Bouře na Hodonínsku a Břeclavsku zanechala kruté následky. Oběti na životech, obrovské množství zraněných, zničené domovy i celé obce. Během pár minut přišly stovky rodin o všechno. Majetkové ztráty jsou obrovské a budou se dlouho a velice draze nahrazovat. Nejhorší ale zůstává pocit úzkosti a marnosti v lidech. Proč my? Celý život jsme se dřeli a teď nemáme nic. Obrovská vlna solidarity je jen malou záplatou na obrovský pocit zmaru, který teď prožívají lidé v zasažených oblastech.

Pohroma, která zasáhla celé Česko, má však i celosvětový rozměr. Tornádo síly F4 ve střední Evropě ukazuje na změny, které se dějí v klimatu a přírodě okolo nás. Tato lokální tragédie ukazuje ještě na jednu, na tu globální, která může být v konečném důsledku ještě fatálnější. Klima se mění a mění se zejména kvůli lidské činnosti, to jsou fakta, která už nemůžeme opomíjet, obzvláště pokud to stojí lidské životy. Hlavní příčinou změny klimatu je vysoká produkce CO2 a s ní spojené zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry. Ten si můžeme představit jako stav, kdy se některé plyny v zemské atmosféře chovají trochu jako skleněné tabulky skleníku, zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, v tomto případě zpět do vesmíru. To vede ke zvyšování teploty na povrchu Země.

K oteplování nejvíce přispívá právě CO2, jehož koncentrace v atmosféře se do roku 2020 zvýšila na 48 % nad úrovní před průmyslovou revolucí. Emise narůstají hlavně kvůli spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu, kácení lesů (odlesňování), intenzivnějšímu chovu hospodářských zvířat, hnojiv s obsahem dusíku či fluorovaných plynů. To vše vede k oteplování, které v současné době roste tempem 0,2 °C za desetiletí. Období 2011–2020 bylo nejteplejším v historii.

Kvůli vysokým teplotám a suchu dochází na všech kontinentech k úhynu lesů a zeleně. Podle globálních analýz se v současnosti nachází 70 % zkoumaných porostů na hranici tolerance vodního stresu. Některými očekávanými důsledky globálního oteplování je i prodloužení trvání horkých vln, zvýšení intenzity silných srážek a zvýšený počet horkých dní. Mezi dopady změny klimatu nicméně patří i změny v četnosti extrémních jevů, jakými jsou přívalové deště nebo povodně. Od konce dvacátého století se zvýšil podíl silných srážek na celkových ročních úhrnech srážek až o 4 %.

Mnoho z těchto jevů ignorujeme, ale něco tak extrémního, jako tornádo přehlédnout nelze. Je třeba se takto negativním dopadům změny klimatu vyhnout a začít se o prostředí, ve kterém žijeme, lépe starat. Možná je na tento apel brzy, možná už je ale pozdě. Příroda nepočká, ukazuje nám to dnes a denně - suchem, úbytkem zeleně či extrémními výkyvy počasí. Tragédie z jižní Moravy nesmí zůstat jen mementem nešťastné náhody, musí být brána jako další důkaz změny klimatu a musí přimět Vládu, politiky, ale především každého z nás k boji se změnou klimatu. Zachovat podmínky proto, aby zde mohly bezpečně a klidně žít naše děti, je úkol pro každého z nás.