Pavel Hroboň dluží dvě odpovědi
Kritika, jíž náměstek ministryně zdravotnictví Pavel Hroboň (viz jeho blog Máme na Aktuálně.cz investigativní žurnalistiku?) stíhá dva texty „Z účtů zdravotních pojišťoven se ztratilo pět miliard korun“ a „Nemocnice krajů dostávají méně než státu i soukromníků“, je natolik zásadní, že se sluší, aby na ni autor odpověděl. Tím spíše, že jde o první reakci ministerstva zdravotnictví na problémy, které články popisují.
Z pohledu náměstka se v textech najdou jen nepodložené spekulace, vytržení několika čísel z kontextu, bulvarizace vážného tématu.
Je fakt, že na začátku bylo několik čísel. Předně neveřejné údaje o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven za 3. čtvrtletí minulého roku. Čísla jsou pozoruhodná, protože koncem září přibylo na běžných účtech pojišťoven oproti konci června pouze 0,9 miliardy korun. V deseti předchozích čtvrtletích přibývalo v průměru 5 miliard korun.
Pavel Hroboň upozorňuje, že v různých čtvrtletích přibyly různé částky od 2 do 9 miliard. Má pravdu, zpravidla ovšem přibývalo nejvíc ve 3. čtvrtletí, kdy příjmy pojišťoven odpovídají jiným čtvrtletím, výdaje však jsou nižší, protože lidé o prázdninách méně stonají.
Tomu odpovídají výsledky sedmi z devíti zdravotních pojišťoven, které si také loni ve 3. čtvrtletí připsaly vysoké přebytky. Výjimou jsou VZP a Vojenská zdravotní pojišťovna. V případě VZP ubylo na účtech půl miliardy, kdyby se ovšem její finance vyvíjely stejně jako u jiných pojišťoven či jako u ní samé v jiných čtvrtletích, měla se částka na jejích účtech zvýšit o 3-4 miliardy.
Otázku, kam se poděly chybějící miliardy, jsem poslal VZP i ministerstvu zdravotnictví, které pojišťovnu prostřednictví správní rady ovládá. Z ministerstva přes urgence za měsíc neodpověděl nikdo, VZP odpověděla, že se vše vyjasní po celoroční bilanci. Tak čekám.
Ani Pavel Hroboň nevyužil své reakce k tomu, aby objasnil, proč VZP tak náhle zvýšila své náklady za zdravotní péči.
Kritika textu o vyšší podpoře státních a soukromých nemocnic v Moravskoslezském a Olomouckém kraji používá argument, který zmiňují zástupci pojišťoven v napadeném článku: státní i soukromé nemocnice opravdu dostávají víc peněz, důvodem je ovšem fakt, že poskytují víc služeb.
Náměstek stejně jako zástupci pojišťoven už neodpovídá na otázku, proč větší zakázku získaly právě státní nemocnice, soukromá Hornická nemocnice v Karviné a nemocnice soukromé sítě Agel.
Je možné, že nabízejí lepší služby než krajské či městské nemocnice ve stejných krajích, u fakultních nemocnic je to dokonce pravděpodobné. V každém případě je pravda, že o tom, které nemocnice dokáží lépe využít veřejné finance, neproběhlo výběrové řízení. Také je pravda, že k přesunu prostředků do státních a soukromých nemocnic došlo po roce 2006. Částku, která překračuje 100 milionů ročně, přidělili úředníci vládou ovládaných pojišťoven VZP a ZPMV bez jakékoli kontroly. Pouze zjistit konkrétní dotace nemocnicím vyžaduje zdlouhavou novinářskou práci - automaticky zveřejňovány nejsou.
V případě dotací nemocnicím platí totéž, co u pětimiliardové sekyry ve VZP. Pojišťovny nevysvětlily, co nového zvýhodněné nemocnice nabízejí, aby si zasloužily vyšší platbu. Nenapsal to ani náměstek Pavel Hroboň.
