Co dál po prezidentských volbách?
Demokratický proces nám dal staronového prezidenta. Můj kandidát to sice nebyl, ale byl zvolen jasně a demokraticky, i když o nástroje, které při tom použil, bych si neopřel ani štětku od záchodu. Poděkování je na místě pánům Drahošovi, Fischerovi, Hilšerovi a Horáčkovi.
Volby byly demokratické, účast byla slušná, rozdíl mezi vítězem a poraženým byl dostatečný, takže výsledek má vypovídající hodnotu, kterou je třeba respektovat. O demokratické volby jsme bojovali při Listopadové revoluci v roce 1989. Nic lepšího, než demokracii nikdo zatím nevymyslel, i když někteří velcí myslitelé byli jiného názoru.
Co si odnést jako poučení z druhého Zemanova zvolení? Lidé si většinově přejí Zemanem protežovanou vládu Babiše, s podporou možná Okamury, možná komunistů, možná ČSSD. Společnost zůstane rozdělena, protože prezident – rozdělitel zůstává u kormidla. Většině lidí nevadí lež, sprostota, překrucování ústavy, stav právního bezvědomí. Každý, kdo dal hlas Zemanovi, na sebe vzal odpovědnost za to, co nyní bude následovat. Totéž platí i pro ty, kdo k volbám nepřišli. I kvůli černým pasažérům demokracie jsme tam, kde jsme nyní a budeme minimálně dalších pět let.
Ale je také zjevné, že protizemanovská strana vygenerovala kandidáta kvalitního, i když ne natolik, aby mohl porazit Miloše Zemana. Jak tedy vygenerovat příště ještě lepšího kandidáta? Politické strany dlouho před kampaní vzaly na vědomí, že straničtí kandidáti nemají šanci, a nikoho ze svých řad do boje o Hrad neposlaly – a zjevně měly pravdu. Nicméně konečný výsledek znamená i to, že ani podpora nestranických kandidátů Drahoše, Fischera, Hilšera a Horáčka nestačila na porážku Zemanova, Babišova, Okamurova a Chovancova tábora. Navíc druhé kolo ukázalo, že byl mylný názor, že by Drahoš mohl být zvolen již v prvním kole: někteří voliči Fischera, Hilšera a Horáčka totiž zjevně ve druhém kole dali hlas Zemanovi.
Takže co dál? Ne, žádná emigrace, jak to zaznívá na sociálních sítích. S tím výsledkem se dá pracovat. Dá se zhodnotit politický kapitál čtyř výše uvedených mušketýrů. Blíží se podzimní komunální a senátní volby, vyloučit nelze ani předčasné parlamentní či prezidentské volby. V rámci kampaně jsme byli svědky nebývalé aktivizace lidí, kteří se obyčejně v politické oblasti neangažují. Zejména nevídaná podpora v druhém kole ze strany tří výše uvedených ve prospěch profesora Drahoše ve stylu „všichni za jednoho“ byla velmi osvěžující. Je tedy nač navázat a je třeba navázat. V sázce je budoucnost tohoto národa.
Volby byly demokratické, účast byla slušná, rozdíl mezi vítězem a poraženým byl dostatečný, takže výsledek má vypovídající hodnotu, kterou je třeba respektovat. O demokratické volby jsme bojovali při Listopadové revoluci v roce 1989. Nic lepšího, než demokracii nikdo zatím nevymyslel, i když někteří velcí myslitelé byli jiného názoru.
Co si odnést jako poučení z druhého Zemanova zvolení? Lidé si většinově přejí Zemanem protežovanou vládu Babiše, s podporou možná Okamury, možná komunistů, možná ČSSD. Společnost zůstane rozdělena, protože prezident – rozdělitel zůstává u kormidla. Většině lidí nevadí lež, sprostota, překrucování ústavy, stav právního bezvědomí. Každý, kdo dal hlas Zemanovi, na sebe vzal odpovědnost za to, co nyní bude následovat. Totéž platí i pro ty, kdo k volbám nepřišli. I kvůli černým pasažérům demokracie jsme tam, kde jsme nyní a budeme minimálně dalších pět let.
Ale je také zjevné, že protizemanovská strana vygenerovala kandidáta kvalitního, i když ne natolik, aby mohl porazit Miloše Zemana. Jak tedy vygenerovat příště ještě lepšího kandidáta? Politické strany dlouho před kampaní vzaly na vědomí, že straničtí kandidáti nemají šanci, a nikoho ze svých řad do boje o Hrad neposlaly – a zjevně měly pravdu. Nicméně konečný výsledek znamená i to, že ani podpora nestranických kandidátů Drahoše, Fischera, Hilšera a Horáčka nestačila na porážku Zemanova, Babišova, Okamurova a Chovancova tábora. Navíc druhé kolo ukázalo, že byl mylný názor, že by Drahoš mohl být zvolen již v prvním kole: někteří voliči Fischera, Hilšera a Horáčka totiž zjevně ve druhém kole dali hlas Zemanovi.
Takže co dál? Ne, žádná emigrace, jak to zaznívá na sociálních sítích. S tím výsledkem se dá pracovat. Dá se zhodnotit politický kapitál čtyř výše uvedených mušketýrů. Blíží se podzimní komunální a senátní volby, vyloučit nelze ani předčasné parlamentní či prezidentské volby. V rámci kampaně jsme byli svědky nebývalé aktivizace lidí, kteří se obyčejně v politické oblasti neangažují. Zejména nevídaná podpora v druhém kole ze strany tří výše uvedených ve prospěch profesora Drahoše ve stylu „všichni za jednoho“ byla velmi osvěžující. Je tedy nač navázat a je třeba navázat. V sázce je budoucnost tohoto národa.