Ruská agrese přinutila Macrona překopat obrannou vojenskou doktrínu a navýšit vojenský rozpočet na gigantických 10 bilionů Kč. V kontextu ruského nebezpečí chce poslat Ukrajině víc zbraní a munice.

Francie je jednou z mála zemí v Evropě, která má plnohodnotnou armádu. Ovšem tzv. „bonsajovou armádu“, abychom parafrázovali odborníky. Disponuje všemi druhy zbraní, pozemním vojskem, letectvem, námořnictvem. A nad tím vším si drží deštník jaderné zbraně, kterou si sama vyvinula i vyrobila a s níž je dnes na kontinentě jediná.

Proč „bonsajová armáda“? Protože má sice všechno a v moderní kvalitě, je všestranná, ale jako by přes zmenšovací sklo, jaksi minimalisticky.

Tak třeba tanků Leclerc má 220, z toho funkčních asi 100. A Rusko jich na začátku války proti Ukrajině mělo údajně přes čtyři tisíce funkčních. Francie má špičkové houfnice Caesar, které dostřelí daleko dál než ruské, 30 jich poslala Ukrajině, kde se velmi osvědčily a zřejmě napomohly Ukrajincům ke zpětnému dobytí legendárního Hadího ostrova.

Po tom daru Ukrajině jí ale zbylo nějakých třicet funkčních houfnic. Z toho už není moc co dál dávat. A tak by šlo pokračovat s další výzbrojí. Včetně zásob munice, které se ukázaly také jako bonsajové, na Ukrajině by stačily jen na pár dnů.

Je to logické, Francie, tak jako ostatně všichni v Evropě po pádu komunismu, nepočítala, že by se na kontinentě mohl znovu objevit přízrak velké pozemní války. Svou výzbroj podstatně zredukovala a armádu nově koncipovala pro boj s terorismem, jako malé ultraprofesionální jednotky nasazované na jiných kontinentech, především v Africe.

Ruská válka proti Ukrajině tohle všechno změnila. Začala úplně novou éru, podobně jako kdysi pád berlínské zdi, řekl jeden francouzský generál. Paříž se sice ve své doktríně neobává války na svých hranicích, ale ruský útok ji přinutil zcela změnit obrannou koncepci. Vnímá, že opět hrozí nebezpečí z východu, že Putin útočí na tzv. „kolektivní Západ“, jak se sám vyjádřil. A Paříž má i silné závazky uvnitř NATO.

Prezident Macron už hned po svém prvním zvolení podstatně navýšil armádě peníze a teď přichází s návrhem vojenského rozpočtu na příštích šest let ve výši 413 miliard eur, tedy závratných deset bilionů korun. Je to nejvíc za posledního půlstoletí.

Navýšení dodávek Ukrajině

Jde o to, jak řekl šéf francouzského generálního štábu generál Burkhard, zda mít armádu pro přehlídky nebo armádu pro válku. Ta bude zahrnovat obranu proti všem hrozbám současnosti, hybridní válce, útokům v kyberprostoru, pod mořem i z vesmíru. Francie postaví novou letadlovou loď a výdaje půjdou i na už rozběhlý program společného evropského tanku a bojového letounu s Německem.

A samozřejmě na navýšení výroby munice i zbraní nutných pro Ukrajinu. Kvantitativně v tom Francie nevyniká, jiné státy poskytují Kyjevu víc. Proto se prezident Macron před pár dny sešel se šéfy hlavních francouzských zbrojních závodů a vyzval je, aby přešli na válečné hospodářství a co nejrychleji navýšili produkci.

Nebude to ale ze dne na den, vyrobit třeba zmiňovanou houfnici Caesar trvá prý sedmnáct měsíců.

Nový vojenský rozpočet je velmi ambiciózní, doba si ho žádá. Ovšem v kontextu, kdy se Francie bouří kvůli důchodům a žádá kompenzace za inflaci, Macronovi asi nezbyde než navýšit zadlužení země.

Psáno pro ČRo Plus