Polským městem znělo „Smrt Židům“ a „Židé do Izraele“.
To nejsou třicátá léta v Německu, ale dnešní Polsko a jeho největší státní svátek Nezávislosti v městě Kalisz.
„Smrt Židům!“, „Polsko Polákům!“, „Židi vládnou v Polsku a my jsme jejich otroci. Už nikdy nesmí být Polák otrokem Žida.“ „Chcete nás požidovštit na smrt. A co si vy židáci myslíte? Že nám seberete svobodu? Náš majetek, naše zdraví, životy?“ „Smrt nepřátelům vlasti“ - a dav burácí v odpověď: „Smrt, smrt, smrt!“ K tomu pochod městem s planoucími pochodněmi a polské vlajky. A samozřejmě „Smrt Evropské unii“.
![Spálili kopii listiny, která ve 13.stol. zaručovala Židům stejná práva jako Polákům Spálili kopii listiny, která ve 13.stol. zaručovala Židům stejná práva jako Polákům](https://blog.aktualne.cz/media/597/20211124-FE44r3ZXoAY1fYN.jpg)
Ta fašistická akce tam dle médií trvala čtyři hodiny, z pódia se valily samé podobné výkřiky, výhrůžky a vulgarismy. Policie stála vedle pódia a nezasáhla. Vše prý monitorovala a nahrávala.
Akci dobře dokumentuje toto video, běhá z něj mráz po zádech.
Městem prošla hnědá vlna jako ze 30.let
Ten den se tam sjelo několik stovek národovců (výstižnější by asi bylo „fašistů“), akce byla dobře připravená. Vedlo ji několik mužů, známých v zemi svými nacionalistickými a protižidovskými excesy, nebyl to jejich první podnik. Jeden z nich, Piotr Rybak, třeba před pár lety spálil veřejně na wroclawském náměstí při podobné akci figurínu Žida. Po dlouhých tahanicích dostal tři měsíce na svobodě s elektronickým náramkem.
Proč zrovna město Kalisz, ležící mezi Varšavou a Wroclawí? V r. 1264 tu velkopolský kníže vydal listinu, tzv. Kališský statut, jímž zaručil Židům stejná práva jako Polákům. A kopii tohoto historického dokumentu, napíchnutou na jakési kopí, teď fašisté za velké pompy polili hořlavinou a veřejně spálili. Jako kdysi nacisté knihy. Nějak zašmodrchaně argumentovali, že ta listina má být zdrojem židovské nadvlády v zemi. A do toho křičeli ať Židé „zmizí do Izraele jako v roce 1968“ a odzpívali si polskou hymnu. A přidali třeba „LGBT, pederasti, sionisti, to jsou nepřátelé Polska. Pryč z naší země! Do Bruselu!“
Projevy těch několika postav na pódiu, především organizátora toho všeho, herce působícího pod pseudonymem Aleksander Jabłonowskí, známé postavy ultrapravicové scény, nahánějí hrůzu. Jeho protižidovské výpady, jeho křik, jeho převlek do jakési vojenské uniformy s obuškem, si v ničem nezadal s nacistickými křiklouny 30.let.
Zaznělo taky: „Kdo za nás sedí v Sejmu? Teď už nalezli i do měst, do obcí. Ti co mluví polsky původem z Izraele pracují proti polskému národu. Pod krycími jmény. My Poláci nemůžeme kývnout na to, aby se tu v naší zemi roztahovali. Musíme bojovat a nesmíme se vzdát, protože Polsko je naše vlast, naše matka a my musíme o tu matku bojovat…Až se sjednotíme, zvítězíme a tu polskojazyčnou holotu vyženeme do Izraele jako v r. 1968.“
Čest města zachránila jediná žena
To shromáždění bylo strašné z několika důvodů. Jednak samozřejmě proto, co se tam dělo a jaká slova padala. Jednak proto, že se ho zúčastnilo podle novinářů několik stovek lidí, kteří se tam speciálně sjeli, nikdo proti řečníkům neprotestoval ani neodešel, naopak jim přizvukovali. A jednak proto, že policie nezasáhla, že představitel města to shromáždění nerozpustil.
Čest města zachránila jedna jediná žena, která se postavila na náměstí s domáckým transparentem „Kalisz bez fašismu“. Reportérovi řekla: „Nesmíme být pasivní, nesmíme mlčet, když se v Polsku znovu rodí fašismus“. Obdivuhodná odvaha. Tři dny nato tam liberálové a levice zorganizovali pokojnou antifašistickou demonstraci, aby ukázali, že je i jiný Kalisz.
