Ústavní soud rozhodl o zastavení řízení ve věci žaloby na bývalého prezidenta republiky Václava Klause z velezrady, což je ústavní delikt a nikoliv trestný čin vlastizrady, jak bývá často úmyslně zaměňováno. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí uvedl ÚS údajnou nemožnost projednat ve veřejném slyšení meritorní podstatu žaloby, neboť žalovanému již vypršelo funkční období, byť se žalované skutky týkaly období, v němž vykonával svůj mandát.
Byla, nebyla jedna nevelká země. Měla bohatou historii a přepestrou současnost. Na jejím trůně seděl ještě nedávno skromný a pokorný osvícený monarcha. Lépe řečeno, sám sebe takto definoval.
Od vyhlášení amnestie odcházející hlavy státu uplynula již řada týdnů. Stále však není jasné, jaký konkrétní postup doprovázel akt kontrasignace premiéra Petra Nečase. Úřad vlády o tomto nedisponuje žádnými informacemi či dokumenty. Je zřejmé, že tento proces neprošel řádnou úřední procedurou.
V dějinách naší země je docela obvyklým jevem absence elementární shody nad interpretací naši společné minulosti, a to nejen té dávné, ale i té docela čerstvé. Nepotřebujeme vnějšího nepřítele, dokážeme si nadělat těžkosti sami.
Místo tradičního blogu Vám dnes přináším odpovědi na otázky, které mi položil jeden internetový portál.
Smutný a někdy i komický je pohled na odcházející hlavu státu, zvláště v posledních několika týdnech. Nabízí pouze recyklaci sebe sama. Místo argumentů předvádí řízené emoce.
V souvislosti s amnestií Václav Klaus nevyužil svého ústavního práva, on jej svévolně a cíleně zneužil. Petr Nečas by se měl vyvarovat emotivních reakcí a měl by raději ozřejmit, kdy a jak amnestii prezidenta kontrasignoval.
Bezprecedentní výroky premiéra Petra Nečase na adresu 28 senátorů, kteří podepsali žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli amnestii, mohou svědčit o tom, že vyhlášení amnestie bylo nestandardní nebo dokonce nezákonné. Dodnes předseda vlády neřekl, kdy a kde amnestii podepsal.