Řízky v ohrožení?
Tak tu zase máme hrozbu zemědělských demonstrací, tentokrát za zlepšení podmínek pro tuzemské chovatele prasat. Konkrétně jde o to vyrazit z ministerstva zemědělství na podporu producentů prasat miliardu korun.
Problém ovšem je, že to není možné, i kdyby ministerstvo nakrásně chtělo onu miliardu dát (jakože jí nemá). Laická veřejnost totiž neví, Agrární komora to neříká a média nekonstatují základní a nepřekročitelný fakt: V rámci EU neexistují žádné specifické dotace na podporu produkce vepřového masa, a proto také ministerstvo chovatelům žádné dát nemůže. Brusel by to bral jako nepovolenou podporu zemědělců v jedné zemi na úkor zemědělců z ostatních zemí EU.
Není tedy pravda, že „země kolem ČR“ výrobu vepřového dotují, jak to tvrdí Agrární komora. Pravda je ale to, že různé země mají nastaveny různé podmínky týkající se chovů prasat (a také různou efektivitu chovu prasat, což je jeden z tuzemských problémů). Na rozdíl od ČR se tu přispívá chovatelům na náklady spojené s porážkami prasat, onde na jejich transport, jinde se více ohodnocuje stav zvířat před porážkou („umytá prasata“), někde se podporuje marketing. Nic z toho ale nejsou dotace na podporu produkce prasat, neřku-li na zvyšování cen.
Teoreticky je možné některé z nepřímých podpor chovatelům prasat, jaké jsou v jiných zemích, zavést také v ČR. To ale v praxi znamená, že o takovou pomoc musí ČR žádat v Bruselu, dobře jí zargumentovat a absolvovat takzvaný proces notifikace (schválení). Ten ale i ve zrychleném řízení trvá minimálně čtvrt roku, realita je ale šest měsíců. Opatření by tak bylo možno zavést někdy v polovině příštího roku. Jenže to už bude podle všeho situace v chovech prasat v ČR i v EU docela jiná.
To, co je jedině možné okamžitě udělat, je stažení přebytečného vepřového z trhu a tím podpořit oživení cen. Ty totiž skutečně nejen u nás, ale v celé EU padají dolů, přičemž ale náklady na produkci prasat, zejména jde o krmení, výrazně vzrostly. Díky tomu je evropské vepřové obtížně prodejné a proto se jeho přebytky na trhu hromadí.
A právě stažení vepřového trhu v ČR již stát prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu udělal. Respektive vyhlásil program „podpora soukromého skladování“, kdy je možné fondu přebytečné vepřové nabídnout, zamrazit a Fond ponese náklady na jeho skladování. Nic víc opravdu udělat nelze. Ani ten zemědělci požadovaný poplatek na kafilérie není možné zavést hned, protože, jak již bylo řečeno, nám nejprve musí takovou podporu schválit EU.
Není tedy proti čemu demonstrovat. Respektive bylo by. Stejně ale jako na jaře v případě Intersparu na jiném místě. První z nich by bylo sídlo Evropské Komise, která tvrdošíjně hájí stálé navyšování evropské produkce biopaliv, která zdražují zemědělské komodity, a tedy chovatelům prasat ceny krmiv. Další v řadě by pak byla veškerá sídla organizace Greenpeace. Zejména pod tlakem této lobbystické organizace zakázala totiž EU dovoz krmiv z USA, Brazílie a Argentiny, ačkoli Evropa není v krmivech pro hospodářská zvířata soběstačná. Konkrétně jde o krmiva, kde by mohla být příměs geneticky modifikovaných plodin, jejichž odrůdy ještě nebyly v EU schváleny. To je ovšem většina do EU importovaných krmných zemědělských komodit. Faktickým výsledkem bude a již je právě evropská krize s vepřovým, tedy s jeho cenou. Evropská krmiva jsou drahá, je jich nedostatek a cena vepřového stoupá. Tím je neprodejné a chovatelé prasat s tím nemohou nic dělat. Jen přihlížet tomu, jak se do EU bude stále více dovážet vepřové či drůbeží z oblastí mimo EU, prostě proto, že bude mimoevropská produkce levnější. Také díky Greenpeace.