Policie později prohlásila, že chtěla zasáhnout, že se prý dotázala prokurátora, ale ten že zásah odmítl. Takže dala dvěma řečníkům pokutu ve výši 550 Kč za vulgarismy, což je zatím jediný trest, který v té věci padl. A legitimovala 67 osob, ale ani jednu nezadržela. Příslušný prokurátor se nevyjádřil, proč nechal několikahodinovou akci proběhnout.
Primátor města akci pod titulem „Smrt nepřátelům vlasti“ povolil a potom se vymlouval, že rozpustit ji prý není jeho věc, že to je záležitostí politiků a on je jen od provozu města. A že by se dav stejně nerozešel. A zaměstnanec radnice zodpovědný za dozor nad shromážděními prý ve volání „Smrt Židům“ neviděl důvod k rozpuštění. Nedošlo prý k ohrožení zdraví ani životů, ani k ničení majetku. Takže kde by měl být problém? Všichni se zjevně báli.
Ta událost obletěla Polsko i svět, mluvil o ní izraelský ministr zahraničí, psalo se o ní v Izraeli, kde ji odsoudily všechny křesťanské církve. Odsoudili ji polský prezident Duda (až po třech dnech), ministr zahraničí i vnitra, a co důležité, představitelé křesťanských církví v Polsku: římskokatolíků, evangelíků, pravoslavných i řeckokatolíků.
Incident teď vyšetřuje prokuratura, oba hlavní organizátory, Jabłonowského a Rybaka, zatkla a obvinila z podněcování náboženské a rasové nenávisti.
Antisemitismus v Polsku
Celá věc má ale daleko hlubší rozměr, a to antisemitismus v Polsku. Před válkou tam byl dosti rozšířený a občas, při nějakém vhodném kontextu, se nějak vynoří na povrch. Za války přitom nacisté zabili 3 milióny polských Židů, někteří Poláci je ukrývali, jiní udávali a někteří i zabíjeli (nejznámější je pogrom v Jedwabnem, r.1941). Přežili v podstatě Židé, kteří utekli do Sovětského svazu, odkud se jich po válce vrátilo asi 200.000. I po válce ale došlo k pogromům (třeba Kielce 1946), takže většina z přeživších emigrovala krátce po válce za dost dramatických okolností do Izraele.
A poslední velkou protižidovskou akcí, jaká neměla v komunistickém bloku obdoby, byl rok 1968. Komunistické vedení Polska tehdy, mj. aby zablokovalo nákazu Pražským jarem a v reakci na Šestidenní válku, v níž Izrael porazil arabské armády, rozpoutalo masovou oficiální protižidovskou kampaň. Se schůzemi ve fabrikách a s průvody „pracujících“ v ulicích, kteří nesli a vykřikovali protižidovská hesla. Jen se neříkalo Židé, ale „sionisté“, skandovalo se, ať táhnou do Izraele.
Těch málo Židů, kteří tenkrát ještě v Polsku žili, bylo z velké části propuštěno z práce, bývalí kolegové je přestali zdravit, děti na židovské spolužáky pokřikovaly a oni se rozhodli emigrovat (třeba slavný sociolog prof. Zygmunt Bauman).
.
Antisemitismus bez Židů
Dnes v Polsku už prakticky žádné obyvatelstvo židovského původu nežije, odhad je deset až dvacet tisíc osob. Ve Varšavě je jediná funkční menší synagoga, v jiných městech slouží těch pár obnovených synagog většinou jako muzea či kulturní stánky.
Jak mi řekl jeden polský novinář, „v Polsku už nežijí prakticky žádní Židé, ale to nebrání antisemitismu: máme antisemitismus, který si vystačí bez Židů“. Důkazem toho jsou ty absurdní slogany z Kalisze, jako by převzaté ze 30.let, že „Polákům vládnou Židé“ a že jsou jejich „otroky“.
Vypuštěný džin extremismu
Samozřejmě, že celé Polsko nevypadá jako byla akce v Kaliszi. V mnoha městech se inteligentní lidé a instituce snaží různými prostředky připomínat židovskou minulost, tím incidentem bylo teď pohoršeno celé liberální Polsko. Kalisz byla ojedinělá záležitost.
Nikoli ale tak zcela. Protižidovské výkřiky a nadávky jsou pravidelnou součástí shromáždění a akcí krajní pravice i článků jejich publicistů. A vláda PiS tyto síly nijak nepotlačuje, naopak je podporuje, přímo i nepřímo. Před pár lety vypustila z lahve džina radikálního extrému a čas od času ho přiživuje.