Oba zmíněné články by ztratily smysl, kdyby ministerstvo zdravotnictví a VZP zveřejňovaly údaje o svých nákladech transparentně aspoň do té míry, do jaké je zveřejňuje ministerstvo financí o příjmech a výdajích státního rozpočtu. Zkušenost, že se o to dosud žádný ministr zdravotnictví ani šéf VZP nepokusil, je argumentem pro vznik zákona, který by jim to nařídil.
Z pohledu náměstka se v textech najdou jen nepodložené spekulace, vytržení několika čísel z kontextu, bulvarizace vážného tématu.
Je fakt, že na začátku bylo několik čísel. Předně neveřejné údaje o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven za 3. čtvrtletí minulého roku. Čísla jsou pozoruhodná, protože koncem září přibylo na běžných účtech pojišťoven oproti konci června pouze 0,9 miliardy korun. V deseti předchozích čtvrtletích přibývalo v průměru 5 miliard korun.
Pavel Hroboň upozorňuje, že v různých čtvrtletích přibyly různé částky od 2 do 9 miliard. Má pravdu, zpravidla ovšem přibývalo nejvíc ve 3. čtvrtletí, kdy příjmy pojišťoven odpovídají jiným čtvrtletím, výdaje však jsou nižší, protože lidé o prázdninách méně stonají.
Tomu odpovídají výsledky sedmi z devíti zdravotních pojišťoven, které si také loni ve 3. čtvrtletí připsaly vysoké přebytky. Výjimou jsou VZP a Vojenská zdravotní pojišťovna. V případě VZP ubylo na účtech půl miliardy, kdyby se ovšem její finance vyvíjely stejně jako u jiných pojišťoven či jako u ní samé v jiných čtvrtletích, měla se částka na jejích účtech zvýšit o 3-4 miliardy.
Otázku, kam se poděly chybějící miliardy, jsem poslal VZP i ministerstvu zdravotnictví, které pojišťovnu prostřednictví správní rady ovládá. Z ministerstva přes urgence za měsíc neodpověděl nikdo, VZP odpověděla, že se vše vyjasní po celoroční bilanci. Tak čekám.
Ani Pavel Hroboň nevyužil své reakce k tomu, aby objasnil, proč VZP tak náhle zvýšila své náklady za zdravotní péči.
Kritika textu o vyšší podpoře státních a soukromých nemocnic v Moravskoslezském a Olomouckém kraji používá argument, který zmiňují zástupci pojišťoven v napadeném článku: státní i soukromé nemocnice opravdu dostávají víc peněz, důvodem je ovšem fakt, že poskytují víc služeb.
Náměstek stejně jako zástupci pojišťoven už neodpovídá na otázku, proč větší zakázku získaly právě státní nemocnice, soukromá Hornická nemocnice v Karviné a nemocnice soukromé sítě Agel.
Je možné, že nabízejí lepší služby než krajské či městské nemocnice ve stejných krajích, u fakultních nemocnic je to dokonce pravděpodobné. V každém případě je pravda, že o tom, které nemocnice dokáží lépe využít veřejné finance, neproběhlo výběrové řízení. Také je pravda, že k přesunu prostředků do státních a soukromých nemocnic došlo po roce 2006. Částku, která překračuje 100 milionů ročně, přidělili úředníci vládou ovládaných pojišťoven VZP a ZPMV bez jakékoli kontroly. Pouze zjistit konkrétní dotace nemocnicím vyžaduje zdlouhavou novinářskou práci - automaticky zveřejňovány nejsou.
V případě dotací nemocnicím platí totéž, co u pětimiliardové sekyry ve VZP. Pojišťovny nevysvětlily, co nového zvýhodněné nemocnice nabízejí, aby si zasloužily vyšší platbu. Nenapsal to ani náměstek Pavel Hroboň.
Oba zmíněné články by ztratily smysl, kdyby ministerstvo zdravotnictví a VZP zveřejňovaly údaje o svých nákladech transparentně aspoň do té míry, do jaké je zveřejňuje ministerstvo financí o příjmech a výdajích státního rozpočtu. Zkušenost, že se o to dosud žádný ministr zdravotnictví ani šéf VZP nepokusil, je argumentem pro vznik zákona, který by jim to nařídil.