Problém ovšem je, že to není možné, i kdyby ministerstvo nakrásně chtělo onu miliardu dát (jakože jí nemá). Laická veřejnost totiž neví, Agrární komora to neříká a média nekonstatují základní a nepřekročitelný fakt: V rámci EU neexistují žádné specifické dotace na podporu produkce vepřového masa, a proto také ministerstvo chovatelům žádné dát nemůže. Brusel by to bral jako nepovolenou podporu zemědělců v jedné zemi na úkor zemědělců z ostatních zemí EU.
Není tedy pravda, že „země kolem ČR“ výrobu vepřového dotují, jak to tvrdí Agrární komora. Pravda je ale to, že různé země mají nastaveny různé podmínky týkající se chovů prasat (a také různou efektivitu chovu prasat, což je jeden z tuzemských problémů). Na rozdíl od ČR se tu přispívá chovatelům na náklady spojené s porážkami prasat, onde na jejich transport, jinde se více ohodnocuje stav zvířat před porážkou („umytá prasata“), někde se podporuje marketing. Nic z toho ale nejsou dotace na podporu produkce prasat, neřku-li na zvyšování cen.
Teoreticky je možné některé z nepřímých podpor chovatelům prasat, jaké jsou v jiných zemích, zavést také v ČR. To ale v praxi znamená, že o takovou pomoc musí ČR žádat v Bruselu, dobře jí zargumentovat a absolvovat takzvaný proces notifikace (schválení). Ten ale i ve zrychleném řízení trvá minimálně čtvrt roku, realita je ale šest měsíců. Opatření by tak bylo možno zavést někdy v polovině příštího roku. Jenže to už bude podle všeho situace v chovech prasat v ČR i v EU docela jiná.
To, co je jedině možné okamžitě udělat, je stažení přebytečného vepřového z trhu a tím podpořit oživení cen. Ty totiž skutečně nejen u nás, ale v celé EU padají dolů, přičemž ale náklady na produkci prasat, zejména jde o krmení, výrazně vzrostly. Díky tomu je evropské vepřové obtížně prodejné a proto se jeho přebytky na trhu hromadí.
A právě stažení vepřového trhu v ČR již stát prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu udělal. Respektive vyhlásil program „podpora soukromého skladování“, kdy je možné fondu přebytečné vepřové nabídnout, zamrazit a Fond ponese náklady na jeho skladování. Nic víc opravdu udělat nelze. Ani ten zemědělci požadovaný poplatek na kafilérie není možné zavést hned, protože, jak již bylo řečeno, nám nejprve musí takovou podporu schválit EU.
Není tedy proti čemu demonstrovat. Respektive bylo by. Stejně ale jako na jaře v případě Intersparu na jiném místě. První z nich by bylo sídlo Evropské Komise, která tvrdošíjně hájí stálé navyšování evropské produkce biopaliv, která zdražují zemědělské komodity, a tedy chovatelům prasat ceny krmiv. Další v řadě by pak byla veškerá sídla organizace Greenpeace. Zejména pod tlakem této lobbystické organizace zakázala totiž EU dovoz krmiv z USA, Brazílie a Argentiny, ačkoli Evropa není v krmivech pro hospodářská zvířata soběstačná. Konkrétně jde o krmiva, kde by mohla být příměs geneticky modifikovaných plodin, jejichž odrůdy ještě nebyly v EU schváleny. To je ovšem většina do EU importovaných krmných zemědělských komodit. Faktickým výsledkem bude a již je právě evropská krize s vepřovým, tedy s jeho cenou. Evropská krmiva jsou drahá, je jich nedostatek a cena vepřového stoupá. Tím je neprodejné a chovatelé prasat s tím nemohou nic dělat. Jen přihlížet tomu, jak se do EU bude stále více dovážet vepřové či drůbeží z oblastí mimo EU, prostě proto, že bude mimoevropská produkce levnější. Také díky Greenpeace.