Největší svátek země, den Nezávislosti 11.listopadu, nechává v hlavním městě proběhnout v režii krajní pravice včetně fotbalových chuligánů. Nechá ji zorganizovat velký průvod Varšavou, kde se to jen hemží vlajkami se symboly falangy (pěst svírající meč) a transparenty ultrapravicových skupinek typu Národně-radikální tábor (dokonce před válkou zakázaný) nebo Všepolská mládež. Z pochodujícího davu se co chvíli ozve „Smrt nepřátelům vlasti“, čímž se myslí nejrůznější liberálové, levice i Židé.
Ten průvod varšavský primátor letos zakázal, ale vláda ho obešla, průvodu nadala charakter „státní“ akce, aby se mohl konat. Nikdo z jejích nejvyšších představitelů tam ale z dobrých důvodů nešel, odjeli do Krakova a varšavskou ulici nechali extrému. Dali mu zelenou. A organizátorovi pochodu přiklepli subvenci ve výši několika desítek milionů korun. Článek o tom pochodu zde.
Nejhorší démoni zase na scéně
Vládní strana PiS manipuluje krajní pravici jako nástroj politického nátlaku. Aby zastrašila liberály a levici a učinila ústupek národovcům, jejichž hlasy potřebuje. Hlavní organizátor varšavského pochodu, jehož mnoho Poláků považuje za fašistu, letos ve svém projevu, jinak plném útoků na opozici, gaye, ateisty a evropské instituce, si nemohl vládu vynachválit.
Když byl extremista Rybak, nyní zadržený a obviněný, tehdy odsouzený ke třem měsícům za spálení židovské figuríny, prokuratura se tenkrát odvolala, že to byl prý příliš přísný trest. Média také zjistila, že v minulosti vystupoval na sjezdech strany Solidární Polsko, kterou vede dnešní ministr spravedlnosti a generální prokurátor, velký odpůrce evropských institucí a jejich důrazu na právní stát, Zbigniew Ziobro. Ta strana se teď od něj pochopitelně distancovala.
Nepřipomíná to všechno ty nejhorší démony Evropy a předválečného Polska? V zemi, kde leží na loukách prach tří miliónů Židů…
Článek vyšel rovněž v Deníku Referendum
„Smrt Židům!“, „Polsko Polákům!“, „Židi vládnou v Polsku a my jsme jejich otroci. Už nikdy nesmí být Polák otrokem Žida.“ „Chcete nás požidovštit na smrt. A co si vy židáci myslíte? Že nám seberete svobodu? Náš majetek, naše zdraví, životy?“ „Smrt nepřátelům vlasti“ - a dav burácí v odpověď: „Smrt, smrt, smrt!“ K tomu pochod městem s planoucími pochodněmi a polské vlajky. A samozřejmě „Smrt Evropské unii“.
![Spálili kopii listiny, která ve 13.stol. zaručovala Židům stejná práva jako Polákům Spálili kopii listiny, která ve 13.stol. zaručovala Židům stejná práva jako Polákům](https://blog.aktualne.cz/media/597/20211124-FE44r3ZXoAY1fYN.jpg)
Spálili kopii listiny, která ve 13.stol. zaručovala Židům stejná práva jako Polákům
Ta fašistická akce tam dle médií trvala čtyři hodiny, z pódia se valily samé podobné výkřiky, výhrůžky a vulgarismy. Policie stála vedle pódia a nezasáhla. Vše prý monitorovala a nahrávala.
Akci dobře dokumentuje toto video, běhá z něj mráz po zádech.
Městem prošla hnědá vlna jako ze 30.let
Ten den se tam sjelo několik stovek národovců (výstižnější by asi bylo „fašistů“), akce byla dobře připravená. Vedlo ji několik mužů, známých v zemi svými nacionalistickými a protižidovskými excesy, nebyl to jejich první podnik. Jeden z nich, Piotr Rybak, třeba před pár lety spálil veřejně na wroclawském náměstí při podobné akci figurínu Žida. Po dlouhých tahanicích dostal tři měsíce na svobodě s elektronickým náramkem.
