Zajít do kina na filmy, ve kterých hraje hlavní roli věda, byl minulý týden program šesti tisíc účastníků, kteří se z celého světa sjeli na oblíbený festival Academia Film Olomouc (AFO). Další přehled vědy s českou stopou také zmiňuje vodivý beton nebo sebepoškozující sklony nádorových buněk.


Už 57. ročník olomoucké filmové přehlídky Academia Film Olomouc (AFO) se nesl ve znamení Naděje. Ve vědu, budoucnost, mladou generaci. Kdo festival nestihl osobně, může výběr těch nejlepších snímků až do 15. května zdarma zhlédnout na webu Dafilms.
AFO ale není jen o filmech, důležitou součástí je setkávání lidí z různých oborů – vědců, filmařů i umělců. Vznikají tam přátelství, lásky, pracovní spolupráce i tvůrčí počiny. Například jeden z promítaných snímků Jak se dělá vakcína by bez AFO možná neexistoval. „Britský producent Archie Baron mi děkoval, že bez festivalu by tento film pravděpodobně nikdy nevznikl. Protože právě v Olomouci v roce 2019 potkal producentku Janet Tobias, se kterou se jim tento produkčně náročný film podařilo natočit i uprostřed globální pandemie,“ řekla Eva Navrátilová, ředitelka AFO, která orchestrovala 230 dobrovolníků především z řad studentů a studentek. Společně vytvořili šestidenní program o 250 položkách, který zahrnoval projekce, přednášky, diskuze, workshopy, výstavy, ale i poznávací procházky a koncerty.


Skutečné dopady a vliv festivalu ale spočítat nelze. Dobře to shrnul moderátor České televize Daniel Stach, který si za přínos k popularizaci vědy odnesl jednu z cen. „Ještě víc než za samotnou cenu děkuji Academia Film Olomouc za to, že je. Že dává možnosti podívat se na svět jinak, než se běžně díváme. Že dává prostor i začínajícím filmařům a popularizátorům, aby mohli ukázat svoji práci a naučit se něco nového. Že dává příležitost nejširší veřejnosti setkat se s lidmi z různých oborů, s různým vnímáním řady témat, ale společným zájmem: ukázat, že věda nám může nesmírně pomáhat,“ napsal na svůj Facebook.


Pokud někdy budete v Olomouci a potkáte osobu, která má zájem o vědu a chuť měnit věci, můžete zahájit konverzaci místo povídáním o počasí otázkou, co dělala na AFO. Festival je líhní tvůrčích osobností a k jeho plodům patří krom jiného i olomoucké science centrum Pevnost poznání – věda, na kterou si můžete sáhnout a již můžete prožít. Jednotlivé exponáty nikde jinde neuvidíte – vytváří je „na míru“ ve spolupráci s vědci, techniky i umělci. Centrum s vysokou koncentrací „AFO osob“ vede bývalý ředitel festivalu a expozicí vás provedou studenti a studentky Univerzity Palackého. Návštěva není jen pro děti a jejich rodiče, i dospěláci si krom expozic mohou užít třeba interaktivní hru Strážci poznání a v nabídce jsou také speciální programy pro seniory nebo třeba firemní teambuildingy.
Novinky v podobném duchu čeká i Vlastivědné muzeum, které od ledna letošního roku vede další bývalý ředitel AFO Jakub Ráliš. Aktuálně dokončují novou interaktivní přírodovědnou expozici, plánují i historickou a mnoho dalších aktivit. AFO se celoročně, na mnoha úrovních a oběma směry, propisuje i do Univerzity Palackého. Pro mě to byl první ročník s osobní účastí a už teď se těším na další.

Další české stopy ve vědě:
• Sebepoškozením k přežití – tuto strategii volí rakovinné buňky, které vzdorují radioterapii. Dlouho se nevědělo, jak je možné, že některé z nich zničujícímu záření odolávají. Mezinárodní tým vědců s českou účastí teď popsal nový mechanismus, v jehož rámci se buňky samy poškozují, aby získaly více času na opravu. Chovají se podobně jako vojáci, kteří se ve válce sami zraní, aby nemuseli do bojů. Tento proces je specifický pouze pro nádorové buňky a do budoucna by se mohl využít ke zvýšení úspěšnosti léčby.

• Houby ve střevech, které hrají důležitou roli v imunitě, ovlivňuje prostředí a strava. Když se mluví o mikrobiomu (mikroorganismech žijících ve střevech), většinou se zmiňují bakterie, patří tam ale i houby – mykobiom. Vědci nyní studovali čtyři druhů primátů a tři skupiny lidí s různou strategií obživy (tradiční zemědělci, lovci-sběrači a západní lidská populace) a zjistili, že na rozdíl o bakterií, jejichž složení je dáno spíše geneticky, složení hub více ovlivňuje prostředí a strava. Ve výzkumech plánují pokračovat, aby lépe popsali jednotlivé vlivy a roli střevních hub na zdraví jedinců.


• Beton, který vede proud i teplo, vyvíjejí vědci na Vysokém učení technickém v Brně. Pět nových materiálů podobných betonu či maltě (složením se jedná o směs cementu, kameniva, vody a uhlíku, který zajišťuje vodivou funkci) umí zabránit elektrickému přepětí ve stavebních konstrukcích, zlepšit uzemnění železničních sítí či zahřát silnice a chodníky.



Tip na konec: Fakta o klimatu
Otepluje se? Kolik emisí uvolňují letadla? Co znamená uhlíkový rozpočet nebo Green Deal? Pokud se ztrácíte v pojmech nebo vás zajímají data související s klimatem, mohl by se vám líbit projekt Fakta o klimatu. Pomocí infografik nebo třeba podcastů „překládají do lidštiny“ vědecké poznatky o změně klimatu. Na AFO získali cenu za významný přínos popularizaci vědy v kategorii instituce.



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.