Stát chystá kladivo na zahraniční školy

15. 04. 2011 | 10:35
Přečteno 4597 krát
Vláda ve středu schválila "rychlou" novelu školského zákona, která je sporná v několika ohledech. Jeden z nich připomněla ve své článku kolegyně Magdalena Marešová z Českého rozhlasu. Není k němu co dodat.

Ministr školství Josef Dobeš rád veřejně přemítá, jak propojit české vzdělávání se zahraničním a zvýšit tak konkurenceschopnost ekonomiky. Reálné výsledky práce jeho úřadu však prozrazují zoufalou provinčnost. Takzvaná „rychlá novela“ školského zákona předložená ministerstvem a schválená vládou zavádí tři a půl strany nových podmínek, jimiž se napříště budou muset řídit zahraniční školy působící na našem území. Pokud by tyto podmínky nesplnily, „potrestá“ je ministerstvo tím, že nepovolí českým dětem, aby v nich konaly povinnou školní docházku.

Zahraničních škol působí v ČR zhruba patnáct. Jsou sice okrajovou, ale významnou součástí vzdělávacího systému. Reagují totiž na potřeby, které žádné jiné školy neřeší: jednak na potřebu jiných států zajistit svým občanům na území ČR vzdělávání (německé, britské apod.), a pak na potřebu našeho státu a regionů, aby takové školy pro cizince vznikaly a lákaly zahraniční investory. Tuto potřebu uspokojují především takzvané školy mezinárodní, které jsou v ČR čtyři: v Praze, Ostravě, Olomouci a Brně.

Mezinárodní školy se jako globální fenomén prosazují ve světě zhruba od 80. let, největší rozmach zaznamenávají v poslední dekádě. Vyučují anglicky a jejich vzdělávací programy jsou zajímavé tím, že se neváží na žádný konkrétní stát. Pro komunitu investorů nebo odborníků cestujících po světě jsou tím velmi atraktivní, stejně jako svým důrazem na pocit globální zodpovědnosti, který v žácích pěstují. Za všechny jejich vzdělávací programy uveďme jako příklad takzvaný Mezinárodní vzdělávací program pro základní školy (International Primary Curriculum). Zpracovali ho britští a nizozemští experti před deseti lety a dnes už ho přebírají i veřejné školy vyspělých zemí – natolik je kvalitní a inovativní.

Proč vadí právě mezinárodní školy.

Z důvodů, o nichž stojí za to přemýšlet, míří změny chystané ministerstvem školství právě proti mezinárodním školám v ČR. Třem z nich (v Ostravě, Olomouci a Brně) povolili předchůdci ministra Dobeše na dobu určitou, aby v nich povinnou školní docházku vykonávaly i české děti. „Rychlá novela“ stanoví nově požadavky, za kterých bude možné toto povolení obnovit. V zásadě se jimi pokouší převést mezinárodní školy do stejného režimu, kterým se řídí školy české. Naráží při tom na problémy, přesahující zjevně schopnosti ministerstva školství. Nutí například mezinárodní školy, které z definice nemají vazbu na žádný stát, aby hledaly „cizí stát“, jehož ministerstvo školství doloží, že vzdělávací program školy je stejný jako nějaký jiný, už povolený program. Těžko říct, proč ministerstvo přesunuje na bedra „cizího státu“ to, co by mělo udělat samo: tedy posoudit legitimitu a kvalitu mezinárodních škol podle situace na místě a podle akreditací a licencí, jež získaly. Vydávají je totiž mezinárodní profesní autority, jejichž kompetentnost by ministerstvo mělo být schopno samostatně posoudit.

Podobný charakter má i požadavek, aby mezinárodní školy předložily úředně ověřený český překlad svých vzdělávacích programů, které jsou ovšem v některých případech spíše knihovnami než jediným dokumentem. Navíc jde o komerční produkt, na který se vztahuje právo duševního vlastnictví.

