Před pár dny Libye vydala souhlas s propuštěním do vlasti pěti bulharských zdravotních sester a jednoho palestinského doktora s bulharským občanstvím. Asi málokdo se dokáže vžít do jejich kůže a postavení jejich rodin, do pocitů, které všichni prožívali. Jedno je jasné – prožili si peklo a kdo ví jak dlouho potrvá, než se zbaví nočních můr. Jestli vůbec někdy. V každém případě je propuštění a následný pardon ze strany bulharského prezidenta pěknou zprávou. Zvláště když údajně existují důkazy o jejich nevině. Potud vše dobré, či spíše skvělé. Horší však je, co se postupně začíná ukazovat a co po propuštění následovalo a asi ještě bude následovat.
Vláda rozhodla o spuštění informační kampaně ke vstupu naší země do schengenského prostoru a odstartovala tak i unavenou veřejnou polemiku, zda je kampaň nutná a zda 25 milionů na ni vyčleněných je hodně či málo.