Petr Havel

24. 01.

Buď zelená energie, nebo chleba. Vyberme si

Petr Havel Přečteno 19729 krát

Je skutečně zajímavé monitorovat jásavé výkřiky příznivců obnovitelných zdrojů energie (OZE) nad povinností, kterou nám uložila EU – totiž aby se OZE v ČR podílely do roku 2020 na výrobě energie ve výši 13 procent. Stejně tak je zajímavá číst teze o tom, jak na tom ČR vydělá.
Jenže je to trochu jinak. Použiji-li jistou nadsázku, pak zabezpečení požadavku EU v praxi znamená, že buď budeme v budoucnosti v ČR pěstovat místo potravinářské pšenice na chleba nebo třeba ječmene na pivo energetickou biomasu, nebo bude naše země posetá stovkami, by tisíci větrníků a ježatá jak dikobraz. Kromě toho bude třeba rozorat travní porosty v podhorských oblastech a stavět mnohonásobně více domů na solární energii.
Málokdo ví, že podle podkladů pro jedno z jednání vlády v loňském roce, který je nazván „Potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR“ leží možnosti naší země při plném využití všech alternativních zdrojů ve výši 6,87 procenta podílu OZE. Materiál předložený Ministerstvem průmyslu a obchodu (a tedy zřejmě trochu přece jen podhodnocující možnosti OZE) přitom konstatuje, že při splnění požadavků na biopaliva zůstává (pokud bychom chtěli být soběstační v produkci zemědělských komodit na potravinářské účely) na pěstování energetických plodin něco přes 330 000 hektarů zemědělské půdy. Pokud bychom ale měli naplnit požadavek EU, museli bychom na tyto účely mít více než milion hektarů půdy. Jenže jí nemáme.
Respektive, mohli bychom jí mít na úkor potravinářských komodit nebo na úkor travních porostů. Aby přitom bylo možné vyprodukovat dostatečný hektarový výnos z energetických polí, musely by se použít intenzifikační metody. To znamená chemie, těžká technika, produkce v místech, kde to není v souladu s enviromentálními prioritami. Ochránci přírody přitom zcela správně upozorňují, že půda v celé Evropě a v ČR zvlášť je ohrožena postupující erozí, úbytkem humusu a úbytkem schopnosti zadržovat vodu. Je tomu tak, a to právě, nebo zejména kvůli intenzivní zemědělské produkci. Trochu rozpor a ochránci by si tedy měli vybrat.
Buď totiž budeme produkovat OZE podle diktátu EU a budeme dál intenzivním zemědělstvím a rozoráváním travních porostů ničit naší krajinu a devastovat půdu, nebo budeme půdu kultivovat, restartovat a možná časem výrazně snížíme rizika alespoň lokálních povodní. Obojí najednou nelze.
Někdo by mohl namítat, že jsou tu také vodní elektrárny, solární panely, větrné mlýny. To ano, ale nejsme na Chuang-Che, ani na rovníku, ani na pobřeží moře, takže potenciál těchto alternativních zdrojů je opravdu velmi malý a v budoucnosti by jejich podíl snad mohl dosáhnout pár procent. S tím nicméně zmiňovaný materiál MPO počítá.
Také by se mohlo namítnout, že nejsou jen pole, ale taky lesy a podobně. To jistě, ale pak je třeba říci, že budeme kácet podstatně více než nyní. Prostě by bylo vhodné říkat celou pravdu.
Samozřejmě je nicméně možná při jednotném celním a obchodním prostoru dovážet chléb ze zahraničí a doma si pěstovat energetické byliny a dřeviny a produkovat dřevní štěpku. Ale ať to někdo řekne!!!!!

20. 01.

Nekamenujte analogový smažák

Petr Havel Přečteno 5025 krát

Vlastně je docela s podivem, že se taková typická gastronomická tuzemská specialita – smažený sýr, nestala dosud předmětem zavádějících mediálních informací. No, už to neplatí, protože se do věci pustila tento týden některá elektronická média. Jenže dost matoucím způsobem.
Principem sdělované informace byla skutečnost, že v některých restauracích prodávající hostům takzvané „analogy“, což má být sýr obohacený o rostlinnou složku. To je vnímáno, a to i Sdružením na ochranu spotřebitelů, jako podvod, přičemž viníci by měly být významně finančně potrestáni. To je vážně absurdní, protože ve skutečnosti jsou analogy (jak hnusný název pro potravinu) pro konzumaci prospěšnější a pro lidský organismus zdravější.
Jak to tedy je? Skutečností zůstává, že sýry se mají podle příslušných zákonů vyrábět jen z mléka (živočišného tuku), to znamená bez přidání rostlinné bílkoviny. Výrobek, který rostlinnou složku obsahuje, se tak skutečně nesmí nazývat sýr. Pokud je tedy v nabídce restaurací jídlo s názvem „smažený sýr“, nesmí obsahovat rostlinný tuk. Jestliže je ale výrobek nazván jako „smažák“ nebo třeba „sýrová kapsa kapitána Kida“, je názvoslovně vše v pořádku.
Spotřebitelé by přitom měli vědět, že z hlediska zdraví by si měli dávat spíš „smažák“ než smažený sýr. Podle zásad zdravé výživy by totiž měla být ve stravě třetina obsahu tuku živočišného původu a dvě třetiny rostlinného. Rostlinné tuky obsahují zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny a neobsahují cholesterol. Naopak tuky živočišného původu mají většinou krátké mastné kyseliny (tedy lépe stravitelné) a lepší chuťové vlastnosti.
Potraviny, které těmto zásadám vyhovují, zcela jistě nelze degradovat na „náhražky“ nebo „analogy“, ale naopak jde o plnohodnotné potraviny, které mají kromě dietetické výhody také tu, že jsou levnější, právě kvůli obsahu rostlinné složky. Je přitom opravdu protichůdné považovat na jedné straně margaríny a rostlinné tuky na všeobecně za zdravé (což je správné), a na druhé straně potraviny, které je obsahují spolu s jinými tuky nebo užitečnými složkami (jako třeba sýry) za odsouzeníhodné náhražky a volat po milionových pokutách.