I když mezinárodní škola těmto a mnoha dalším požadavkům, se kterými „rychlá novela“ přichází, vyhoví, nebudou mít její čeští žáci lehký život. Nejméně jednou za dva roky se budou muset podrobit přezkoušení v české škole. Tuto povinnost novela zároveň ruší pro české žáky vzdělávající se v zahraničí. Vznikne tak situace vskutku paradoxní: škole, která vzdělává podle International Primary Curriculum například v Kyjevě, bude dána plná důvěra vzdělávat i žáky z České republiky. Avšak škola, která bude podle téhož programu vzdělávat například v Ostravě, bude muset své žáky posílat na přezkoušení.

Nizozemsko chápe, čeští rodiče také

„Rychlá novela“ je v tomto směru pokusem o kvadraturu kruhu. Chceme-li, aby na našem území působily mezinárodní školy (a aby se v nich mohly učit i české děti), pak je nemůžeme nutit, aby se chovaly jako školy české. Pro srovnání, v Nizozemsku působí již dvacet mezinárodních škol a vláda přesto podporuje vznik dalších. Nejenže podpořila vydání Průvodce založením mezinárodní školy, ale potenciálním zakladatelům navíc nabízí dotaci 5000 euro na žáka (ročně !). Zatímco naše ministerstvo nerado vidí v mezinárodních školách děti českých občanů, nizozemské ministerstvo nabízí nezkrácenou dotaci i jim. Ví, že je výhodnější vzdělávat děti cizinců společně s nimi než v uzavřeném ghettu.

Uznání se mezinárodním školám dostává i v Česku. Zdejší rodiče si uvědomují význam zkušenosti s alternativním pedagogickým prostředím a v řadě případů jsou ochotni platit každoročně mnohasettisícové školné. Městská část Praha 6 přispívá nadaným žákům na školné v mezinárodní škole působící na jejím území. Působení těchto škol u nás oceňují i pedagogičtí odborníci: ti se do nich chodí učit, jak pracovat s pedagogickými novinkami, jako je například kontinuum pro čtení a psaní nebo práce s počítači ve výuce.

Ministerstvo školství, zdá se, neregistruje výhody, které existence mezinárodních škol u nás nabízí. Tyto školy však důsledně dodržují takzvanou „politiku otevřených dveří,“ takže do nich může vstoupit kdokoliv. Kdyby si tam občas přišli pro inspiraci i školní inspektoři, možná by ministerstvo nemuselo složitě měnit zákon.

Magdalena Marešová
www.forumrodicu.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Al Jouda napsal(a):

S tím odkazem na dobrozdání cizího státu si zase MŠMT šetří práci. Ti ministerští úředníci se tváří, jakoby nic neuměli! Tzv. outsourcing bych ve státní správě zcela zakázal. Zejména právní služby musí být schopni ministerští právníci sami pro stát vykonávat !!! Jinak vyhodit!
15. 04. 2011 | 12:16

ondrejsteffl napsal(a):

České školství takové změny ani nezachrání ani nepoloží (možná, že už ostatně leží). Důležité ale je, že to znovu jasně ukazuje "zoufalou provinčnost", zastaralost a jednoduše řečeno neschopnost chápat vývoj světa a společnosti, kterou tím ministerští úředníci v čele se svým ministrem prokazují.
15. 04. 2011 | 12:50

J.A. Komenský v hrobě se obracející napsal(a):

ale české školství položí firma Scio a podobné agentury. A její testy obecných studijních předpokladů, které by se hodily spíš do časopisů jako kvízy pro nudící se důchodce a ne jako draze placené ohodnocení žákovských dovedností.

píle a houževnatost je více než nadání, pronesla olympijská vítězka Věra Čáslavská, když vyhrála šest zlatých a jednu stříbrnou na olympiádě v v Mexiku . A já si to myslím též. Ale tyto testy vůbec nezohledňují, co se žáci ve škole naučili. Navíc jsou silně doskriminační pro děti chudších rodičů, obyvatele menších měst a vesnic , a též pro dislektiky a disgrafiky, kterým zcela jistě uzavírají cestu ke vzdělání.
15. 04. 2011 | 13:18

Občan napsal(a):

Já tam nšějak nevidimí problém.
Pokud SI někdo v ČR založí VLASTNÍ školu, která vyučuje podle JEHO pravidel, pak české děti, které ji navštěvují, musejí při ukončení docházky udělat rozdílové zkoušky (čeština, český dějepis, chemické, fyzikální, přírodovědné a další názvosloví atd.) a bude mu uznáno vykonání i české školní docházky.

