O dešifrování kostky, která by mohla být hrací, ale byla spíše platonským tělesem středověkého symbolického významu.

Pokusme se společně dešifrovat symbolický význam nástěnné středověké klášterní malby na obrázku. Postava by mohla držet jak hrací kostku (známá je někdy z doby 3 tis. let př.n.l.), tak krychli (šestistěn) představující jedno z platonských těles. Svou robustností a pevností pro Platona ztělesňovala Zemi (350 př.n.l.). Lidská postava tak nejspíše vyjadřuje někoho, kdo svírá Zemi za účelem její ochrany.

Z pohledu dnešních znalostí nepředstavitelných vesmírných energií jde o postavu závratně odvážnou. Zpodobňuje indiána, který se s lukem a šípem postaví proti sopce, aby uchránil kousek země, která mu poskytuje obživu i svobodu. Každé přirozené číslo používá stejný postup, když na číselné ose ochraňuje svou polohu a okolí. Konečně, stejně se chovali mnozí za vlády komunistů, když podivuhodným způsobem svírali, nesli a lpěli na platonských tělesech.

Pokud by postava držela čtyřstěn, chránila by oheň, pokud osmistěn, chránila by vzduch, pokud dvacetistěn, vodu, pokud dvanáctistěn, nebesa. Na druhé straně, z pohledu civilizační vyspělosti, by postava na počátku letopočtu pravděpodobně hrdě nesla čtyřstěn, na konci středověku šestistěn a někdy na počátku milenia ukázala osmistěn. Až prostředí budoucích generací určí, za jak dlouho sevře zbývající dvě platonská tělesa: dvanáctistěn pro znalost nebes a dvacetistěn na znamení znalosti vody. Svírejme tedy, nesme a lpěme na platonských tělesech.


P.S. Autorem obrázku z kostela sv. J. Křtitele v Jindřichově Hradci je Z. Brom.