03. 01.

Není pravda, že Klaus nemluví pravdu

Petr Havel Přečteno 15456 krát

Obvinit někoho ze lží na základě nepodložených argumentů vytržených ze souvislosti, to naučili před listopadem komunisti drtivou většinu současné naší společnosti velmi dobře. Smutná je na tom skutečnost, že tyto metody používá „nová a čistá“ generace společensky angažovaných lidí charakterizovaná zejména „zeleným vnímáním“ světa – tedy obecně ekologičtí aktivisté, byť čestné výjimky samozřejmě existují.
Nejnověji to zástupci ochranářů všeho druhu předvedli v reakci na novoroční projev prezidenta ČR Václava Klause, když označili konstatování, že ekologie zdražuje potraviny, za nepravdu.
Je totiž zcela jisté, že ekologie SAMOZŘEJMĚ jídlo zdražuje. Nezpochybnitelným faktem je skutečnost, že veškeré produkty ekologického zemědělství jsou v porovnání s konvenčními potraviny dražší. Kdo někdy koupil levnější ekojablko nebo ekokuře, ať ukáže cenovku. Prezident nicméně neměl na mysli bioporodukci, ale ceny klasických „nebiopotravin“. A tady je jednoznačně doložitelné, že politická objednávka produkce obnovitelných zdrojů energie v podstatně vyšším objemu, než by bylo k případnému odčerpání do loňského roku vytvářené nadprodukce zemědělských komodit potřebné, zvýšilo cenu zemědělských surovin nejvíce za několik posledních desítek let. Technické využití surovin, které jsou identické se surovinami na výrobu potravin je přitom disciplínou ekologie – produkce obnovitelných zdrojů energie. Vliv výroby biopaliv na ceny potravin přiznává OSN, OECD, Evropská Komise a prakticky jakákoli instituce na celém světě. Naši ekologové spolu s Agrární komorou jsou ale chytřejší – podle nich to není pravda. To snad ani nemá cenu komentovat.
Samozřejmě jde v nesmyslných vyjádřeních antiklausovců primárně o znevěrohodnění stávajícího prezidenta před prezidentskými volbami. Od Agrární komory a ekologů ostatně nic jiného nelze ani čekat. Laická veřejnost by však měla zavnímat, pokud je toho schopna, že ten, který neuznává dokladovatelné pravdy uznávané napříč celým vyspělým světem, se znevěrohodňuje především sám.
Pikantní je v této souvislosti – jen tak pro ilustraci – nedávná ekonomická analýza Evropské enviromentální agentury (EEA), tedy věrohodných ekologů, týkající se míry zatěžování životního prostředí jednotlivými evropskými státy. Vzor všech ekozemí – Rakousko, se umístilo až na 16. místě, neboť ze sledovaných dat vyšlo najevo, že rakouští politici a tamní zelené zájmové skupiny záměrně zkreslují údaje o ekologickém chování tohoto státu. Pro zájemce mohu dodat podrobnější rozbor, v tuto chvíli ale o to nejde. Smyslem je poukázat na účelové manipulace, kterým jsou schopny podlehnout doslova celé země.
Osobně se přitom domnívám, že na konstatování, že ekologie zdražuje potraviny, není ani nic nelogického, ani nic nežádoucího, ani se za to není třeba stydět. Chceme-li se chovat k přírodě více šetrným způsobem, je logické, že nás bude lepší prostředí a v důsledku i potraviny něco navíc stát. A měli by to být schopni přiznat i skuteční ochránci přírody nebo třeba zastánci biopotravin. Problém je, o kolik více to všechno bude stát, protože na zelených vlnách se veze plno šibalů požadující peníze z kapes daňových poplatníků, ačkoli jim ve skutečnosti o zlepšení životního prostředí nejde. A na to taky prezident upozorňuje. Naprosto oprávněně.

Archiv článků: leden 2008

Buď zelená energie, nebo chleba. Vyberme si

Nekamenujte analogový smažák

Není pravda, že Klaus nemluví pravdu

Blogeři abecedně