V rámci rozjitřené atmosféry kolem akce "dalajláma" by mohla zaniknout skutečná událost týdne. V Praze byl na základě mezinárodního zatykače zatčen ruský hacker, který napadal cíle v USA. Právě ty stály za mezinárodním zatykačem a požádaly o jeho vydání. Zároveň o hackera požádalo i Rusko.

Z médií se dále dozvídáme, že Rus byl svým zatčením tak překvapen, že vůbec nekladl odpor. Z toho lze usoudit, že Rusko záměrně vysílá svého špiona na české území, které považuje za tak bezpečné, že ho jeho řídící orgány nepovažují za nutné informovat o mezinárodním zatykači. A jeho případnou realizaci českými orgány neberou jako vážné nebezpečí. A to je vážné!

Samozřejmě je třeba postupovat podle práva a toho, jak se v těchto případech chová protistrana. USA většinou nikoho do ciziny nevydávají, nicméně nedávno nám svého občana - vraha Dahlgrena - předaly. Představa, že Česko v této situaci někoho, navíc cizího státního příslušníka, do USA nevydá, je proto mrazivá. Tedy pokud by nemělo zásadní právní důvody.

Může se zdát, že to je jen malá bitva, nicméně je velmi důležitá. Podle jejího výsledku se ukáže, zda patříme na Východ či Západ. Na českém území nyní probíhá tichý boj dvou velmocí. A bylo by špatně, kdyby tuto zásadní bitvu tváří neviditelných zakryl mediálně vděčný politický zápas tváří známých.