„Pište o tom, co je aktuální, nové, unikátní nebo důležité,“ nabádal minulý týden posluchače své brněnské přednášky britský vědecký novinář Edwin Colyer, který říjen strávil coby stážista na výzkumném centru CEITEC a dalších jihomoravských institucích. Nejnovější přehled stop, jež ve vědeckém světě zanechali Češi a Češky, si jeho slova bere k srdci. Zmiňuje jejich nejnovější úspěchy i nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. A nechybí naděje: Ačkoli lidstvo ohrožují velmi vážná existenční rizika, má podle australského myslitele Tobyho Orda stále šanci s tím něco udělat – a přežít.

Miliony eur na excelentní vědu
Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje špičkové projekty, které mají ambice významně posunout naše poznání. Nyní finančně podpořila 29 „týmových“ projektů, z nichž na dvou se podílejí i tuzemští experti.
Jedním je Libor Barto z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jež bude s kolegy z Drážďan a Vídně hledat odpověď na fundamentální otázku: Jaké výpočetní problémy je ještě možné řešit efektivně, a které už ne? Výsledky by mohly přispět i k rozlousknutí jednoho z „milionových problémů matematiky“. Více vysvětluje v rozhovoru pro UK Forum.
Druhým je strukturní biolog Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu Akademie věd, který plánuje s francouzskými a americkými kolegy zkoumat funkce proteinu tubulin, jež se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Jejich práce by mohla mimo jiné pomoci objasnit molekulární mechanismy neurodegenerativních onemocnění.

Ceny za celoživotní přínos i pro mladé naděje
V říjnu se udělují vědecké ceny. Nejen ty Nobelovy, ale i řada tuzemských.
Dva české vědce, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, šest mladých vědeckých nadějí a jeden projekt vědeckého transferu ocenil Nadační fond Neuron. Rozhodování, koho letos vyzdvihne za celoživotní přínos vědě, prý vůbec nebylo jednoduché, a tak byly mimořádně uděleny ceny dvě. V oboru medicína ji obdržel profesor Jan Starý z 2. LF UK a FN Motol – průkopník inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně. Jeho přispěním se přežití dětských pacientů s leukémií zvýšilo z dvaceti na současných devadesát procent.
V oboru chemie byl oceněn profesor Pavel Hobza z dejvického ÚOCHB – jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie a objevitel nového typu vodíkové vazby, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul.


Předminulý týden byly uděleny také Ceny Technologické agentury ČR nejlepším projektům aplikovaného výzkumu za uplynulý rok. Získaly je projekt inteligentních zdravotnických lůžek pro pacienty v kritickém stavu, centrum sdružující vědecké a komerční partnery v oblasti pokročilých materiálů a technologií, komunikační platforma potlačující infodemii a projekt na revitalizaci zemědělské půdy v oblastech ohrožených suchem.


Do budoucna bychom si měli zapamatovat těchto šest jmen: Alžběta Bařinová, Marina Sokolová, Darja Klementová, Jiří Mošner, Matyáš Boháček a Petr Jeřábek. Právě tito mladí nadějí středoškoláci a středoškolačky získali cenu České hlavičky pro největší talenty v technických a přírodovědných oborech.


Padlo také rozhodnutí, že letošní Cenu předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace za popularizaci a propagaci vědy koncem listopadu obdrží Ivan Boháček, dlouholetý redaktor časopisu Vesmír.

Natočit a diagnostikovat
Vědci z Českého vysokého učení technického v Praze a 1. lékařské fakulty UK umí pomocí automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Doposud to bylo velmi obtížné, protože chyběl účinný diagnostický nástroj. Nyní pro automatickou analýzu využívají dvanáct biometrických ukazatelů, popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelistí, ze kterých dokáží odhalit časné snížení mimiky obličeje. Ztuhlost svalů se projevuje i v řeči, která se stává monotónní a hůře artikulovaná, což analyzují z nahrávek hovorů.


Nad propastí
Jaká je šance, že se v tomto století lidé sami vyhubí? A jaké je v porovnání s tím riziko, že nás ze zemského povrchu vymaže dopad asteroidu či supervulkanická erupce? (Spoiler: velmi malé). Odpovědi, ale i optimismus, že s tím můžeme něco udělat, přináší kniha Nad propastí oxfordského vědce Tobyho Orda, se kterým spolupracuje a předmluvu k českém vydání napsal Jan Kulveit.
Ačkoliv některé závěry mohou znít až příliš fantasticky, je to možná právě ten důvod, proč si knihu přečíst, jak píše v recenzi Petr Pokorný: „Je tak snadné, obohacující, a dost možná i důležité nechat se jeho imaginací patřičně strhnout.“
Minulý týden pak o knize proběhla diskuze, které se účastnila trojice českých vědců, zmíněný Jan Kulveit, Tomáš Gavenčiak a Jan Romportl, kteří se sami existenčními riziky zabývají. V listopadu se tato akce zopakuje i v Olomouci a Brně.

Další české stopy ve vědě:
• Tým rostlinného biologa Jiřího Frimla, který působí na IST Austria, sbírá úspěchy – vyšla mu další publikace v prestižním časopise Nature. Popisuje v ní nečekanou roli dalšího receptoru pro rostlinný hormon auxin, který sehrává klíčovou roli ve vývoji a růstu rostlin.

• Zefektivněním otevírání a zavírání buněčných průduchů lze zvýšit odolnost rostlin vůči suchu. „Jednoduchou genetickou modifikací existujících kanálů lze docílit menších ztrát vody bez ovlivnění dýchání a fotosyntézy,“ shrnuje závěry nové studie publikované v odborném časopise Nature Plants Martina Klejchová, která nyní bádá na Univerzitě v Glasgow.


• Nová publikace vědeckých týmů Petera Drábera a Ondřeje Štěpánka odhaluje další detaily vzniku některých autoimunitních onemocnění – například lupénky – i jejich možnou budoucí léčbu.

• Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách (ICRI 2022). Zúčastnilo se jí na pět set vědců a nejrůznějších expertů z celého světa, dalších více než šest stovek se jich zapojilo online. Setkání se koná každé dva roky a řeší nejpalčivější výzvy i trendy současné vědy a výzkumu. Vůbec poprvé se otevřelo i veřejnosti, pro kterou byl připraven program v brněnském planetáriu, Science centru VIDA, ale i legendárním brněnském baru 4pokoje.


Pozvánka na konec:
Právě probíhá Týden Akademie věd – největší vědecký festival pro děti i dospělé. Své brány otevře mnoho ústavů po celém Česku. Na programu jsou exkurze, přednášky, workshopy, ale třeba i ochutnávka exotických jídel nebo koncerty. Řady aktivit se lze zúčastnit také online.



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.