Proč zrovna město Kalisz, ležící mezi Varšavou a Wroclawí? V r. 1264 tu velkopolský kníže vydal listinu, tzv. Kališský statut, jímž zaručil Židům stejná práva jako Polákům. A kopii tohoto historického dokumentu, napíchnutou na jakési kopí, teď fašisté za velké pompy polili hořlavinou a veřejně spálili. Jako kdysi nacisté knihy. Nějak zašmodrchaně argumentovali, že ta listina má být zdrojem židovské nadvlády v zemi. A do toho křičeli ať Židé „zmizí do Izraele jako v roce 1968“ a odzpívali si polskou hymnu. A přidali třeba „LGBT, pederasti, sionisti, to jsou nepřátelé Polska. Pryč z naší země! Do Bruselu!“
Projevy těch několika postav na pódiu, především organizátora toho všeho, herce působícího pod pseudonymem Aleksander Jabłonowskí, známé postavy ultrapravicové scény, nahánějí hrůzu. Jeho protižidovské výpady, jeho křik, jeho převlek do jakési vojenské uniformy s obuškem, si v ničem nezadal s nacistickými křiklouny 30.let.
Zaznělo taky: „Kdo za nás sedí v Sejmu? Teď už nalezli i do měst, do obcí. Ti co mluví polsky původem z Izraele pracují proti polskému národu. Pod krycími jmény. My Poláci nemůžeme kývnout na to, aby se tu v naší zemi roztahovali. Musíme bojovat a nesmíme se vzdát, protože Polsko je naše vlast, naše matka a my musíme o tu matku bojovat…Až se sjednotíme, zvítězíme a tu polskojazyčnou holotu vyženeme do Izraele jako v r. 1968.“
Čest města zachránila jediná žena
To shromáždění bylo strašné z několika důvodů. Jednak samozřejmě proto, co se tam dělo a jaká slova padala. Jednak proto, že se ho zúčastnilo podle novinářů několik stovek lidí, kteří se tam speciálně sjeli, nikdo proti řečníkům neprotestoval ani neodešel, naopak jim přizvukovali. A jednak proto, že policie nezasáhla, že představitel města to shromáždění nerozpustil.
Čest města zachránila jedna jediná žena, která se postavila na náměstí s domáckým transparentem „Kalisz bez fašismu“. Reportérovi řekla: „Nesmíme být pasivní, nesmíme mlčet, když se v Polsku znovu rodí fašismus“. Obdivuhodná odvaha. Tři dny nato tam liberálové a levice zorganizovali pokojnou antifašistickou demonstraci, aby ukázali, že je i jiný Kalisz.
Policie později prohlásila, že chtěla zasáhnout, že se prý dotázala prokurátora, ale ten že zásah odmítl. Takže dala dvěma řečníkům pokutu ve výši 550 Kč za vulgarismy, což je zatím jediný trest, který v té věci padl. A legitimovala 67 osob, ale ani jednu nezadržela. Příslušný prokurátor se nevyjádřil, proč nechal několikahodinovou akci proběhnout.
Primátor města akci pod titulem „Smrt nepřátelům vlasti“ povolil a potom se vymlouval, že rozpustit ji prý není jeho věc, že to je záležitostí politiků a on je jen od provozu města. A že by se dav stejně nerozešel. A zaměstnanec radnice zodpovědný za dozor nad shromážděními prý ve volání „Smrt Židům“ neviděl důvod k rozpuštění. Nedošlo prý k ohrožení zdraví ani životů, ani k ničení majetku. Takže kde by měl být problém? Všichni se zjevně báli.
Ta událost obletěla Polsko i svět, mluvil o ní izraelský ministr zahraničí, psalo se o ní v Izraeli, kde ji odsoudily všechny křesťanské církve. Odsoudili ji polský prezident Duda (až po třech dnech), ministr zahraničí i vnitra, a co důležité, představitelé křesťanských církví v Polsku: římskokatolíků, evangelíků, pravoslavných i řeckokatolíků.
Incident teď vyšetřuje prokuratura, oba hlavní organizátory, Jabłonowského a Rybaka, zatkla a obvinila z podněcování náboženské a rasové nenávisti.
Antisemitismus v Polsku
Celá věc má ale daleko hlubší rozměr, a to antisemitismus v Polsku. Před válkou tam byl dosti rozšířený a občas, při nějakém vhodném kontextu, se nějak vynoří na povrch. Za války přitom nacisté zabili 3 milióny polských Židů, někteří Poláci je ukrývali, jiní udávali a někteří i zabíjeli (nejznámější je pogrom v Jedwabnem, r.1941). Přežili v podstatě Židé, kteří utekli do Sovětského svazu, odkud se jich po válce vrátilo asi 200.000. I po válce ale došlo k pogromům (třeba Kielce 1946), takže většina z přeživších emigrovala krátce po válce za dost dramatických okolností do Izraele.
