Dýchání života doprovázejí hodnoty Ducha jako spiritualita, víra a hodnoty ducha jako svoboda, statečnost a mnoho dalších. Říkám jim imaginární, neboť rozšiřují prostor pro dýchání o další rozměr. Skládám je po vzoru komplexní roviny, kde každá hodnota má svou linku.


Zatímco věci kolem nás mají svou velikost, u imaginárních hodnot není zřejmá. Proto je řadím tak, jak se postupně objevují. Nevím totiž, co je malá nebo velká víra a není mi to zřejmé ani u svobody, statečnosti a dalších. Imaginární hodnoty totiž vnímám jako něco ve smyslu extáze, kde není příliš jasná jejich velikost. Být nebo nebýt statečný nebo mít nebo nemít víru spíše nahrazuji tím, zda chci být statečný nebo nechci být statečný, případně chci věřit nebo nechci věřit. Tím imaginární hodnoty převádím do časové posloupnosti, kde je jejich velikost zřetelnější.

Složitější situace však je v reálném porozumění imaginárním hodnotám. Kdy v životě (na reálné ose) jejich účinek zaznamenáváme rozdílně. Pro někoho jsou víra nebo statečnost kladné hodnoty, pro jiného spíše slabost nebo dokonce něco záporného. Když tedy z každé linky imaginární hodnoty vyznačíme směrem k reálné ose dva krajní případy - nejvíce a nejméně kladný - dostaneme plochu plnou obdélníků, kde na každé lince budeme mít svůj bod někde mezi krajními případy tak, jak imaginární hodnotu vnímáme.

Když se na situaci podíváme pohledem komplexní roviny, potom naše body představují komplexní čísla. Základní vlastnost komplexních čísel říká, že ke každému nenulovému komplexnímu číslu w existuje přesně n rozdílných řešení rovnice zⁿ=w. To vypadá přirozeně. Každý máme n kořenů nebo důvodů, proč máme svůj bod w tam, kde je. A naše body na linkách imaginárních hodnot dýchají život mírumilovně vedle sebe a komplexní rovina je prostorem, ve kterém se mohou usadit, kde je to pro ně příznačné.

Když se nad takovou rovinou plnou bodů a obdélníků vznáším čím dál výše, krajní svislé strany obdélníků se začnou přibližovat až splynou v jedinou. Něco jako, že průměr -1 a 1 je nula. Teprve z takové výšky se zdá, že každá imaginární hodnota má jediný účinek do skutečného života. A imaginární hodnoty tu rovněž splývají do jediné linky. Skutečný život se mi však přitom rozostří, že nevím, zda jde o účinek kladný nebo ne. A jak vysoko vlastně imaginární linka je. Těch svých n kořenů u každého bodu však stále mám. Je mi tak dobře. Cítím se nezávislý, bezpečný a přirozený. Jsem spirituální, mám víru, jsem svobodný, statečný. Pokud chci. A mám také víru, že to mohu popřát i Vám.