnice v úvahu.“ Chodí desítky mailů se stejným textem, začínajícím slovy “Jsem dospělý kuřák”. A opravdu nechutná kampaň firmy Philip Morris – v každém balíčku cigaret je možné nalézt letáček s heslem „EU chce zakázat Vaše slimky a mentolové cigarety! Konejte, než je příliš pozdě! Kontaktujte svého europoslance!“. Podobné výzvy kolují i v Rumunsku. Pohlednicové kampaně nebyli ušetřeni ani holandští europoslanci. I oni obdrželi mnoho pohlednic ze závodu Philip Morris s výzvou, aby hlasovali proti tabákové směrnici.
Tabákový průmysl sponzoroval po Evropě webové stránky aktivně bojující proti tabákové směrnici a vyzývající občany k tomu, aby tlačili na své europoslance. Celá diskuse jako by se smrskla na “slimky” a “mentolky”. Ale jde jen o jediné: vše pokud možno odložit.
A zlatý hřeb na závěr: Firma Philip Morris, dle článku uveřejněném v britském Guardianu, vyčlenila 1,25 milionu liber na lobbování v Evropském parlamentu. Uniklé tajné dokumenty firmy odhalují strategii postupného vykolejování legislativního procesu přijímání této direktivy. Za účelem vykolejení – takže ne konstruktivního dialogu a úpravy směrnice – Philip Morris najal 161 lidí, kteří se alespoň jednou sešli s minimálně 233 europoslanci. Lobbisté ale v tomto případě už zašli za přijatelné hranice. Materiál Philip Morris o jednáních s jednotlivými europoslanci ovšem z firmy unikl. Je docela velká škoda, že se česká média zatím neodhodlala jej zveřejnit. Veřejnost má podle mého názoru na tuto informaci právo a nad touto cenzurou se lze jen podivovat. Že by média “nechtěla ovlivnit rozhodování europoslanců”?
Snad se tedy dočkáme zveřejnění aspoň po zítřejším hlasování. To už bude jasněji.