Lhostejná a obyčejná hora cihel a dřeva. Lidé tu vyrábějí, prodávají, učí se a zdobí, komunikují moderním způsobem, zobrazují svůj svět a obřadně pohřbívají. Když však jsou náhodně tázáni, zda mají rádi např. dějepis, polovina jeho obyvatel odpoví ano a polovina ne.

Podobně se táží manželských dvojic. Máte rádi velikonočního beránka? Myslíte, že J.A. Komenský byl největší učitel? Věříte, že je systém vzdělávání v naší zemi správný? Každou manželskou dvojici osloví dva dotazovatelé. Jeden dotazuje ženu a druhý muže. Otázky vybírají náhodně a pokládají oba ve stejný čas. Tak se stává, že někdy jsou otázky položené ženě a muži stejné, jindy rozdílné.

Když dotazovatelé odpovědi manželských dvojic z poloměstečka vyhodnotí, je polovina z nich ano a polovina ne. Pokud však žena a muž náhodně dostanou stejnou otázku, odpovídají shodně. Snad se na odpovědích předem domluvili? Nebo mají dohodnutý systém? Na všechny otázky odpovídat např. ano nebo na první dvě ano, na třetí ne atd. Nebo mezi sebou nepozorovaně komunikují, jakou otázku právě dostali? Když dotazovatelé všechny uvedené možnosti zabezpečí a znovu se manželských dvojic dotazují, je výsledek stejný. Když žena a muž náhodně dostanou stejnou otázku, jsou jejich odpovědi shodné.

Dá se zmíněná podivuhodnost manželských dvojic v poloměstečku nějak vysvětlit? Odpověď bude pravděpodobně přesahovat současnou vědu. První může být spojena s intuicí, tedy se znalostí, jak bude odpovídat druhý. Druhá může ležet v předpokladu, že manželství přesahuje oba jednotlivce a dělá z dvojice celek.

Tak, když o víkendu navštívíte poloměstečko v mikrosvětě např. fotonů, obdivujte se mu prosím. V makrosvětě může být vzácné.