Jablko nemusí předstírat náklonnost k zemi. Když vyjde najevo, leží hlubina jeho vody na okraji hlubiny vody, ze které sálo.

Jak těžké je popsat jablko? Podle jedné matematické představy snižuje užitek ve fyzikálním světě jeho krásu. Opravdová jablka jsou krásnější, jejich krása neleží v užitku. Jablko, které se dotýká hlubiny, představuje iracionální číslo, ze kterého použijeme konečný počet desetinných míst. Na pokraji hlubiny leží racionálně krásné jablko užitku. Jeho bezužitková, iracionální krása spočívá na okraji jiných hlubin.

Racionálně krásná jablka mají složitost spletitého bludiště, milionů desetinných míst jistého čísla nebo číslic prvočísla. Dříve nebo později ji bude možné rozplést, podobně jako složitost obrázků. Racionálně krásnou složitost jablka můžeme zjednodušovat a začínat u barev, tvarů, velikosti, chuti atd.

Iracionálně krásná jablka z okrajů jiných hlubin obsahují něco více než složitost. Představují souhrnný pohled na jablka stejně, jako například vjem obrazu iracionálního čísla s nekonečným počtem desetinných míst. Iracionální krása jablka je souborná, komplexní, pozorovatelná novými pohledy. Jakékoli zjednodušování připraví iracionální krásu o zřetelnost.

Když Eukleides dokazoval, že prvočísel je nekonečně mnoho, vyšel od jabloně, na které rostla racionálně krásná jablka s rozpletenou složitostí. Poté přešel k jabloni se složitějšími racionálně krásnými jablky. Tady zjistil, že k rozpletení jejich složitosti mu předchozí rozpletení nestačí. Složitost vyžadovala něco nového. Eukleides tak miloval racionálně krásná jablka, že donekonečna přecházel a nově rozplétal stále složitější racionální krásu. Tady se vyskytovala jeho mysl, nezjednodušitelný komplexní výklenek, zřetelný jenom při nových pohledech.

Tak mi prosím dovolte Vám o víkendu popřát (i)racionálně krásné jablečné chvíle s přesvědčením, že obě možnosti mohou představovat stejnou krásu.