Když jsem někdy na podzim r. 1987 slyšel skvělé Anděly na kúru, pozval jsem jejich autora na vystoupení k nám do ústavu. Jaromír Nohavica odpověděl milým dopisem. Vystoupení se skutečně konalo v uvedeném termínu.



Jaromíra jsme vyzvedli na Hlavním nádraží. Byl pátek odpoledne. Cestou pamatuji, že jsme se z auta ohlíželi, zda nás někdo nesleduje.

Jaromír zpíval i bavil náramně dobře. Přišli zaměstnanci ústavu, jejich děti, přátelé. Po sále putoval klobouk, abychom se složili na honorář. Potom jsme s dětmi zaměstnanců jeli autobusem na pravidelný jarní výlet na Mariánskou. Jaromír jel s námi. Druhý den tam měl někde blízko další vystoupení. Byl jsem několik dnů před svatbou vybavený krabicemi báječných koláčků. Jaromír dal dětem dobrou noc a potom jsme večer jedli ty koláčky, diskutovali, pili, hecovali se až skorem do rána.

Byla to doba, kdy Jaromír vkládal do svých písniček velké věci a my jsme v nich možná viděli ještě více, než tam bylo.

Teď je tu výzva, jak to tenkrát bylo? Lidsky pochopitelná výzva. A já věřím, že Jaromír tu velkou černou věc vloží do písničky, která bude brát dech. A my ji pochopíme a nebudeme v tom vidět ještě více. Tak praví kyborgové. A já se těším, že od něho dostanu třetí dopis začínající jeho oblíbeným "Nazdar vědče, tak já Vám to na jaře přijedu zazpívat. Frajerské, co?"

Podívejme se na společnost modelem reálných čísel. Jsou tu lidé kladní, záporní, racionální, iracionální (těch je úplně nejvíc). Jsou mezi námi nuly i význační podobně jako e či pí. Kladní lidé se ke spolupráci s tajnou policií nepřiznají, aby zůstali kladní. Záporní zapírají programově. Racionální se také nepřiznají (větší tma než jsme čekali) a iracionální nemohou, neboť je ta spolupráce iracionální a tedy jim vlastní. Je nějaká naděje? Ano je. Lidé přirození. Mají člověčenství, které dříve či později promluví. A nechce se mi věřit, že by tajná policie byla zcela bez přirozených lidí. A potom promluví další. A zažehne se světlo, které očistí společnost od jedné velké černé věci. Přijde odpuštění. A potom slastná úleva. Je to konečně definitivně za námi.