Biden je dnes ve Varšavě, posílí to Dudovu pozici doma
Prezident Joe Biden byl dnes neočekávaně v Kyjevě a večer ve Varšavě. Sejde se tam i s lídry devíti východoevropských států, samozřejmě všichni budou jednat o Ukrajině. Velmi to posílí pozici prezidenta Dudy vůči Kaczyńskému.
Dnes přijel do Polska na tři dny americký prezident Joe Biden. Už podruhé během svého mandátu, což je zcela nezvyklé, poprvé tam byl loni. Samozřejmě tam přijel kvůli Ukrajině, podpořit ji i celé východní křídlo NATO. A podpořit Polsko jako dnes hlavní zemi, přes kterou jdou veškeré vojenské i humanitární dodávky na Ukrajinu, která přijala zdaleka nejvíc ukrajinských uprchlíků a která se na mezinárodní scéně bije za co největší podporu Kyjevu. To, že nejdřív navštívil Kyjev, byl ohromně silný signál vůči Putinovi a vůči světu. Tak trochu jako kdysi J.F.Kennedy v západním Berlíně v r. 1963.
Ta prezidentská cesta bude mít ale velký dopad i na polskou domácí politiku. Posílí postavení polského prezidenta Andrzeje Dudy vůči Jaroslawu Kaczyńskému i vůči nejtvrdším elementům polské vládní koalice, která má stále zřetelnější praskliny a kterou zmítají vnitřní boje. Především proti nejtvrdšímu stoupenci antievropské linie, ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi.
Těsně před Bidenovou návštěvou prezident Duda rozvinul širokou diplomatickou aktivitu, navštívil sídlo NATO i Londýn, kde jednal s premiérem o vojenských dodávkách Ukrajině.
Duda není žádný nadstranický prezident, ale politik vládní strany Právo a spravedlnost, PiS. Kdysi si ho vytipoval Jaroslaw Kaczyński a vyhrál mu prezidentskou volbu. V minulosti Duda jako prezident nevybíravě útočil na liberální opozici, na homosexuály nebo na Němce. Je spoluodpovědný za dnešní rozvrat polského soudnictví. Ač sám diplomovaný právník a strážce ústavy, podepisoval všechny sporné zákony, jež tak rozbouřily polskou společnost a byly terčem kritiky všech evropských i některých zahraničních institucí.
Duda hraje svoji hru
Dlouho byl považován za loutku Kaczyńského, který se k němu choval přezíravě, jen mu posílal texty k podpisu. Bylo veřejným tajemstvím, že si ho v mocenské hře nijak nevážil, osobně se s ním prakticky nestýkal. Duda se ale pomalu začal emancipovat, několik zákonů odmítl jen tak podepsat, vymínil si změny, byť kosmetické. Jednoduše se postavil na zadní a ukázal, že když nechce, nepodepíše.
Loni se vzepřel, když Kaczyński chtěl přijmout zákon, jenž by vyvlastnil největší americkou investici v Polsku, televizní stanici TVN, a zákon nepodepsal. Pro Američany to tenkrát byla velká věc, protestovali význační senátoři i dokonce ministr zahraničí. Duda si svým gestem Američany naklonil a od té doby je v jejich očích vnímán jako ten, s nímž lze jednat.
A před pár dny udělal něco podobného. K překvapení všech odmítl podepsat zákon, jenž by měl napravit situaci v Nejvyšším soudu a na který je vázána ochota Evropské komise povolit Varšavě čerpat miliardy z Evropského fondu obnovy. Před měsícem o něm prohlásil, že není v souladu s ústavou. Teď ho místo podpisu poslal Ústavnímu soudu k prozkoumání a tím situaci vládě zkomplikoval, Poláci hned tak peníze neuvidí.
Dudův kredit vzrostl od chvíle Putinovy agrese proti Ukrajině, kdy do Polska loni v březnu přijel prezident Biden a jednal s ním. S Kaczyńským se nesetkal vůbec a premiér Mateusz Morawiecki ho viděl jen na chvíli.
Scénář teď bude obdobný, Duda bude hrát na polské straně prim. Biden s ním bude jednat i mezi čtyřma očima, celá návštěva se bude odehrávat na prezidentské úrovni, s Kaczyńským se Biden sotva uvidí.
Duda hraje stále víc svoji hru. Je mu sotva padesát, do konce mandátu mu zbývají dva roky a proslýchá se, že by potom pomýšlel na nějakou mezinárodní funkci. A Američané v tom mohou hrát velkou roli.
