Bidenova cesta do Varšavy zviditelnila Polsko jako mocnost
Co znamenala čerstvá Bidenova dvoudenní návštěva Varšavy pro nás a pro Střední Evropu? Za Havlových časů by se asi konala v Praze, teď už ne. Pro českou diplomacii je oříškem: jak se vyrovnat s geopolitickým významem Polska a zároveň trvat na demokracii?
Osobní přítomnost amerického prezidenta Joe Bidena v Kyjevě znamená zlom v dosavadním rozložení sil ve válce na Ukrajině. Americký prezident, lídr proukrajinské koalice, tím řekl, že Ukrajinu nenechá padnout, že nad ní rozprostřel ochranný deštník. Ukrajina teď nemůže prohrát, bylo by to americké fiasko. Čili prohrát musí Putin. Bidenovu přítomnost na ukrajinské půdě lze srovnat s Kennedyovým „Ich bin ein Berliner“ v r. 1963.
Bidenova cesta má ale ještě druhý velmi důležitý geopolitický aspekt, Polsko. Tím, že prezident USA strávil dva dny jednáními a projevy věnovanými Ukrajině právě v této zemi, že se tam včera setkal s lídry devíti států východního křídla NATO včetně České republiky, vyzdvihl Polsko na úroveň evropské mocnosti. Za Havlových časů by se takové jednání asi odehrálo v Praze, dnes už ale ve Varšavě. Biden Polsko světu zviditelnil.
Polsko jako by válkou na Ukrajině našlo svou roli a politickou tvář v rámci kontinentu a hraje ji důrazně. Jako by po letech našlo sebe sama. V EU patří hned za ty největší. A neváhá vůči některým z nich vystupovat kriticky, především proti Německu, které obviňuje z váhavosti v dodávkách zbraní Kyjevu.
Přijalo největší počet ukrajinských uprchlíků a docela slušně je díky velké obětavosti rodin a občanské společnosti dovedlo začlenit. Je nejhlasitějším podporovatelem vojenské i politické pomoci Ukrajině, volá po dalších sankcích proti Putinovi. Přes jeho území jde téměř veškerá pomoc Ukrajině, tudy cestují zahraniční politici do Kyjeva: ať už kdysi premiér Fiala nebo teď Joe Biden. Kdyby se nějak postavilo na zadní, jako to dělá Maďarsko či jak se chystá slovenská opozice, byla by to pro pomoc Ukrajině a celý Západ katastrofa. Najednou je nenahraditelné a uvědomuje si to.
„USA potřebují Polsko stejně tak, jako Polsko potřebuje USA,“ řekl ve Varšavě v úterý při jednání s prezidentem Andrzejem Dudou Joe Biden.
Ne náhodou tam zmínil, že ve městě, kde se narodil, žila početná polská menšina, kterou dobře znal, ne náhodou mluvil o setkání s polským papežem Janem Pavlem II. Nebylo náhodou, že u stolu vedle něj seděl americký velvyslanec v Polsku Marc Brzezinski, syn slavného politologa polského původu Zbigniewa Brzezinského, který léta formoval americkou politiku vůči Moskvě.
Biden se vůbec nesetkal s Kaczyńským
Polsko je na oplátku velmi proamerické, nikdy se nepustí do kritiky Washingtonu. Prezident Duda při úterním jednání řekl, že chce, aby se polské předsednictví v radě EU v r. 2025 konalo ve znamení utužení svazku EU a NATO, aby „bylo víc Ameriky v Evropě.“ Což není něco, co zahřeje u srdce v Paříži nebo v Berlíně.
Všichni polští politici včetně opozičních se včera shodli unisono na tom, že USA jsou hlavní zárukou bezpečnosti Polska. Už teď tam je deset tisíc amerických vojáků a Polsko stojí o to, aby tam otevřeli svoji základnu. Varšava také kupuje v USA kvantum výzbroje a jedná s Američany o postavení jaderné elektrárny, první, kterou by v historii mělo.
Ač má Polsko doma velké problémy s právním státem a s nezávislými soudy, je svou polohou a demografií mocností. A tou bude tím spíš, pokud na podzim vyhraje volby opozice. Není náhodou, že u jednání s Američany se nikde neobjevil Jaroslaw Kaczyński, seděl pouze v publiku při Bidenově projevu v plenéru opřen o berle. Biden se s ním vůbec nesetkal, zato se separátně viděl s varšavským opozičním starostou Rafałem Trzaskowskim, jenž v minulé prezidentské volbě kandidoval proti Dudovi. A dokonce na chvíli s hlavním lídrem opozice Donaldem Tuskem, jemuž měl podle Tuskova tweetu říci: „Donalde, budeme solidárně bránit svobodu a demokracii. Vždy a všude.“
Polsko je velkým oříškem pro českou zahraniční politiku: přijmout jeho geopolitickou roli a zároveň trvat na demokratických principech.
