Baví-li se dnes někdo na veřejnosti o velkolepé události, bývá pro kolemjdoucího někdy těžké v první chvíli rozlišit, zda je řeč o produktu nezkrotné filmové fantazie, nebo spektakulárního vědeckého úspěchu. Jedna taková vesmírná záležitost teď plnila média po celém světě. Spadá do té druhé kategorie a prsty v ní měli i čeští vědci. A nejen v ní, podíleli se také na dalších výzkumech, které stojí za zaznamenání. Roli v nich hrály třeba dětské čítanky nebo geny proti suchu. Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopu.

Dejte vědcům sondu a pohnou planetkou
Parafrází Archimédova údajného zvolání „Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí“ lze slavit mimořádný úspěch pozemské vědy i techniky. Týmu z NASA se v rámci mise DART podařilo změnit dráhu planetky Dimorphos. Zásadní podíl na tom měli Petrové Pravec a Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd, kteří těleso objevili a přispěli k výpočtu dráhy i místa srážky se sondou. Smyslem celé mise bylo otestovat technologie pro případ, že by Zemi někdy v budoucnu ohrožovala kolize s kosmickým tělesem.


Jak se bránit pandemiím a co dělat za krizí i válek
S pomocí evropských peněz v Česku vznikl nový virtuální vědecký hub – Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, krátce SYRI. Sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy i ústavů české Akademie věd. Smyslem je propojit sociální vědce a vědkyně napříč odbornostmi a přinášet hloubkové analýzy, které umožní lepší rozhodování při mimořádných událostech, jakou byla například pandemie covidu-19, nebo jakou nyní představuje ruská agrese proti Ukrajině a energetická krize.
Podobným způsobem se pak napříč Českem spojila také pracoviště pro výzkum rakoviny (NÚVR), metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia), virologie a bakteriologie (NIVB) a neurologických onemocnění (NÚNV).

Covidová demokracie
Kdo chtěl populaci očkovat neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V? Země, ve kterých drhne demokracie. Alespoň podle závěrů studie Petry Guasti a Jaroslava Bílka z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK a vědeckého institutu SYRI. Určující podle výzkumného týmu nebylo, zda v daném státě zrovna vládli populisté či zda měli historicky dobré vztahy s Ruskem nebo omezený přístup k jiným vakcínám, nýbrž to, nakolik tam byly ochromené demokratické rozhodovací a kontrolní mechanismy. Více na webu UK Forum.
Krom toho Petra Guasti s kolegyní Lenkou Bustíkovou v další studii hledaly odpověď na otázku, proč se po covidu v některých evropských zemích „rozbila“ demokracie. Jde o pouhou souslednost, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Vědkyně dospěly k závěru, že většina problémů má své kořeny v událostech, k nimž došlo dávno před rokem 2019.

Fenomén českých čítanek
Každý, kdo prošel českou školní docházkou, neunikl čítankám. Ale například v aktovkách britských školáků byste je hledali marně – v hodinách totiž pracují s celými knížkami často žijících spisovatelů, které si navíc zvou jako hosty do výuky. „U nás děti dostanou knihu plnou úryvků textů autorů, kteří jsou třeba sto let mrtví. To nemusí být nutně špatně, jenom je potřeba, aby měly kontext a zážitky, které je dovedou k tomu, proč je to má zajímat,“ říká Anežka Kuzmičová z Univerzity Karlovy. Spolu s kolegyní Janou Segi Lukavskou zkoumaly, jaké postavy se v českých čítankách objevují, jaké emoce zažívají a jaké myšlenkové operace u toho provádějí.
„Při analýze čítanek pro 3. třídu jsme například odhalily obrovský nepoměr v zastoupení mužských a ženských postav. Většina příběhů je o klucích, dokonce i zvířata jsou častějšími hlavními hrdiny než holky. Navíc tam, kde se ženské postavy objevují, jsou vyobrazené jako podstatně jednodušší bytosti,“‎ upozorňují vědkyně. A dodávají, že i tento faktor může v populaci ovlivňovat další vztah ke čtení.



Další české stopy ve vědě:
• Začátek října neodmyslitelně patří udílení Nobelových cen. Ani letos to pro tuzemské vědce a vědkyně „necinklo“, i tak se ale dají najít zajímavosti, které je propojují s Českem. Například Paleogenetik Svante Pääbo ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně zkoumal lidské kosterní ostatky v oblasti Dolních Věstonic a Pavlova. Podařilo se mu přitom vyřešit otázku dříve záhadného pohlaví jedince ze slavného trojhrobu v Dolních Věstonicích – byl to muž.
Kvantový fyzik Anton Zeilinger již v roce 2009 přednášel na pražském Matfyzu. A možná přijede znovu – kolegovi Janu Boudovi před lety přislíbil další přednášku – za makový štrůdl s višněmi, jak prozradil ve vysílání ČT.
Přímo v týmu organické chemičky Carolyn R. Bertozzi sedm let pracoval Kamil Godula, který ji ve speciálním nobelovském vysílání ČT popisoval jako „rockovou hvězdu vědy“. Také prozradil, že letošní laureátka má i další přímý vztah ke zdejším končinám, protože její manželka je Češka.

• I pěstováním řepy lze někdy zbohatnout. Nález nevyčíslitelné kulturní a historické hodnoty se podařil soukromému zemědělci na Opavsku. Při sklizni objevil zlatý diadém (čelenku) z doby bronzové. Šperk se po nezbytných opatřeních a znaleckých posudcích stane součástí sbírek bruntálského muzea. Zkrátka nepřijde ani nálezce, který si přál zůstat v anonymitě – čeká jej odměna v hodnotě deseti procent z částky, kterou stanoví znalec.


• Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Odborníci tak nyní budou umět analýzou vybrat ty, které těmito geny disponují, a ty dále pěstovat. Kromě toho se vědci pustili do hledání vhodné kombinace dřevin odolávajících kůrovci. Více na webu ČT.

Pohoda jazz na konec
Umělá inteligence překládá, píše divadelní hry, tvoří obrazy a na pražském ČVUT také skládá jazz. Nezbývá než si začít zvykat na popisek „Autor: AI“.



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.