Město je možné zlikvidovat tím, že se o něj lidé a úřady přestanou starat. Jako občan Českých Budějovic mám možnost sledovat zničení města z bezprostřední blízkosti.

Zánik má všude na světě stejný scénář. Bohatší lidé nakoupí domy za městem, přesto do města dojíždějí za prací i zábavou. Automaticky se zhorší kvalita bydlení ve čtvrtích, přes které se jezdí ze satelitů do centra. Kdo může, ten se odstěhuje. V postižených čtvrtích zůstanou jen chudší lidé, narůstají sociální problémy, roste kriminalita atd.

Než dojde k rozpadu města, tak se dlouho otevírají nůžky mezi bohatou a chudou částí. Městská rada a její voliči tedy mají obvykle čas zasáhnout, nemusí ho však využít.

Rozděleným městem se stávají také České Budějovice. Neexistují sociologické studie, které by sociální rozpad popisovaly, za náhradu však může sloužit popis, jak se polarizují politické postoje. Levici tradičně volí spíše chudí lidé, pravici ti bohatší. Když se výsledky levice a pravice významně liší v jednotlivých čtvrtích jednoho města a když se rozdíl zvětšuje, pak se nůžky rozvírají.

Nejdál vlevo

České Budějovice jsou rozděleny na jižní a severní část. Na severu leží panelová sídliště Máj, Šumava, Vltava, Pražské sídliště a Nemanice, mezi Vltavou, Šumavou a Májem ještě leží stará periferie Čtyři Dvory. Dohromady v těchto čtvrtích žije polovina stotisícového města. Prezidentské volby zde vyhrál Zeman, ve všech ostatních budějovických čtvrtích Schwarzenberg.

Za posledních sedm let se rozdíly mezi panelovým severem a zbytkem krajského města zvětšily. Při sněmovních volbách v roce 2006 získali sociální demokraté a komunisté na sídlištích v součtu víc hlasů než vítězná ODS Mirka Topolánka. Konkrétně v nejlevicovějším sídlišti Vltava porazila spojená levice občanské demokraty o deset procent, i když v celých Budějovicích o čtyři procenta prohrála.

V druhém kole prezidentské volby vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem na Vltavě o čtrnáct procent, v celých Budějovicích naopak prohrál o devět procent.

Podobně jako Vltava se při prezidentské volbě doleva posunula i ostatní sídliště, naopak ostatní části města hlasovaly stejně, anebo víc pravicově než v roce 2006.

Výjimkou jsou dvě periferní čtvrti Kněžské Dvory a České Vrbné. Před sedmi lety jednoznačně volily Topolánka, při prezidentské volbě už vyhrál Schwarzenberg těsnějším rozdílem. Ani tyto výjimky však neporušily základní pravidlo, že se otevírají nůžky mezi severem a jihem města. Obě periferie leží na severu a sousedí se sídlišti. Mohla se na ně přenést levicová nálada nespokojených paneláků.



Mezi dálnicí a hypermarketem

Levicový primát sídliště Vltava snadno vysvětlí jediná návštěva. Kilometr dlouhé sídliště s pěti- až desetipatrovými domy a 15 tisíci obyvateli se táhne z jihu na sever. Zdejší urbanisté udělali před listopadem 1989 i po něm hodně, aby z něho učinili ghetto oddělené od okolního světa.

Od stejnojmenné řeky odděluje Vltavu na východní straně čtyřproudová výpadovka na Plzeň, kterou je možné překonat pouze jedním pochodem, jedním mostem a jednou světelnou křižovatkou.

Na jihu odděluje paneláky od okolního světa plot budějovického Výstaviště a ještě předním ohromné parkoviště hypermarketu Tesco. Na severu končí sídliště u ještě většího parkoviště před Globusem.

Vltava je navíc přepůlena čtyřpruhovým průtahem z východu na západ města, přes který se mohou obyvatelé dostat po jediném mostě.

Jediné spojení s okolím tedy mohou obyvatelé sídliště hledat na západě. Musí přitom sice překonat Husovu třídu, ta se však na některých místech zužuje na dvoupruh, který se nemusí přecházet po přechodu. Za ní leží prostor bývalých kasáren a tankového cvičiště, který dnes slouží k vycházkám, a stará zástavba Čtyř Dvorů.

Park s bytovkami a továrnou

Českobudějovická radnice investuje do revitalizace Vltavy evropské dotace, obnovuje staré paneláky i parčíky mezi nimi. Otevírání sociálních nůžek tím však nezabrání. Zároveň totiž připouští likvidaci volného prostoru na tankovém cvičišti i staré zástavby za Husovou třídou.

Podle územního plánu vyrostou na cvičišti na druhé straně Husovy třídy šestipatrové bytovky, první z nich už má tři patra. Pod oficiálním názvem „Park Čtyři Dvory“ tak vznikne další hradba oddělující Vltavu od posledního přímého přístupu do volné přírody.

Ve starší čtvrti Čtyři Dvory se likvidují všechny starší budovy. Výjimkou není případ dvou památkově chráněných statků ze sedmnáctého století na rohu Husovy a Studentské ulice, které nahradila šestipodlažní tedy dvacet metrů vysoká bytovka. Ke gigantické bytovce přiléhá třetí přízemní statek, který se developerům nepodařilo zbořit.

O něco dál stojí bývalá zemědělská usedlost Plonerův Dvůr z devatenáctého století, jejíž likvidaci už posvětilo ministerstvo kultury. Majitel pozemků zde plánuje tovární halu o výšce patnáct a délce osmdesát metrů. Zaměří se na opracování a lakování kovových součástek.

„Stavbu továrny uprostřed obytné čtvrti bych si u nás neuměl představit,“ podivil se při návštěvě Budějovic Tilo Schieck, radní stejně velkého východoněmeckého města Jena.

Potíže sídliště Vltava nejsou výjimečné už z toho důvodu, že sídliště Šumava a Máj leží na druhé straně kasáren a starší zástavby. Například škola sídliště Šumava stojí jen sto metrů od plánované lakovny.

Realizace starých plánů

Životní podmínky na sídlišti Vltava se likvidací posledního volného prostoru a starší zástavby v sousedství ještě zhorší. To může dále posílit levicové nálady zdejších obyvatel a ještě víc rozevřít nůžky proti postojům obyvatel jižní části města. Tady se neplánují nová sídliště, ale další kolonie rodinných domků.

Paradoxně se zároveň naplní plán komunistického vedení z doby před listopadem 1989, podle kterého měla stará zástavba Čtyř Dvorů ustoupit dalšímu sídlišti pro ubytování budovatelů jaderné elektrárny Temelín. Polistopadové, zpravidla pravicové reprezentace umožňují realizaci komunistického záměru tím, že žádný plán městského rozvoje nevytvořily a že prostě nechávají volné ruce všem, kdo chtějí stavět.

Pro pořádek: nebydlím na sídlišti Vltava, ale ve staré části Čtyř Dvorů poblíž Plonerova Dvora.