Lovci pí
Loví číslice nebo důkazy.
Staré vyspělé civilizace - Egypťané, Mayové, Babyloňané, Číňané, Řekové - znaly celkem přesnou hodnotu čísla pí (π) daleko před počátkem letopočtu. Některé z nich v době, kdy se na našem území z lovců-sběračů stávali zemědělci a začal se chovat pes. Metodu pro nekonečné přiblížení k přesné hodnotě pí předložil Archimedes více než dvě století před letopočtem.
Pravý lov na množství číslic desetinného rozvoje čísla pí však započal až v renesanční Evropě. Známý je například Ludolf van Ceulen, který spočetl 35 míst. Lovce v této době vedla především naděje, že naleznou opakující se vzory. I když v 18. stol. vznikl důkaz, že to není možné, protože číslo pí není podílem dvou celých čísel, lov neustal a trvá dodnes, kdy jsou známy miliardy desetinných míst.
Proč se objevují noví a noví lovci? Z praktických důvodů současnosti to určitě není. Předně je otázka, proč právě pí představuje nejlovenější číslo. Existují přece jiná zajímavá čísla jako například odmocnina ze dvou nebo odmocnina ze tří (vesica piscis). Pravděpodobně z důvodu starobylosti, jedinečnosti a významu čísla. Dále se nabízí otázka, co více zlepšuje společnost. Zpřesňovat číslo pí nebo stavět chrámy? Ani jeden kraj zřejmě není pro společnost dobrý. Samotná duchovnost potřebuje pí přinejmenším ke stavbě chrámů. Na druhé straně, každá racionální rovnice nemusí být pravdivá. Inspirace z pokusů se zpětnou vazbou říká, že optimální poměr pro spokojenou společnost je asi 160/100 ve prospěch zpřesňování pí. Přijatelný je však celý rozsah mezi poměry 100/160 a 160/100. V případě poměru 100/160 jde o duchovnější společnosti, kde zpřesňování pí trvá déle. V případě 160/100 zase o racionálnější společnosti, které zpřesňování pí považují za svou magičtější prioritu.
Dalším typem lovců jsou lovci důkazů π. Symbol totiž označuje ještě velice důležitou funkci. Termín π(n) značí počet prvočísel menších nebo rovných n. Například π(10)=4, protože prvočísla menší než 10 představuje čtveřice 2,3,5,7. Jiným příkladem je rovnost π(1000)=168, tj. mezi čísly menšími než 1000 lze nalézt 168 prvočísel. Nejdůležitější větou v teorii čísel je potom věta o prvočíslech, která říká, že pro velká n přibližně platí, že π(n)=n/ln(n).
Lovci důkazů se v tomto případě snaží ulovit ne nové číslice rozvoje pí, ale nové způsoby důkazů věty o prvočíslech. Podobně, jako existuje několik set různých důkazů Pythagorovy věty, snaží se lovci přicházet s novými důkazy věty o prvočíslech, ačkoliv její první důkaz je již z r. 1896. Proč se hledají nové důkazy věty o prvočíslech? Snad proto, že lovci vidí matematiku především v důkazech a nové důkazy pí pro ně představují něco jako hon na lišku. Novou cestu k novým souvislostem, nový zážitek z objevování. Opět lze položit otázku, co je pro společnost lepší. Lovit nové důkazy věty o prvočíslech nebo stavět chrámy? Odpověď bude pravděpodobně stejná jako v případě čísla pí.
Dovolte mi prosím tedy k víkendu popřát poměr 160/100 v hodinách ve prospěch lovu pí. Může být i opačný, když uspokojí.
Staré vyspělé civilizace - Egypťané, Mayové, Babyloňané, Číňané, Řekové - znaly celkem přesnou hodnotu čísla pí (π) daleko před počátkem letopočtu. Některé z nich v době, kdy se na našem území z lovců-sběračů stávali zemědělci a začal se chovat pes. Metodu pro nekonečné přiblížení k přesné hodnotě pí předložil Archimedes více než dvě století před letopočtem.
Pravý lov na množství číslic desetinného rozvoje čísla pí však započal až v renesanční Evropě. Známý je například Ludolf van Ceulen, který spočetl 35 míst. Lovce v této době vedla především naděje, že naleznou opakující se vzory. I když v 18. stol. vznikl důkaz, že to není možné, protože číslo pí není podílem dvou celých čísel, lov neustal a trvá dodnes, kdy jsou známy miliardy desetinných míst.
Proč se objevují noví a noví lovci? Z praktických důvodů současnosti to určitě není. Předně je otázka, proč právě pí představuje nejlovenější číslo. Existují přece jiná zajímavá čísla jako například odmocnina ze dvou nebo odmocnina ze tří (vesica piscis). Pravděpodobně z důvodu starobylosti, jedinečnosti a významu čísla. Dále se nabízí otázka, co více zlepšuje společnost. Zpřesňovat číslo pí nebo stavět chrámy? Ani jeden kraj zřejmě není pro společnost dobrý. Samotná duchovnost potřebuje pí přinejmenším ke stavbě chrámů. Na druhé straně, každá racionální rovnice nemusí být pravdivá. Inspirace z pokusů se zpětnou vazbou říká, že optimální poměr pro spokojenou společnost je asi 160/100 ve prospěch zpřesňování pí. Přijatelný je však celý rozsah mezi poměry 100/160 a 160/100. V případě poměru 100/160 jde o duchovnější společnosti, kde zpřesňování pí trvá déle. V případě 160/100 zase o racionálnější společnosti, které zpřesňování pí považují za svou magičtější prioritu.
Dalším typem lovců jsou lovci důkazů π. Symbol totiž označuje ještě velice důležitou funkci. Termín π(n) značí počet prvočísel menších nebo rovných n. Například π(10)=4, protože prvočísla menší než 10 představuje čtveřice 2,3,5,7. Jiným příkladem je rovnost π(1000)=168, tj. mezi čísly menšími než 1000 lze nalézt 168 prvočísel. Nejdůležitější větou v teorii čísel je potom věta o prvočíslech, která říká, že pro velká n přibližně platí, že π(n)=n/ln(n).
Lovci důkazů se v tomto případě snaží ulovit ne nové číslice rozvoje pí, ale nové způsoby důkazů věty o prvočíslech. Podobně, jako existuje několik set různých důkazů Pythagorovy věty, snaží se lovci přicházet s novými důkazy věty o prvočíslech, ačkoliv její první důkaz je již z r. 1896. Proč se hledají nové důkazy věty o prvočíslech? Snad proto, že lovci vidí matematiku především v důkazech a nové důkazy pí pro ně představují něco jako hon na lišku. Novou cestu k novým souvislostem, nový zážitek z objevování. Opět lze položit otázku, co je pro společnost lepší. Lovit nové důkazy věty o prvočíslech nebo stavět chrámy? Odpověď bude pravděpodobně stejná jako v případě čísla pí.
Dovolte mi prosím tedy k víkendu popřát poměr 160/100 v hodinách ve prospěch lovu pí. Může být i opačný, když uspokojí.