Bude zajímavé vidět, jak z tohoto hlediska dopadne ještě jiná návštěva ve Varšavě, totiž nového českého prezidenta Petra Pavla, který se chce do Varšavy vydat v polovině března. A také za prezidentem Dudou.
Psáno s mírnými změnami pro ČRo
Dnes přijel do Polska na tři dny americký prezident Joe Biden. Už podruhé během svého mandátu, což je zcela nezvyklé, poprvé tam byl loni. Samozřejmě tam přijel kvůli Ukrajině, podpořit ji i celé východní křídlo NATO. A podpořit Polsko jako dnes hlavní zemi, přes kterou jdou veškeré vojenské i humanitární dodávky na Ukrajinu, která přijala zdaleka nejvíc ukrajinských uprchlíků a která se na mezinárodní scéně bije za co největší podporu Kyjevu. To, že nejdřív navštívil Kyjev, byl ohromně silný signál vůči Putinovi a vůči světu. Tak trochu jako kdysi J.F.Kennedy v západním Berlíně v r. 1963.
Ta prezidentská cesta bude mít ale velký dopad i na polskou domácí politiku. Posílí postavení polského prezidenta Andrzeje Dudy vůči Jaroslawu Kaczyńskému i vůči nejtvrdším elementům polské vládní koalice, která má stále zřetelnější praskliny a kterou zmítají vnitřní boje. Především proti nejtvrdšímu stoupenci antievropské linie, ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi.
Těsně před Bidenovou návštěvou prezident Duda rozvinul širokou diplomatickou aktivitu, navštívil sídlo NATO i Londýn, kde jednal s premiérem o vojenských dodávkách Ukrajině.
Duda není žádný nadstranický prezident, ale politik vládní strany Právo a spravedlnost, PiS. Kdysi si ho vytipoval Jaroslaw Kaczyński a vyhrál mu prezidentskou volbu. V minulosti Duda jako prezident nevybíravě útočil na liberální opozici, na homosexuály nebo na Němce. Je spoluodpovědný za dnešní rozvrat polského soudnictví. Ač sám diplomovaný právník a strážce ústavy, podepisoval všechny sporné zákony, jež tak rozbouřily polskou společnost a byly terčem kritiky všech evropských i některých zahraničních institucí.
Duda hraje svoji hru
Dlouho byl považován za loutku Kaczyńského, který se k němu choval přezíravě, jen mu posílal texty k podpisu. Bylo veřejným tajemstvím, že si ho v mocenské hře nijak nevážil, osobně se s ním prakticky nestýkal. Duda se ale pomalu začal emancipovat, několik zákonů odmítl jen tak podepsat, vymínil si změny, byť kosmetické. Jednoduše se postavil na zadní a ukázal, že když nechce, nepodepíše.
Loni se vzepřel, když Kaczyński chtěl přijmout zákon, jenž by vyvlastnil největší americkou investici v Polsku, televizní stanici TVN, a zákon nepodepsal. Pro Američany to tenkrát byla velká věc, protestovali význační senátoři i dokonce ministr zahraničí. Duda si svým gestem Američany naklonil a od té doby je v jejich očích vnímán jako ten, s nímž lze jednat.
A před pár dny udělal něco podobného. K překvapení všech odmítl podepsat zákon, jenž by měl napravit situaci v Nejvyšším soudu a na který je vázána ochota Evropské komise povolit Varšavě čerpat miliardy z Evropského fondu obnovy. Před měsícem o něm prohlásil, že není v souladu s ústavou. Teď ho místo podpisu poslal Ústavnímu soudu k prozkoumání a tím situaci vládě zkomplikoval, Poláci hned tak peníze neuvidí.
Dudův kredit vzrostl od chvíle Putinovy agrese proti Ukrajině, kdy do Polska loni v březnu přijel prezident Biden a jednal s ním. S Kaczyńským se nesetkal vůbec a premiér Mateusz Morawiecki ho viděl jen na chvíli.
Scénář teď bude obdobný, Duda bude hrát na polské straně prim. Biden s ním bude jednat i mezi čtyřma očima, celá návštěva se bude odehrávat na prezidentské úrovni, s Kaczyńským se Biden sotva uvidí.
Duda hraje stále víc svoji hru. Je mu sotva padesát, do konce mandátu mu zbývají dva roky a proslýchá se, že by potom pomýšlel na nějakou mezinárodní funkci. A Američané v tom mohou hrát velkou roli.
Bude zajímavé vidět, jak z tohoto hlediska dopadne ještě jiná návštěva ve Varšavě, totiž nového českého prezidenta Petra Pavla, který se chce do Varšavy vydat v polovině března. A také za prezidentem Dudou.
Psáno s mírnými změnami pro ČRo