Jak se postavit k nové epizodě v případu vicepremiéra Jiřího Čunka?
Na jedné straně jde o důležitou věc. Když stát, který Čunek spoluřídí, vymění státního zástupce i vyšetřovatele ve chvíli, kdy má být vicepremiér obviněn, lze se oprávněně obávat, že výkonná moc ovlivňuje moc soudní.
Na druhé straně, vyjádřit se k případu Čunek jakýmkoli způsobem, znamená přidat se na některou s rozvaděných stran – k vládě nebo k opozici.
Vyhnul jsem se nebezpečí, že budu označen za přívržence té či oné strany tím, že se omezím na citace z odborné studie.


Jmenuje se „Vyšetřování trestných činů volených politických představitelů“ a pro Transparency International ji napsal Petr Prchal.
Upozorňuje, že politici, kteří jsou vyšetřováni, mohou užívat legální i ilegální privilegia. Tím legálním je imunita, kterou autor doporučuje omezit.
V případě Čunek o něm není třeba mluvit, protože byl Senátem imunity zbaven.
Existuje však privilegium ilegální:
„Ilegální vyšetřovací privilegia politických představitelů v pasivní podobě vyplývají z principu kolektivní politické odpovědnosti. (...) Represivní orgán je vždy z povahy věci demotivován vyšetřovat trestnou činnost politického představitele, jenž je součástí těch politických sil, které mají možnost ovlivňovat personální skladbu represivního orgánu. I v případě vyspělého právního státu, kde představitel represivního orgánu není v daném případě při vyšetřování nijak fakticky ovlivňován, má takový představitel represivního orgánu důvod domnívat se, že v jeho personální sféře se důsledný postup při vyšetřování voleného politického představitele, politicky spřízněného
s exekutivní mocí, projeví spíše nepříznivě, zatímco shovívavost při vyšetřovacím postupu bude naopak pozitivně reflektována,“ stojí v textu Petra Prchala.
Taková je situace v běžné demokracii a nepochybně to platí i v České republice. Pokud je tedy odvolán vyšetřovatel, či státní zástupce z případu politika, který si na jejich zaujatost stěžuje podobně jako Čunek, otevírá se možnost, že jejich nadřízení chtěli vyjít vyšetřovanému politikovi vstříc.
Petr Prchal upozorňuje, že využívání privilegia může být dnes stíháno zejména jako „trestné
činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle ustanovení §158 trestního zákona, účasti na zločinném spolčení podle ustanovení § 163a trestního zákona a nadržování podle ustanovení § 166 trestního zákona“.
Především pak doporučuje, aby se zrušila závislost státních zástupců na exekutivě: „Nejsou vytvořeny podmínky pro zajištění dostatečného sebevědomí představitelů represivních orgánů
při vyšetřování trestné činnosti politických představitelů spřízněných s exektutivní mocí.“ Proto je vhodné „zahájit diskusi o možnostech zajištění nezávislosti státních zastupitelství
na exekutivní moci“.
Citovaný text je v plném znění k nalezení na www.transparency.cz.