No, a pokud jsou ty školy bez domicilu, tak to už vůbec!
Jaké vzdělání potom to dítě dostává?
KDO má nad takovou školou jakou kontrolu?

Nebo se přizpůsobí zahraniční škola a bude učit podle českých zvyklostí - tedy i češtinu a část předmětů v češtině. Pak dokonce může i dosáhnout na české dotace.

Tak o CO vlastně stěžovatelům jde?
15. 04. 2011 | 13:41

Pavel13 napsal(a):

"Rychlou novelu" by potřebovalo především ministerstvo. Zase kus reformy, který nikdo nechce, ale všichni za něj zaplatíme.
15. 04. 2011 | 13:42

J.A. Komenský v hrobě se obracející napsal(a):

Pavel13

slovo reforma je dle mého názoru od slova form- tvar podoba zvyk úprava uspořádání a předpony re, která značí něco začít od znova nebo negaci. Tudíž se vše musí zbořit a zničit a pak na spáleništi a rozoraných mezích začít od nuly znovu.
Aůle chudáci děti a učitelé musící chodit do školy v období toho bourání a pálení.
15. 04. 2011 | 13:49

Pavel13 napsal(a):

:Občan
Já v tom tak zcela jasno nemám. Netroufal bych si roztřídit ty děti na české a nečeské. Klidně u nás žijí lidé, kteří neumějí pořádně česky, neznají české názvosloví ani ve svém oboru a dělají třeba generálního ředitele. Výuka dějepisu je tragická i na českých školách, s čim to chcete srovnávat? Historie je stejně jen jedna.
15. 04. 2011 | 14:20

modrý edvard napsal(a):

Chybí mi informace. Hlavně nevidím, kdo má dneska u nás odpovědnost za mezinárodní školu. Pokud je u nás školní docházka, nebo vzdělávání, povinná, tak na to stát musí nějak dohlížet. Třeba přes vzdělávací programy, které musí někdo akreditovat.
PS: Kdyby mi náhodou někdo nabídnul 5.000 E za dítě bez povinné akreditace, to by byl krásný podnikatelský záměr.
15. 04. 2011 | 14:26

uno napsal(a):

Naštěstí jen kladivo na zahraniční školy, kdyby se to rozšířilo na kladivo na čarodějnice, tak to tady již jednou bylo, víc o tom ví nositelé náboženských tradic. Odpovědní činitelé se zřejmě chystají dát do pořádku naše školství a možná pro jazykovou neznalost se snaží ty nečeské vystrnadit.
15. 04. 2011 | 16:00

bluebird napsal(a):

Komenský a další
viděli jste prosím výsledky PISA? Máte dojem, že to "vyřeší" akreditace? Viděl někdo porovnání výsledků dětí běžných ZŠ se zahraničními? Proč si myslíte, že má například Dobeš nebo jeho "vrchní ředitelka" patent na rozum o tom, co se má kde učit. Výsledky PISA jsou vizitkou snahy o jednotnou školu v podání MŠMT. Takže jen houšť, že .... ještě že ten Komenský musel z čech uprchnout a nakonec své dílo uskutečnil v Holandsku. Jestlipak měl taky certifikát z českého království pod rakouským vládnutím? Postupující "nacionalizace" všeho, včetně stupidních maturit jen uskutečňuje provinční hloupost lokálních politiků, za potlasku čdských "občanů". Ale ais si nic jiného naše děti nezaslouží.
15. 04. 2011 | 16:55

Občan napsal(a):

