Kvůli kůrovcové kalamitě došlo v naší republice k velkým zásahům do lesních porostů. A výrazně se projevilo stále se zvětšující sucho. Pro záchranu našich lesů bychom měli tyto problémy začít řešit co nejdříve.

Stát musí podpořit soukromé vlastníky lesů v zalesňování krajiny smíšenými lesy a kompenzovat jim škody z kůrovcové kalamity. Podporou rozvoje lesů a přírodních prvků se navýší počet stromů, které budou udržovat více vody v krajině. Krychlový metr nezhutněné lesní půdy má schopnost nasáknout až 350 litrů vody. Kromě samotné výsadby stromů je také důležité udržovat zemědělství v souladu s přírodou. Příkladem propojení zemědělství a výsadby lesů je agrolesnictví. Agrolesnické systémy můžeme v zemích EU najít na 3,6 % z celkové rozlohy zemědělské půdy. V ČR je to pouze 1,3 %.

Změnit by se měl přístup i ke státním lesům. Ty nemohou být jen továrnami na dřevo. Ve státních lesích je nutné výrazně podpořit jejich mimoprodukční funkci. Mají sloužit osvětě, rekreaci a být zázemím pestré biodiverzity. Obrovský význam mají lesy poblíž měst nebo přímo ve městech. Hektar lesního porostu zadrží ročně 30-70 tun prachových částic. Prioritou ve státních lesích nemůže být okamžitý zisk, ale jeho ekologická funkce. Stát musí jít příkladem. Budoucí zisky ze státních lesů musí přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody,

Naše stromy tu s námi jsou desítky až stovky let. Jedná se tedy o dlouhodobou záležitost. Prioritou by tak neměl být okamžitý zisk, ale dlouhodobá udržitelnost a ekologická funkce. Protože funkce lesa nám přináší po celou dobu jeho fungování užitek. A čím déle a lépe se tedy budeme o lesy starat, tím větší z nich budeme mít užitek. Stromy mají také významný vliv na okolní teplotu. Rozdíl teploty mezi lesem a loukou může činit až 4 °C.

Při zpracování dřeva by mělo dojít k podpoře menších dřevařských a lesnických firem. Díky tomu budou více konkurenceschopní při získávání státních zakázek. Takovéto lokální zpracování menšími subjekty bude šetřit silniční komunikace a podpoří malé a střední podnikatele. Státní podpora by měla být cílená především na ty, kteří mají k přírodě nejblíže a mají na ni největší vliv. Jsou to myslivci, včelaři, různé spolky a právě soukromí vlastníci.