Ukazuje se, že polský stát, jeho ministerstvo spravedlnosti, bojuje jako spiklenecká mafie proti vlastním soudcům. Ve snaze umlčet ty odvážné, kteří brání ústavnost a nezávislost, se uchylovalo k hejtům, pomluvám, výhrůžkám, anonymům. Po týdnu ale ještě nezačalo žádné seriózní vyšetřování. Vláda se snaží zamést vše pod koberec.

Už přes rok funguje potají skupina, která ilegálně sbírá soukromé informace, drby a kompromitující materiály na nepohodlné soudce. A z falešných adres je šíří po sociálních sítích ve snaze je zkompromitovat, zastrašit, zlikvidovat. Posílá jim kvanta nenávistných mailů i anonymních dopisů. Předsedkyni Nejvyššího soudu anonymně telefonuje, vyhrožuje, rozešle jí stovky lístků „Táhni do prd…“ K vzájemnému dorozumívání si vytvořila na telefonní aplikaci whatsapp uzamčenou skupinu „Kasta“.

Myslíte, že je řeč o podsvětí, o mafii, která se mstí soudcům za jejich rozsudky? Chicago? Putin a destabilizační chobotnice vedoucí do Moskvy? Jste vedle. Neuvěříte. Ta chobotnice působila do minulého týdne v polském ministerstvu spravedlnosti. A její hlavou byl přímo náměstek ministra (kuriózně: pověřený soudní reformou). Vše odhalili novináři.

Praktiky jako StB, jen převrácené vzhůru nohama

Snahou té skupiny bylo zastrašovat a ničit vybrané soudce, kteří už několik let nejaktivněji brání nezávislost soudů a lpí na dodržování ústavy. Zní to jako z Absurdistánu, ale přímo na ministerstvu spravedlnosti, jehož rolí je bdít nad spravedlností, působila jednotka, která mafiózním způsobem zastrašovala soudce, kteří bránili právo. Pojetí spravedlnosti postavené na hlavu, stát bojující se soudci. Pomocí trollů, trollí farmy, jak se dnes říká v jazyku sociálních sítí.

Způsoby převzaté od praktik StB, oddělení boje s vnitřním nepřítelem. Jen převrácené vzhůru nohama a přenesené do kontextu sociálních sítí. Paradox názvu vládní strany „Právo a spravedlnost“. Taková je polská realita dneška.

Všechno nasvědčuje tomu, že máme před sebou největší polský skandál za mnoho let. V mnohém podobný Nixonově aféře Watergate. Podle seriózního deníku Rzeczpospolita jde o „symptom degenerace systému vlády“. Bude ovšem vůle ho vyšetřit?

Co všechno věděly a kryly politické špičky?

Prozatím padlo světlo na náměstka ministra spravedlnosti a na jednoho zaměstnance. Je ale velmi nepravděpodobné, že by náměstek jednal z vlastní iniciativy. Že by o jeho činnosti nevěděl (či ho přímo neinstruoval) ministr Zbigniew Ziobro. Jeden z nejvlivnějších mužů ve státě a opora Jaroslawa Kaczyńského. V zachycených šifrovaných telefonátech mluví náměstek o tom, že bude informovat „šéfa“.

A je možné, že by o tom nevěděl Kaczyński, skutečný vládce dnešního Polska? Vzpurné soudce, vůči nimž celá ta činnost probíhala, považuje za své nepřátele

Leckoho také napadne, zda tahle náhodně odhalená skupina byla jedinou, jejímž zadáním bylo vypořádávat se podpásovými metodami s oponenty vládní strany. Někteří aktéři aféry mluví o tom, že skupina měla podobnými metodami později atakovat další vzpurné kategorie, učitele, lékaře.

Kaczyński a jeho strana PiS byli už jednou u moci a museli ji dost rychle před dvanácti lety opustit po skandálu, kdy vyšla najevo vykonstruovaná obvinění na jejich tehdejšího koaličního partnera A.Lepera. Podobné metody jako dnes, záliba v konspiraci, šířených dezinformacích, tehdy i tajných službách.

Po prvním odhalení, které minulý týden přinesl zpravodajský server Onet, náměstek ministra spravedlnosti Łukasz Piebiak bleskurychle odstoupil (samozřejmě s tím, že je zcela nevinný a že podá na Onet žalobu), ministr odvolal ještě jednoho člověka z ministerstva, a tím to prý končí, nic se neděje. Klid, rozejděte se. Takhle rychle to do světa interpretoval i premiér. Přišla pouze politická reakce, žádné trestní vyšetřování. Od té doby se žádný vrcholný činitel nevyjádřil. Kaczyński mlčí a vyčkává.

Všechno ale nasvědčuje tomu, že jsme na začátku obří aféry, jaká je svým způsobem srovnatelná se situací na Slovensku. Stát ve státě, jak to tam nazvala prezidentka Čaputová, mafie s chapadly na nejvyšších místech státní správy. A ve službách jedné strany.

Ministr-prokurátor by musel vyšetřovat sebe sama

Tady ale srovnání končí. Na Slovensku má spravedlnost díky osobě prezidentky a jejímu okolí šanci vyplavat na denní světlo, v dnešním Polsku velmi obtížně. Zájem na tom tam má jen opozice a ta k tomu nemá kromě protestů žádné páky. Právě tak jako ti soudci, kteří už čtyři roky hájí nezávislost soudů. A téma není takové, aby zvedlo statisíce do ulic. Jeho obludnost dohlédne jen menší část obyvatelstva. K tomu píárovci PiS horečně vymýšlejí, jak aféru ve státních i soukromých médiích příchylných vládě bagatelizovat a ututlat v zárodku. Za dva měsíce se konají volby a kdyby se rozrostla, může stranu PiS poškodit.

Skutečným vládcem země je Jaroslaw Kaczyński, předseda strany PiS. Prezident je člověk z jeho strany, jemuž zorganizoval zvolení, veškerá vláda jsou lidé z jeho strany či z jeho koalice Sjednocená pravice, generální prokurátor Zbigniew Ziobro je jeho pravá ruka. Ten má pod sebou prokuraturu, zároveň je ministrem spravedlnosti, tedy politikem a členem vlády, má pravomoc jmenovat soudce a má vhled do všech spisů. Takový je dnes polský systém. Jako by u nás ministryně spravedlnosti Benešová byla zároveň nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a jmenovala soudce. Takže nezávislost soudního vyšetřování?

Proto se čtenář nepodiví, že po odhalení skandálu ministr spravedlnosti pouze odvolal jednoho pracovníka a přijal demisi náměstka. A dal mu čas, aby zametl stopy. Prokuratura nenechala ihned uzavřít a prohledat jeho kancelář, zabavit jeho počítače ani mobily. (Situace byla zcela jiná u jistě stokrát závažnějšího přečinu, když jedna mladá žena vylepila pár plakátů s Pannou Marií v duhové svatozáři – v šest ráno k ní vpadli těžkooděnci, prohledali celý byt, zabavili kdeco, zadrželi ji a odvezli na výslech do jiného města).

Nástrojem mafie byla žena provládního soudce

Každý den ale vyplouvají na povrch další podrobnosti aféry. Ukázalo se, že kolem náměstka fungovala skupina deseti osob, většinou bývalých soudců a dnes s posty v různých institucích, protože vesměs loajálních k PiS. Dokonce jeden soudce Nejvyššího soudu, který tam byl v rámci Kaczyńského reformy nedávno jmenován. Ti všichni sbírali na své odbojné kolegy soukromé informace a dodávali je jakési paní Emilii, která všechno vypouštěla do světa.

Kromě vulgárních útoků zveřejňovala citace z úředních osobních spisů i informace o soukromém životě soudců, adresy, pomluvy, indiskrétní informace o malých dětech, jež jí skupina dodávala. Jejich vzájemná korespondence je dle citací v médiích plná vulgárností a nadávek. To vše soudci, kteří přísahali na spravedlnost. Některé z těch indiskrécií se dokonce jakousi náhodou objevily i v pořadech státní televize TVP (jak si je ověřovala?).

Ta paní byla ženou šéfa právního oddělení ve Státní soudcovské radě, dříve Ziobrova spolupracovníka. Od skupiny dostávala tu a tam zaplaceno, vše prý ale dělala hlavně ze svého „pravicového přesvědčení“, jak řekla. Pravicí se dnes v Polsku míní Kaczyński. To její muž ji do všeho namočil, díky tomu povyšoval. Potom ale přišel rozvod, skupina jí dala košem, dostala se do svízelné situace. Začala se bát o svůj život. Dostává prý výhružky, v bytě jí udělali prohlídku a zabavili počítač i mobily (ač zřejmě nebyla obviněná), skrývá se, mluví za ni advokátka. Mohla by být zřejmě korunním svědkem. Své útoky na sítích prý směřovala proti dvaceti soudcům včetně předsedy sdružení Iustitia.

Týden od propuknutí aféry ale ještě nezačalo žádné vážnější vyšetřování. Jak by ale ministr-prokurátor vyšetřoval vlastní ministerstvo? A že by odstoupil? To nikoli. Přitom aféry jsou plná polská média, píší o ní od první chvíle média světová, od Reuters po Financial Times.

Soudci pracují v atmosféře strachu

Ta aféra vrhla znovu světlo na způsob, jakým funguje polský stát ve verzi PiS a jaký typ lidmi vysunul na vedoucí místa, aby naordinoval společnosti své hluboké změny. Byla už vyměněna kvanta úředníků státní správy, byla zrušena zásada jejich nepolitičnosti a jejich přijímání skrz přísný konkurz ve prospěch lidí se stranickou legitimací, byly propuštěny nebo odstaveny stovky známějších novinářů veřejných médií. Na místo nich přišli jiní, vesměs vyznavači ideologie vládní strany.

Největší změny se dotkly soudů. Část soudců byla sesazena, poslána na periférii a jiní, do té doby bez větších kompetencí avšak s vazbou na vládní stranu, jmenováni na nejvyšší posty. Byla tak vyměněna většina předsedů všech soudů, paralyzován Ústavní soud, byla úporná snaha vyměnit vedení a obsazení Nejvyššího soudu, změněna Soudcovská komora.

Jaroslaw Kaczyński se už čtvrtý rok snaží podřídit si soudní systém a soudci, právníci, advokáti, fakulty se mu stále vzpírají. Už čtvrtý rok fungují jako obránci nezávislosti a demokracie v zemi. Vládní strana z nich udělala v jedné chvíli hlavního nepřítele národa. Z lidí, kteří byli vyškoleni jako strážci práva a nezávislé spravedlnosti. Po celé zemi se nedávno objevily plakáty, placené ze státní kasy, atakující soudce. Pomlouval je jako celek veřejně i premiér.

Kaczyńského soudní reformy kritizovaly i nejrůznější mezinárodní právnické instituce a autority, včetně předsedů nejvýznamnějších českých soudů. Kritizoval je Evropský soudní dvůr i Evropská komise, která v té věci nepolevuje.

Podle ombudsmana Adama Bodnára fungují polští soudci v atmosféře strachu. Praktikují se proti nim nejrůznější metody, disciplinární řízení, lustrování rodin do třetí generace apod. A záměrem skupiny, kterou aféra odhalila, podle něj bylo „zlomit vůdčí osobnosti soudcovských institucí, poštvat soudce proti sobě, zastavit jejich mezinárodní aktivity, podkopat věrohodnost soudcovských sdružení“.

Kaczyńského konzervativní revoluce

Od chvíle, kdy se Jaroslaw Kaczyński chopil u našich sousedů moci, se snaží o systematickou přeměnu společnosti. Není žádný konzervativec, jak ho média někdy zkratkovitě charakterizují. Nechce nic zachovat, naopak mu jde o hlubokou změnu, provádí revoluci. Národoveckou, klerikální, která vidí všude kolem nepřátele a mluví o boji. Pracuje na proměně ve stát řízený jedním mužem, kde je opozice umlčena, kde nemají místo média, jež nejsou hlásnou troubou vládní strany. Že to tu už v minulosti bylo? Ano, bylo. V nedávné. Jen se tomu říkalo jinak. A otevřeně se inspiruje Orbánem.

Skandál s mafií, působící pod ministrem ve státní instituci, a která měla zastrašovat vládě nepohodlné soudce, je vážným ohrožením demokracie v Polsku. Minulé pondělí to jasně popsala Zuzana Čaputová ve slovenském kontextu: Pokud lidé nemají důvěru v nestrannost soudů, nemůže být řeč o demokracii.

Na podzim se budou v Polsku konat volby, které budou přelomové. Buď se Kaczyńskému podaří získat v parlamentu většinu, nebo se opozici podaří vrátit zemi stát, který funguje pro všechny stejně a podle evropských standardů.

Scénář, který ČR nezajímá?

Mimochodem česká média o tom alarmujícím skandálu překvapivě mlčí, alespoň jsem nezaznamenal žádné významnější reakce. Přitom u nás je nezávislost soudců a státních zástupců právě takové politikum jako u našich sousedů. Situace je nesrovnatelně lepší, a doufejme, že i bude. Ale obavy z obdobného vývoje přeci zvedly masy k demonstracím. Aniž by tušily, že obávaný scénář už dávno v Polsku existuje.