Ono je to s těmi holandskými mezinárodními školami trošku jinak než pan Holub píše:
http://www.beyondmarketing.com/eindhoven/children_b.htm

Ty státní dotace některé z nich dostávají proto, že jsou v Holandsku ovykle provozovány různými nadacemi a trpí nedostatkem prostředků na platy, které pak neodpovídají obvyklým holandským učitelským platům.
Což asi není případ mezinárodních škol v ČR :o)
15. 04. 2011 | 17:36

Johana napsal(a):

S mezinárodnímio školami mám osobní zkušenost. Pobývali jsme několik let pracovně v zahraničí a naše děti absolvovaly většinu školní docházky, včetně maturity, v zahraničí. A naše zkušenost i našich dětí jsou veskrze pozitivní. Vzdělávací systém a především přístup k žákům v mezinárodních školách je však naprosto nekompatibilní s českým. Memorování a shromožďování encyklopedických znalostí bez znalosti souvislostí, výuka nepotřebných a zastaralých informací se tam prostě nevidí. Žáci jsou podporováni v samostatnosti a zodpovědnosti. Opisování při zkouškách či 'stahování seminárek' z internetu je absolutně nepřípustné. A tak bych mohla v rozdílech ještě dlouho pokračovat... A k hlavnímu tématu článku. Pokud by mezinárodní školy nemohly navštěvovat české děti, byl by to velký problém pro ty rodiče a jejich děti, kteří tráví střídavě několik let v zahraničí, pak třeba 2-3 roky doma v Česku, a poté by z pracovních důvodů měli zájem třeba opět vycestovat. Změna ve vzdělávacím systému je pro děti značně zatěžující a právě proto mezinárodní školy vznikly.
A český školský systém by se od nich mohl poměrně dost přiučit.
15. 04. 2011 | 19:56

Občan napsal(a):

To Johana:

Ano, přesně pro tyhle děti jsou mezinárodní školy. Pro děti cizinců nebo občanů, kteří často mění místa pobytu a nemají příležitost posílat děti do místních škol. Proto jich je v každé zemi jen pár - v Holandsku tuším devět - a vymykají se obvykle místnímu školskému systému.
Nicméně i takové školy musejí alespoň do určité míry dodržovat místní legislativu, jak jste si mohla přečíst v postnutém článku. Což by pro ně melo platit i v ČR.

Nemohl. Stejně jako se to neočekává v Holandsku. Jsou to prostě specifické soukromé školy pro malý okruh klientů.
Ono by stačilo, kdyby české učitelstvo mohlo mít ve třídách 15 žáků místo 30-40ti a bylo lépe placeno (a lépe financovány výukové programy). PAK by bylo možné klást na ně vysoké nároky.
16. 04. 2011 | 09:22

Znechucená napsal(a):

Nemůžu se zbavit pocitu, že to vše je jen nenápadný přechod k novému typu totality.
16. 04. 2011 | 09:59

J.A.Komenský v hrobě se obracející napsal(a):

bluebird

docela mne podivil ukázkový test studijních předpokladů ve čtvrteční Mfdnes.

Nač potřebují 15leté děti vědět, co znamená slovo frapantní( já ho vůbec neužívám a je zdá se mi dost neobvyklé.

Další otázka tráva seno a které dvojice slov mají podoný vztah, nechápu proč led a voda je správně a ne voda pára nebo voda led.

Někomu vůbec hrabe a nevím jak takovéto blbosti mohou zvýšit něčí konkurenceschopnost. A pokud se české děti umístili v PISA testech někde uprostřed, myslím že je to výkon vynikající, na to co se ve školství posledních 15, 20 let děje.
16. 04. 2011 | 20:33

A co takhle? napsal(a):

Proč by, proboha, měl stát kontrolovat vzdělání? To by mělo být zodpovědností každého. To znamená: stát má respektovat co nejširší, nejrůznorodější nabídku (resp. nebránit jí), možná motivovat (i když to by měla spíš ekonomická sféra), a rozhodně ne určovat, povolovat, zakazovat...
21. 04. 2011 | 10:01

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy