Naše hluboká univerzitní tradice začíná v pražském Klementinu ještě před založením Karlem IV. Byla pověstná vysokou úrovní. Po založení univerzity se tu mj. vyučovala aritmetika a geometrie. Nedílnou výbavou výuky se stalo i divadlo.

Součástí Klementina jsou dva matematické sály: starý a nový. Ve starém se nachází freska s figurami představujícími aritmetiku a geometrii a v novém sále jiná freska, na které aritmetika a geometrie spojují exaktní vědy a umění. Na freskách lze spatřit i několik postav známých ze starověkého Řecka.

Zdá se pozoruhodné a zřejmě charakteristické pro náš prostor, že mezi nimi chybí Pythagoras. Ten přitom představuje patrně nejvýznamnější postavu z počátků aritmetiky a geometrie a také racionality a harmoničnosti kosmu.

Socha Pythagora přitom nechybí například na dveřích katedrály ve francouzském Charters, kterou lze považovat za skvost 12. stol. Lze také zaznamenat, že M. Koperník nazval svůj planetární systém Astronomia Pythagorica. J. Kepler ctil Pythagorovu představu přírody založené na číslech a racionalitě uspořádání kosmu tak, že svůj třetí zákon pojmenoval po Pythagorovi jako harmonický. Gravitace I. Newtona obdivuhodně podporovala Pythagorův model jednoty a jednoduchosti. Proto I. Newton v mimořádném gestu uvedl, že jeho zákon univerzální gravitace lze nalézt v Pythagorovi.

Proč tedy v Klementinu, důležitém základu naší vzdělanosti, Pythagoras chybí? Je to jako studovat kruh, který má racionální průměr 1 a zaměřit se jen na jeho neracionální obvod π. Ano, π jistě přečnívá přes racionalitu celočíselného průměru. Proč ji ale míjet?

Je tedy náš prostor od základu iracionálnější? Přitom se zdá, že máme rádi racionální uspořádání kosmu, díky kterému jsme, i když planety nebo tělesa kosmem různě bloudí. Stejně tak máme rádi racionální společnost, i když v ní jako jedinci různě bloudíme.

Možná odpověď má lidský rozměr a pochází od první ženy fyzika S. Hawkinga Jane, která v r. 1988 v jednom rozhovoru uvedla: "Existuje jeden aspekt jeho myšlení, který je stále více znepokojivý a obtížnější pro život s ním. Je to pocit, že všechno, co je redukováno na racionální matematickou formuli musí být pravda."

Je tedy možné, že Pythagoras v Klementinu chybí i z tohoto "znepokojivého" důvodu. Naši předchůdci, kteří krásné Klementinum tvořili a řídili znali, že všechno, co je kolem nás je důsledkem racionálních zákonů plus něčeho důležitějšího, co se jim vymyká.