Nešlo o „ostré, kategorické lidovecké možná“, jak se domníval odstupující premiér Mirek Topolánek. Celostátní konference, která je pro lidovce nejsilnějším orgánem mezi sjezdy, to včera večer řekla zřetelně: „Na nové vládě se nebudeme podílet žádnými personálními návrhy.“

Aby bylo jasno úplně všem, že kompromisy nejsou možné, doplnila konference jeden detail: „Podpoříme konání předčasných voleb, pokud se k nim dojde podle dnes platné ústavy nebo přijetím ústavního zákona navrženého senátem.“

Tím se lidovci od smlouvy o nové vládě oddělili hlubokým příkopem. Smlouva nepočítá s tím, že se bude postupovat podle „dnes platné ústavy“, tedy tří neúspěšných pokusů o získání důvěry sněmovny, ani podle senátního ústavního návrhu, který umožňuje, aby sněmovnu rozpustily hlasy 101 poslance. Nedělní dohoda parlamentních stran předpokládá, že všechno proběhne jako v roce 1998, kdy byla sněmovna rozpuštěna speciálním ústavním zákonem.

Lidovci se teď mohou tvářit, že už nechtějí obcházet ústavu, v každém případě dali perem svého právníka a kandidáta na předsedu Cyrila Svobody najevo, že jakákoli spolupráce s tandemem ODS a ČSSD končí.

Premiér Topolánek mohl být překvapen, že lidovci vypověděli smlouvu, kterou v neděli podepsali a jejímiž příznivci byli očividně předseda poslaneckého klubu Pavel Severa a ministr financí Miroslav Kalousek.

Ovšem sám si záhy zcela jistě připomněl vlastní bonmot, podle kterého se v KDU-ČSL vlastně skrývají dvě strany: Kalouskova demokratická unie a Čunkova strana lidová. Do první patří s ministry Parkanovou a Jehličkou těsná většina lidoveckých poslanců, do druhé vedle Svobody například první místopředseda Línek či poslanci Šojdrová a Hovorka. KDU hlasovala v prezidentské volbě pro Klause, ČSL většinou pro Švejnara. Čunek musel odstoupit z vlády, když zaútočil na ministra Kalouska.

Čunkovi se v debatě o Fischerově kabinetu otevřela možnost soka Kalouska konečně porazit. Nejprve tedy souhlasil s dohodou, aby mohl svolat celostátní konferenci a s její pomocí odmítnout jakoukoli další spolupráci lidovců na vládní úrovni. Nejschopnějším lidovcem v exekutivě je právě Kalousek a o jeho nepostradatelnosti pro nový kabinet se až do neděle vážně hovořilo.

Čunek si mohl být jist vítězstvím, protože v celostátní konferenci má se svými spojenci trvalou většinu.

Lidovci mu však dali za pravdu ještě z jednoho důvodu. Dnes se vážně obávají, jestli proniknou přes pětiprocentní hranici do příští sněmovny. Být pátým kolem u vozu úřednické vlády jejich šance nezlepšuje. Pomoci může rezolutní boj proti „opoziční smlouvě č. 2“, kterou pod Klausovým patronátem uzavřou opět po jedenácti letech předsedové ODS a ČSSD, byť jen na pět měsíců. „Kdo chce zachovat demokracii, volí KDU-ČSL“ může být heslo do kampaně.