Koneckonců jsem také občan, tak se s dnešní událostí vypořádám po svém. Z mého záznamníku.

Poprvé prezidentem

Celý den zkouším. Studenti se potýkají s tzv. Laplaceovou transformací. Matematikou formulovanou panem Laplacem (francouzský Newton) před dvěma sty lety. Dusí je. Připomíná mi to závod v pojídání měkkého tvarohu. Ten také funguje na všechny soutěžící stejně. Po první lžíci se dusí. Odpoledne kdosi přináší tu zprávu. Ano. Dny budou stejně pěkné jako dříve. Jen bude každý den navíc ta lžíce měkkého tvarohu. Za rozdělení státu, za privatizaci, za transformaci, za přístup k EU, za profesora ... A tak pořád dokola.

V polovině pezidentského období

Večer hraji kulečník s angličanem, kterého okouzlila jedna pražská blonde tak, že se přestěhoval. Hrajeme a probíráme různé mužské záležitosti. Ptá se na rozdíl mezi prvním a druhým českým prezidentem. Odpovídám, že první český prezident byl spíše "myšlenkář," kdežto druhý je spíše "vykladač." Vykladačem je člověk, který má tři knihy a sestaví z nich jednu. Myšlenkářem je člověk, který nemá žádnou knihu a sestaví z ní tři. Mně je bližší tradice, neboť první československý prezident byl myšlenkář a když ne, tak měl svého Čapka.

Na konci prezidentského období

Objevil se film o občanovi prvním českém prezidentovi. Chtěl bych říci o Člověku prvním českém prezidentovi. Pudy vojevůdců se lépe hodí do ekonomických korporací. Přemýšlím, jaké by to bylo s Občanem současným. Jedna velká nuda. V Praze, Brně, Ostravě, Plzni ...

Podruhé prezidentem

Přidám další lžíci měkkého tvarohu denně za první funkční období. Přesto jako občan děkuji za spoustu agendy, přeji dobré a čekám na kurz pozitivní invence.

P.S. Dnes to mělo být o nedělním obědě a předvídání budoucnosti. Omlouvám se, přišlo mi to nepatřičné. Tak za dva týdny.