Psáno s mírnými úpravami pro ČRo
Osobní přítomnost amerického prezidenta Joe Bidena v Kyjevě znamená zlom v dosavadním rozložení sil ve válce na Ukrajině. Americký prezident, lídr proukrajinské koalice, tím řekl, že Ukrajinu nenechá padnout, že nad ní rozprostřel ochranný deštník. Ukrajina teď nemůže prohrát, bylo by to americké fiasko. Čili prohrát musí Putin. Bidenovu přítomnost na ukrajinské půdě lze srovnat s Kennedyovým „Ich bin ein Berliner“ v r. 1963.
Bidenova cesta má ale ještě druhý velmi důležitý geopolitický aspekt, Polsko. Tím, že prezident USA strávil dva dny jednáními a projevy věnovanými Ukrajině právě v této zemi, že se tam včera setkal s lídry devíti států východního křídla NATO včetně České republiky, vyzdvihl Polsko na úroveň evropské mocnosti. Za Havlových časů by se takové jednání asi odehrálo v Praze, dnes už ale ve Varšavě. Biden Polsko světu zviditelnil.
Polsko jako by válkou na Ukrajině našlo svou roli a politickou tvář v rámci kontinentu a hraje ji důrazně. Jako by po letech našlo sebe sama. V EU patří hned za ty největší. A neváhá vůči některým z nich vystupovat kriticky, především proti Německu, které obviňuje z váhavosti v dodávkách zbraní Kyjevu.
Přijalo největší počet ukrajinských uprchlíků a docela slušně je díky velké obětavosti rodin a občanské společnosti dovedlo začlenit. Je nejhlasitějším podporovatelem vojenské i politické pomoci Ukrajině, volá po dalších sankcích proti Putinovi. Přes jeho území jde téměř veškerá pomoc Ukrajině, tudy cestují zahraniční politici do Kyjeva: ať už kdysi premiér Fiala nebo teď Joe Biden. Kdyby se nějak postavilo na zadní, jako to dělá Maďarsko či jak se chystá slovenská opozice, byla by to pro pomoc Ukrajině a celý Západ katastrofa. Najednou je nenahraditelné a uvědomuje si to.
„USA potřebují Polsko stejně tak, jako Polsko potřebuje USA,“ řekl ve Varšavě v úterý při jednání s prezidentem Andrzejem Dudou Joe Biden.
Ne náhodou tam zmínil, že ve městě, kde se narodil, žila početná polská menšina, kterou dobře znal, ne náhodou mluvil o setkání s polským papežem Janem Pavlem II. Nebylo náhodou, že u stolu vedle něj seděl americký velvyslanec v Polsku Marc Brzezinski, syn slavného politologa polského původu Zbigniewa Brzezinského, který léta formoval americkou politiku vůči Moskvě.
Biden se vůbec nesetkal s Kaczyńským
Polsko je na oplátku velmi proamerické, nikdy se nepustí do kritiky Washingtonu. Prezident Duda při úterním jednání řekl, že chce, aby se polské předsednictví v radě EU v r. 2025 konalo ve znamení utužení svazku EU a NATO, aby „bylo víc Ameriky v Evropě.“ Což není něco, co zahřeje u srdce v Paříži nebo v Berlíně.
Všichni polští politici včetně opozičních se včera shodli unisono na tom, že USA jsou hlavní zárukou bezpečnosti Polska. Už teď tam je deset tisíc amerických vojáků a Polsko stojí o to, aby tam otevřeli svoji základnu. Varšava také kupuje v USA kvantum výzbroje a jedná s Američany o postavení jaderné elektrárny, první, kterou by v historii mělo.
Ač má Polsko doma velké problémy s právním státem a s nezávislými soudy, je svou polohou a demografií mocností. A tou bude tím spíš, pokud na podzim vyhraje volby opozice. Není náhodou, že u jednání s Američany se nikde neobjevil Jaroslaw Kaczyński, seděl pouze v publiku při Bidenově projevu v plenéru opřen o berle. Biden se s ním vůbec nesetkal, zato se separátně viděl s varšavským opozičním starostou Rafałem Trzaskowskim, jenž v minulé prezidentské volbě kandidoval proti Dudovi. A dokonce na chvíli s hlavním lídrem opozice Donaldem Tuskem, jemuž měl podle Tuskova tweetu říci: „Donalde, budeme solidárně bránit svobodu a demokracii. Vždy a všude.“
Polsko je velkým oříškem pro českou zahraniční politiku: přijmout jeho geopolitickou roli a zároveň trvat na demokratických principech.
Psáno s mírnými úpravami pro ČRo