Bursík v Teplicích jako Klaus v Poděbradech

Drtivé vítězství Martina Bursíka na sjezdu Zelených má v Česku obdobu naposledy v prosinci 1997, když Václav Klaus uhájil křeslo šéfa ODS.

Pokud někdo navštívil kongres ODS před jedenácti lety v Poděbradech, mohl prožít déja vu na teplickém sjezdu Zelených.
Vyzývatelé, kdysi Jan Ruml a minulém víkendu Dana Kuchtová, prohráli na celé čáře boj se stávajícími předsedy Klausem a Bursíkem. Vítězové také prosadili za místopředsedy výhradně své spojence. Klaus i Bursík si obdobnými metodami dokázali poradit s protitahy svých soupeřů.
Tak suverénní vítězství je v české stranické politice výjimkou.

Topolánek i Paroubek jsou slabší

Sociálnědemokratičtí předsedové se už tradičně smířili s tím, že ve vedení strany zasedají i jejich největší soupeři. Miloš Zeman to pochopil na vrcholu své slávy v roce 1997, když neprosadil do místopředsednických funkcí své kandidátky Vlastu Štěpovou a Janu Volfovou. Naopak byla zvolena jeho kritička Petr Buzková. Jiří Paroubek musel před rokem v Brně strpět, že ho volilo jen 60 procent delegátů, i když neměl protikandidáta.
V ODS to Klaus musel připustit v roce 2001, když se jeho zástupcem stal opozičně naladěný a Klausem výslovně odmítnutý Ivan Langer. Topolánek má v předsednictvu proti sobě už tradičně pražsko-středočeský tandem Bém-Bendl.
Komunisté tradičně vyvažují mezi křídlem „stalinistů“ a „liberálů“.

Zvolte, koho vám řeknu

Hlavním důvodem výjimky teplického a poděbradského sjezdu, je vysoká sázka, na kterou se dříve Ruml a dnes Kuchtová odvážili. Chtěli svrhnout stávajícího předsedu, svým plánům však nezajistili předem podporu.
Byla zdokumentována naivní snaha Rumlova souputníka Ivana Pilipa, který v noci před volbou předsedy Klause přemlouval, aby na místo předsedy rezignoval a pomohl tak straně, která byla otřásána aférou tajného švýcarského konta.
Ruml získal v Poděbradech jen 72 hlasů, Klausovi dalo přednost 227 delegátů. Nakonec ani jeden z Rumlových mužů neuspěl v boji o místa místopředsedů. Prosadili se do té doby málo vlivní Bohdan Dvořák, Libuše Benešová a Miroslav Beneš. Spolu s nimi se do čela strany po aférách vrátil Miroslav Macek. Měli jedno společné, stál za nimi Klaus.
Teplický scénář se lišil jen v detailech. Bursík získal 227 hlasů jako před lety Klaus, Kuchtová se musela spokojit s důvěrou 109 delegátů. Stejným poměrem 1:2 dopadlo hlasování o místopředsedech, kterými se stali Bursíkem navržení lidé.
K hlavním stížnostem poražených patří, že si staronový předseda zajistil většinu nečestným způsobem, konkrétně zakládáním nových organizací, a že ji využil i v boji o křesla místopředsedů.

Pěšky, jako za vozem

Tím podobnosti nekončí. Kuchtová zaznamenala dílčí vítězství, když obstrukcemi zabránila Bursíkovi změnit stanovy. Klaus v Poděbradech také prohrál, když doporučil, aby sjezd podpořil předčasné volby do sněmovny. Většina delegátů si přála, aby nějaká vláda existovala dál, byť bez Klause.
Ovšem občanští demokraté zvolili před jedenácti lety do předsednictva výhradně příznivce předčasných voleb a na závěr kongresu připustili, že o předčasných volbách může rozhodnout předsednictvo. ODS pak samozřejmě do předčasných voleb šla.
Také v Teplicích využil Bursík alternativní cestu. Když se nemohl zbavit soupeřů v republikové radě změnou stanov, hlasováním sjezdu se mu podařilo část z nich odvolat. Tak získal v republikové radě většinu.

Založme platformu

Také reakce poražených byla stejná v Teplicích jako v Poděbradech. „Nám nezbývá nic jiného než vytvořit zvláštní strukturu, která bude těchto čtyřicet procent lidí reprezentovat,“ oznámila Kuchtová vznik nové „platformy“ v rámci strany. Také Ruml chtěl v prosinci 1997 založit v rámci ODS „názorovou frakci“, která by vystupovala za čtvrtinu jeho příznivců mezi delegáty.
O dva měsíce později se Rumlova frakce stala základem Unie svobody, zatím však není jisté, jestli tak daleko zajde i Kuchtová. „Pochybuji o tom. Zelení mají ideologii, která je postupem času stále silnější. Ta zabrání rozkolu,“ míní například politolog Alexander Tomský.

Čunek na půl cesty

Teplickému sjezdu zelených se podobá i brněnský sjezd lidovců před dvěma lety v Brně. Podobnost však při bližším zkoumání mizí. Nový předseda KDU-ČSL Jiří Článek tehdy získal 182 hlasů z 312, tedy o něco méně, než Bursík či Klaus. I když upozornil, že funkci nepřijme, pokud sjezd neschválí za místopředsedy jeho kandidáty, přesto připustil, že jeden z nich (Jiří Carbol) neprošel.
Navíc Čunek nemá ve straně tak silnou pozici, jako po Teplicích Bursík, nebo jakou měl po Poděbradech Klaus. Čunkovi oponenti nadále zastávají vysoká místa ve státní správě (ministr financí) i v parlamentu (místopředseda sněmovny, předsedové klubů poslanců a senátorů). Předseda ani nemá jistou většinu v celostátním výboru, který je obdobou republikové rady zelených.