Politici se vydávají na dobrodružnou cestu
Politická scéna se změnila po vzoru jiných východoevropských zemí. Nestabilní sněmovnu tvoří sedm politických stran, jako tomu je dnes ve Slovinsku a v Litvě, nebo tomu donedávna bylo na Slovensku a v Lotyšsku, případně ještě dříve v Polsku a v Estonsku.
Stejně jako v jiných východoevropských zemích se stranické spektrum už neomezuje na levici a pravici, úspěšný vstup do sněmovny zaznamenaly podnikatelské strany, které oslovily středové voliče.
Nestabilita s sebou nese obtíže při domlouvání vládní koalice a k tomu přistupují ještě další problémy. Vysoká míra propojení ekonomických a politických zájmů zvyšuje úroveň korupce a k folklóru veřejných institucí patří časté policejní zásahy proti představitelům státu.
Jmenované země proto mohou dát Čechům příklad, jak se vypořádat se složitými poměry roztříštěné politické scény.
Lidé chtějí tradiční recepty, nejlépe je nabízí Babiš
Od pádu komunismu uplynulo něco přes dvacet let a společnost se už vrací k některým hodnotám té doby.
Uzavřenost před cizinou se projevuje rostoucí nevraživostí vůči Evropské unii. Obnovit vládu silné ruky, která zavede pořádek, si pak přejí voliči prezidenta i některých politických stran.
Nahrazují se tím revoluční požadavky z roku 1989 na demokratickou vládu a „návrat do Evropy“.
Vzpomínka na Ericha Loesta
Ve čtvrtek zemřel zřejmě největší spisovatel východního Německa. Manželka Hana napsala na něho vzpomínku, kterou publikuji na svém blogu.
Předvolební průzkumy zatemňují scénu
Třiadvacátého srpna publikovala agentura Median průzkum, podle kterého nedosáhne strana ANO 2011 Andreje Babiše ve volbách ani dvou procent. Dnes, tedy tři týdny poté oznámila agentura Médea, že Babiš získá 13,1 procenta.
Nečasova vláda ukázala, jak nefunguje morální ekonomika
Tuto analýzu zveřejnil Deník Insider ve svém vydání z úterý 9. července.
Češi mají nejméně stabilní demokracii
Nástupem náhradníka za Petra Nečase se do Česka vrátí primát země, která v Evropské unii nejčastěji mění premiéra.
Nečasův nástupce bude osmým premiérem po roce 2000. Znamenalo by to prvenství v celé Evropě, nebýt Bosny a Hercegoviny, kde vládne v novém století už devátý premiér.
Důvodem vysokého počtu českých premiérů je především tradičně nízká úroveň politické kultury. K jejich časté výměně přispívá také jeden nedomyšlený ústavní princip.
Pohled z Vídně: Když profesionálové obchodují
Není pravda, že lidé v cizině nerozumějí tomu, co se dnes v Česku děje. Svědčí o tom včerejší komentář jednoho z nejvýznamnějších rakouských komentátorů Josefa Kirchengasta.
Jeho vazby na Česko jsou jasné. Kirchengast patří k novinářům, kteří před pětadvaceti lety zakládali deník der Standard. K zakladatelům patřil také současný český vicepremiér Karel Schwarzenberg.
Na povodně opět bez přípravy
„Všechno, co v této chvíli hrozí Vídni, je ještě pozdější začátek koupací sezóny,“ informuje Wiener Zeitung obyvatele rakouského hlavního města.
Zničení města Českých Budějovic
Město je možné zlikvidovat tím, že se o něj lidé a úřady přestanou starat. Jako občan Českých Budějovic mám možnost sledovat zničení města z bezprostřední blízkosti.
Také českou krizi způsobila svoboda bez pravidel
Ekonomika klesá již čtvrté čtvrtletí a srovnatelně špatné výsledky jako Česko mají už jen Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie a Kypr. Tyto výsledky nemá smysl přeceňovat, protože i po nepříznivém vývoji v posledních dvou letech patří Česko mezi polovinu členských států EU, které důsledky finanční krize z roku 2008 utrpěly nejméně.
Přesto zůstává otázka, proč na rozdíl od všech sousedních zemí zůstává právě tuzemská ekonomika tak dlouho na šikmé ploše a proč se z ní nemůže dostat.