A poslední velkou protižidovskou akcí, jaká neměla v komunistickém bloku obdoby, byl rok 1968. Komunistické vedení Polska tehdy, mj. aby zablokovalo nákazu Pražským jarem a v reakci na Šestidenní válku, v níž Izrael porazil arabské armády, rozpoutalo masovou oficiální protižidovskou kampaň. Se schůzemi ve fabrikách a s průvody „pracujících“ v ulicích, kteří nesli a vykřikovali protižidovská hesla. Jen se neříkalo Židé, ale „sionisté“, skandovalo se, ať táhnou do Izraele.
Těch málo Židů, kteří tenkrát ještě v Polsku žili, bylo z velké části propuštěno z práce, bývalí kolegové je přestali zdravit, děti na židovské spolužáky pokřikovaly a oni se rozhodli emigrovat (třeba slavný sociolog prof. Zygmunt Bauman).
.
Antisemitismus bez Židů
Dnes v Polsku už prakticky žádné obyvatelstvo židovského původu nežije, odhad je deset až dvacet tisíc osob. Ve Varšavě je jediná funkční menší synagoga, v jiných městech slouží těch pár obnovených synagog většinou jako muzea či kulturní stánky.
Jak mi řekl jeden polský novinář, „v Polsku už nežijí prakticky žádní Židé, ale to nebrání antisemitismu: máme antisemitismus, který si vystačí bez Židů“. Důkazem toho jsou ty absurdní slogany z Kalisze, jako by převzaté ze 30.let, že „Polákům vládnou Židé“ a že jsou jejich „otroky“.
Vypuštěný džin extremismu
Samozřejmě, že celé Polsko nevypadá jako byla akce v Kaliszi. V mnoha městech se inteligentní lidé a instituce snaží různými prostředky připomínat židovskou minulost, tím incidentem bylo teď pohoršeno celé liberální Polsko. Kalisz byla ojedinělá záležitost.
Nikoli ale tak zcela. Protižidovské výkřiky a nadávky jsou pravidelnou součástí shromáždění a akcí krajní pravice i článků jejich publicistů. A vláda PiS tyto síly nijak nepotlačuje, naopak je podporuje, přímo i nepřímo. Před pár lety vypustila z lahve džina radikálního extrému a čas od času ho přiživuje.
Největší svátek země, den Nezávislosti 11.listopadu, nechává v hlavním městě proběhnout v režii krajní pravice včetně fotbalových chuligánů. Nechá ji zorganizovat velký průvod Varšavou, kde se to jen hemží vlajkami se symboly falangy (pěst svírající meč) a transparenty ultrapravicových skupinek typu Národně-radikální tábor (dokonce před válkou zakázaný) nebo Všepolská mládež. Z pochodujícího davu se co chvíli ozve „Smrt nepřátelům vlasti“, čímž se myslí nejrůznější liberálové, levice i Židé.
Ten průvod varšavský primátor letos zakázal, ale vláda ho obešla, průvodu nadala charakter „státní“ akce, aby se mohl konat. Nikdo z jejích nejvyšších představitelů tam ale z dobrých důvodů nešel, odjeli do Krakova a varšavskou ulici nechali extrému. Dali mu zelenou. A organizátorovi pochodu přiklepli subvenci ve výši několika desítek milionů korun. Článek o tom pochodu zde.
Nejhorší démoni zase na scéně
Vládní strana PiS manipuluje krajní pravici jako nástroj politického nátlaku. Aby zastrašila liberály a levici a učinila ústupek národovcům, jejichž hlasy potřebuje. Hlavní organizátor varšavského pochodu, jehož mnoho Poláků považuje za fašistu, letos ve svém projevu, jinak plném útoků na opozici, gaye, ateisty a evropské instituce, si nemohl vládu vynachválit.
Když byl extremista Rybak, nyní zadržený a obviněný, tehdy odsouzený ke třem měsícům za spálení židovské figuríny, prokuratura se tenkrát odvolala, že to byl prý příliš přísný trest. Média také zjistila, že v minulosti vystupoval na sjezdech strany Solidární Polsko, kterou vede dnešní ministr spravedlnosti a generální prokurátor, velký odpůrce evropských institucí a jejich důrazu na právní stát, Zbigniew Ziobro. Ta strana se teď od něj pochopitelně distancovala.
Nepřipomíná to všechno ty nejhorší démony Evropy a předválečného Polska? V zemi, kde leží na loukách prach tří miliónů Židů…
Článek vyšel rovněž v Deníku Referendum