Problém, který se v různých podobách objevuje už dlouho jsou děje, které utvářejí lidskou mysl. Další představuje skutečnost, že lidé bez ohledu na vzdělání, zkušenost, pozici nebo poslání bývají v tak velké míře dobrými intuitivními "statistiky" ve věcech, které je přesahují.

Jeskynní malby z doby desetitisíců let př.n.l., matematika starověkého Iráku nebo středověké umění mají společný rys. Kombinují primární racionální obsah a geometrické symboly. Někdy odděleně a někdy společně. Přitom jde o totožné geometrické symboly: linky, kruhy, poloviční kruhy, spirály, pravé úhly, křížové tvary apod.

Kombinace racionálního obsahu a geometrických symbolů ukazuje na přítomnost dvou různých částí nebo stavů či "komor" v lidské mysli: racionální a geometrické. Navíc se to jeví tak, že geometrická část je v jistém smyslu vyšší, protože bývá spojována s určitým úsilím k jejímu dosažení. Geometrické symboly nadto vyjadřují něco, co může být za vědomím, respektive co primární racionální vědomí přesahuje.

V geometrii, když jsou dány dva různé body, leží na společné přímce. Přímka je kromě toho jediná. Když primární racionální část a geometrickou část mysli propojím přímkou, může se po ní mysl "pohybovat." Z jedné části do druhé a naopak. Lidská mysl navíc může posouvat svou racionální část k jednomu vzdálenému bodu této přímky a věci, které ji přesahují, vidět u opačného vzdáleného bodu. Přímka proto dobře modeluje záhadu geometrických znaků. Mysl se po ní může pohybovat mezi racionálním a geometrickým, protože jednou z vlastností mysli je její prostorovost. Když pomyslím například na dnešní oběd, na číslo 10, na Polárku, na nejbližší hrad, obchod, na moře, jsou tyto věci v mysli prostorově oddělené a svým způsobem se mezi nimi mysl pohybuje.

Geometrická komora mysli zahrnuje ještě jednu podstatnou věc. Telepatii s určitou pravděpodobností. Tato část mysli umožňuje přijmout myšlenky nebo modlitby někoho druhého se specifickou pravděpodobností. Jde zatím o vzdálený bod na této straně přímky.

Zajímavé je, že geometrické symboly jdou od počátku ruku v ruce se zdobností. Zdobnost proto může jistým zůsobem sdělovat otevřenost pro něco, co nás přesahuje. Proto se lze domnívat, že každý "bod" přímky v geometrii mysli odpovídá jinému vyjadřovacímu jazyku. Geometrická symbolika tak může představovat stejný obsah viděný z různých bodů přímky. Proto můžeme být tak dobrými intuitivními statistiky i ze vzdálených bodů geometrické části mysli. A to mi prosím dovolte popřát.