Ve středu má Vláda ČR projednávat poslanecký návrh novely zákona 95 o prodeji státní půdy, se kterou údajně nesouhlasí někteří její členové a za nepotřebnou jí prý považuje i například ministerstvo financí. Není proto od věci zopakovat si, o co v návrhu jde a jaké jsou jeho důsledky.
Z obecného hlediska je přitom novela především jedním z kamínků možného boje proti korupci. A to proto, že současná podoba zákona zakotvuje předkupní právo Pozemkového fondu ČR (PF), navzdory jakékoli logice na fakticky nekonečně dlouhou dobu i za situace, kdy již kupující Fondu za půdu zaplatil. Při prodeji státní půdy tak platí, že ten, kdo jí koupí, jí ani tak nemá jistou. To je z hlediska vlastnických práv něco, co je skoro neuvěřitelné.
Samozřejmě PF nemusí své předkupní právo uplatnit. Problém ale je, že může. Bude-li tedy nakoupená půda i nadále v majetku toho, kdo jí koupil, je zcela v rukou státních úředníků, respektive úředníků PF, což je potenciál ke korupci jako víno. Už jen z toho důvodu by měla být novela schválena, myslí-li to vláda s bojem proti korupci vážně.
Novela také přináší další, zcela logickou změnu oproti současnému stavu, který je fakticky diskriminační vůči soukromým zemědělcům hospodařících na bázi rodinných farem, kdy generace odcházející do podnikatelského důchodu předává svým potomkům rodinný majetek. Podle současné verze by měl nový nabyvatel (tedy například syn stávajícího hospodáře) v případě půdy, která je splácena Fondu, při převzetí do měsíce doplatit PF zbývající nesplacenou částku. To je ovšem opravdu danajský dar při startu do zemědělského podnikání, které se navíc potýká s rychle stárnoucí populací, takže nástup mladé generace je nanejvýš žádoucí. Tomu však momentální stav nepřímo brání. Nově by přitom mohl peníze Fondu splácet i příbuzný současného hospodáře, což je zcela logické. Aktuální podoba přitom také při změně majitele ruší předkupní právo na půdu pronajatou od Fondu, které drží stávající nájemce. Hospodařící zemědělec se tak dostává do stejně, a z hlediska kapitálové vybavenosti spíše do nevýhodné pozice vůči komukoli jinému, který by chtěl dosud pronajaté pozemky koupit ze spekulativních důvodů a ze hry vyšachovaného zemědělce přeplatit. Také tuto nelogičnost hodlá předkládaná novela změnit. Nejde ale jen o fyzické osoby soukromých zemědělců – převzít splácení kupovaných pozemků by podle novely mohli i společníci v družstvech, takže návrh nezvýhodňuje žádnou z forem zemědělského hospodaření v ČR.
Vůbec nejdůležitější novelizací je ale již zmíněná žádoucí změna předkupního práva PF, které by nově zanikalo pět let od data vkladu vlastnického práva k pozemku novému vlastníkovi. To v praxi znamená, že by řada již splacených pozemků byla nyní skutečně definitivně v rukou nových vlastníků, kteří by je tak mohli použít například jako garanci oproti úvěrům bank na investice do svého podnikání. To v současné době možné není, protože banky se oprávněně obávají, že stávající vlastník nemusí být konečný – a proto na půdu nakoupenou od státu nepůjčují. Všude v civilizovaném světě je přitom pro banky půda standardní zárukou. Což znamená, že stav v ČR například v tomto bodu diskriminuje naše zemědělce oproti zahraničním.
V ČR navíc, i díky současné podobě zákona o prodeji státní půdy, po řadu let stagnuje trh s půdou. Díky tomu není zřejmá skutečná tržní hodnota půdy, což je opět limitem pro možné bankovní úvěry do zemědělství, garantované vlastnictvím pozemků. Netřeba dodávat, že zvýšení dynamiky trhu s půdou a možnost použít pozemky jako záruku vůči úvěrům od bank generuje potenciální vyšší příjmy do státního rozpočtu, což by mělo právě ministerstvo financí zajímat.
Ostatně, s navrhovanou podobou novelizace již letos na jaře oficiálně souhlasil i sám ministr financí Miroslav Kalousek, stejně tak jako o ní již mluvil i premiér Petr Nečas. Je tedy záhadou, jaké síly mají zájem novelu opět zablokovat (naposledy to udělal v režii Jana Hajdy – ČSSD Senát), když i v zemědělském výboru parlamentu byl návrh odsouhlasen napříč politickým spektrem.
Tak či tak, pokud novela neprojde, budou se určitě radovat mimo jiné úředníci již zanikajícího pozemkového fondu. Především ti neviditelní, kteří jsou ale často daleko aktivnějšími tahouny korupce, než ti, na které je vidět, ale oni sami na nižší patra svých úřadů, kde podmínky pro různé zájmové skupiny a spřízněné osoby vznikají, nedohlédnou….