Jaká krize - ekonomická, či etická?
Než se dostanu k diskusi nad připomínkami, jež zazněly nad předchozími příspěvky (jedním i druhým), chci vám přepsat pár řádků, které mě už dlouho ovlivňují. Našel jsem je ve starší knize Dějiny vědy politické se zřetelem k mravovědě, autorem je francouzský filosof Paul Janet, vyšlo nákladem Jana Laichtera na Královských Vinohradech v Praze r. 1896. V kapitole Poměr mravouky a politiky se na str. XV praví (ponechávám v původním znění):
„Ctnost zachraňuje státy a zkaženost je ničí. Necením málo zákonitých záruk veřejné svobody; mám úctu k zásadám politického hospodářství; ale kdybych měl nějakou oprávněnost, abych statečně mluvil k lidem této doby, řekl bych jim: ‚Milujete spravedlnost? Umíte si vážiti zákonů, byť i měly nedostatky, a úřadů, byť i nedokonalých? Umíte milovati právo sousedovo jako svoje vlastní? Necítíte nenávisti k těm, kdož mají víc než vy, ani opovržení k těm, kteří mají méně? Milujete více čest než bohatství a počestnou prostřednost víc než než špatně zjednanou velikost? Jste schopni mluviti svobodně a při tom nenapadati, nelhati a nerozdmýchati stát? Umíte setrvati na své myšlence a uchovati své svědomí a při tom neučiniti násilí myšlence a svědomí druhých? Umíte konečně milovati svobodu a nechtít při tom panovati? Umíte-li to, zasluhujete, abyste byli občany; pakli neumíte, jest vaše politická a hospodářská věda od základu chybná a všecky revoluce světa vám nedají toho, čeho si žádáte.‘“
V době hospodářské krize mi zamyšlení nad poměrem etiky a politiky či ekonomiky připadají zvlášť důležitá. To proto, že léky podávané proti ekonomické krizi jsou výhradně ekonomické povahy (např. zde). Základní omyl ale spočívá v tom, že nejde o krizi ekonomickou, ale o krizi etickou s výraznými ekonomickými příznaky, ale ne ekonomickými příčinami. Kořeny krize jsou totiž v nenažranosti, hrabivosti – snaze o maximální zisk za cenu podvodu – skrývání úvěrových rizik do nepřehledných balíčků a jejich nepřehledné přeprodeje a kumulace. Léčíme-li jen ekonomické příznaky krize, je to, jako bychom si mysleli, že zápal plic, doprovozený horečnou, vyléčíme sražením horečky acylpyrinem. Nevyléčíme.
Tato myšlenka ale není originální: kdo navštívil hrob Mahátmá Gándhího, viděl na něm tzv. Sedm společenských hříchů. Pátý z nich zní: obchod bez morálky (commerce without morality).
„Ctnost zachraňuje státy a zkaženost je ničí. Necením málo zákonitých záruk veřejné svobody; mám úctu k zásadám politického hospodářství; ale kdybych měl nějakou oprávněnost, abych statečně mluvil k lidem této doby, řekl bych jim: ‚Milujete spravedlnost? Umíte si vážiti zákonů, byť i měly nedostatky, a úřadů, byť i nedokonalých? Umíte milovati právo sousedovo jako svoje vlastní? Necítíte nenávisti k těm, kdož mají víc než vy, ani opovržení k těm, kteří mají méně? Milujete více čest než bohatství a počestnou prostřednost víc než než špatně zjednanou velikost? Jste schopni mluviti svobodně a při tom nenapadati, nelhati a nerozdmýchati stát? Umíte setrvati na své myšlence a uchovati své svědomí a při tom neučiniti násilí myšlence a svědomí druhých? Umíte konečně milovati svobodu a nechtít při tom panovati? Umíte-li to, zasluhujete, abyste byli občany; pakli neumíte, jest vaše politická a hospodářská věda od základu chybná a všecky revoluce světa vám nedají toho, čeho si žádáte.‘“
V době hospodářské krize mi zamyšlení nad poměrem etiky a politiky či ekonomiky připadají zvlášť důležitá. To proto, že léky podávané proti ekonomické krizi jsou výhradně ekonomické povahy (např. zde). Základní omyl ale spočívá v tom, že nejde o krizi ekonomickou, ale o krizi etickou s výraznými ekonomickými příznaky, ale ne ekonomickými příčinami. Kořeny krize jsou totiž v nenažranosti, hrabivosti – snaze o maximální zisk za cenu podvodu – skrývání úvěrových rizik do nepřehledných balíčků a jejich nepřehledné přeprodeje a kumulace. Léčíme-li jen ekonomické příznaky krize, je to, jako bychom si mysleli, že zápal plic, doprovozený horečnou, vyléčíme sražením horečky acylpyrinem. Nevyléčíme.
Tato myšlenka ale není originální: kdo navštívil hrob Mahátmá Gándhího, viděl na něm tzv. Sedm společenských hříchů. Pátý z nich zní: obchod bez morálky (commerce without morality).