Vzory M
Všechno je:
1. Geometrie. Starověcí Egypťané vynikali v geometrii. Všechny známé věci měly svou geometrii. Takový pohled patrně utvářel vědění někdy do roku 500 př.n.l.
2. Číslo. Všechny známé věci mají svá čísla. Bez čísla nejde na nic pomyslet ani vědět. Číselný pohled převládl ve vědění následujících tisíc let.
3. Algebra. Každý konečný seznam věcí a, b, ..., z určuje algebraická rovnost (a-x)(b-x)...(z-x)=0. Symbol x do uvedeného seznamu patří, jestliže značí jednu z jeho položek. Například první dvě přirozená čísla 1, 2 lze určit rovností (1-x)(2-x)=0. Symbol x má hodnotu buď 1 nebo 2. Algebraická představa následovala po číselné a byla také na tisíc let.
4. Kalkulus (diferenciální a integrální počet). Tento pohled vévodí vědění posledních téměř 400 let. Základ kalkulu tvoří rozdělení složité spojité věci (křivky, pohybu, jevu, objektu) na nekonečně mnoho jednodušších dílků ("diferenciálů"), které se řeší odděleně. Řešení se založí na fiktivní představě. Vyřešené dílky se složí dohromady ("integrál"). Například obvod kruhu spočteme tak, že kružnici rozdělíme na nekonečně mnoho kousků o kterých fiktivně předpokládáme, že jsou rovné, zjistíme jejich délky a sečteme je dohromady.
Čísla vyšla z geometrie, algebra z čísel a kalkulus z algebry. Prvním dochovaným dokladem o představě lidské mysli něčeho, co ve skutečnosti neexistuje, je figurka lvího muže (ženy) stará asi 32 tisíc let. Figurka má hlavu lva a tělo člověka.
Když zkoumáme geometrii, čísla, algebru a kalkulus, není možné přehlédnout až exponenciální nárůst lidské představivosti něčeho, co ve skutečnosti není. V geometrii to je ideální kruh. Čísla představují čistě myšlenkový koncept. Algebra k nim přidala symboly. V kalkulu přibylo nekonečno a fiktivní představy.
Z dnešního pohledu se zdá, že kalkulus má k popisu přírody nejblíže. V tom případě by příroda určovala jistý druh víry, který intuitivně objevili dávní předkové v podobě lví bytosti a který jsme dokázali něčím, co ve skutečnosti také neexistuje. Takový druh víry mi prosím dovolte o víkendu popřát.
1. Geometrie. Starověcí Egypťané vynikali v geometrii. Všechny známé věci měly svou geometrii. Takový pohled patrně utvářel vědění někdy do roku 500 př.n.l.
2. Číslo. Všechny známé věci mají svá čísla. Bez čísla nejde na nic pomyslet ani vědět. Číselný pohled převládl ve vědění následujících tisíc let.
3. Algebra. Každý konečný seznam věcí a, b, ..., z určuje algebraická rovnost (a-x)(b-x)...(z-x)=0. Symbol x do uvedeného seznamu patří, jestliže značí jednu z jeho položek. Například první dvě přirozená čísla 1, 2 lze určit rovností (1-x)(2-x)=0. Symbol x má hodnotu buď 1 nebo 2. Algebraická představa následovala po číselné a byla také na tisíc let.
4. Kalkulus (diferenciální a integrální počet). Tento pohled vévodí vědění posledních téměř 400 let. Základ kalkulu tvoří rozdělení složité spojité věci (křivky, pohybu, jevu, objektu) na nekonečně mnoho jednodušších dílků ("diferenciálů"), které se řeší odděleně. Řešení se založí na fiktivní představě. Vyřešené dílky se složí dohromady ("integrál"). Například obvod kruhu spočteme tak, že kružnici rozdělíme na nekonečně mnoho kousků o kterých fiktivně předpokládáme, že jsou rovné, zjistíme jejich délky a sečteme je dohromady.
Čísla vyšla z geometrie, algebra z čísel a kalkulus z algebry. Prvním dochovaným dokladem o představě lidské mysli něčeho, co ve skutečnosti neexistuje, je figurka lvího muže (ženy) stará asi 32 tisíc let. Figurka má hlavu lva a tělo člověka.
Když zkoumáme geometrii, čísla, algebru a kalkulus, není možné přehlédnout až exponenciální nárůst lidské představivosti něčeho, co ve skutečnosti není. V geometrii to je ideální kruh. Čísla představují čistě myšlenkový koncept. Algebra k nim přidala symboly. V kalkulu přibylo nekonečno a fiktivní představy.
Z dnešního pohledu se zdá, že kalkulus má k popisu přírody nejblíže. V tom případě by příroda určovala jistý druh víry, který intuitivně objevili dávní předkové v podobě lví bytosti a který jsme dokázali něčím, co ve skutečnosti také neexistuje. Takový druh víry mi prosím dovolte o víkendu popřát.