Nejdůležitějším štěstím současnosti je cítit se šťastně. Uveďme důkaz.

Pocity prožívaného štěstí lze objektivně měřit, i když přichází v různých podobách. Výsledky takového měření potom vedou k pořadí zemí od nejšťastnějších k méně šťastným. Vezměme prvních 20 zemí z tohoto pořadí, jak jsou uvedeny níže.

Bádejme nad jednoduchou otázkou. Má vyšší prožívané štěstí kladný vliv na to, jak se země vypořádává s covid-19? Intuitivně cítíme, že ano. Lze účinek prožívaného štěstí kvantifikovat?

Vezměmě veřejná data z těchto zemí ze známého centra Univerzity J. Hopkinse (Coronavirus Resource Center). Z dostupných údajů hned vidíme celkový počet nakažených a celkový počet obětí. Abychom určili objektivní kriterium pro srovnání, spočtěme poměr celkového počtu případů covid-19 k celkovému počtu obětí. To značí, na kolik případů covid-19 připadá jedna oběť. Velký poměr proto bude značit, že se země vypořádává s covid-19 lépe než země s malým poměrem. Zvolme dekadický logaritmus tohoto poměru pro větší hladkost vizualizace.

Vynesme data do grafu. Na vodorovné ose bude pořadí zemí od 1 do 20 a na svislé ose logaritmus poměru celkového počtu případů covid-19 k celkovému počtu obětí. Velikost poměru pro každou zemi je v grafu označena symbolem o. Když se na data podíváme, zaznamenáme patrnou zápornou regresi. Jestliže spočteme regresní přímku vidíme, že jasně klesá od nejšťastnějších zemí k těm méně šťastným.



Jak můžeme graf číst? Regresní přímka má u nejšťastnější země hodnotu asi 2,4. Poměr celkového počtu případů covid-19 k celkovému počtu obětí proto bude 10^2,4=251. Na opačném konci protíná regresní přímka hodnotu asi 1,8. Pro uvedený poměr proto platí, že 10^1,8=63, tj. na 63 případů covid-19 tu připadá jedna oběť. Z toho lze dedukovat, že nejšťastnější země se s covid-19 vypořádávají asi 4 krát lépe než méně šťastné země z dvacátého místa.

Jde tedy o kvantifikaci účinku štěstí? Regrese automaticky neznamená kauzalitu. Může primárně působit prožívané štěstí. Šťastnejší společnosti také mohou používat sociální a technologické elementy, které k vyššímu prožívanému štěstí vedou. V každém případě tu není žádná souvislost s počtem vakcinovaných v těchto zemích, protože tady je regresní přímka prakticky vodorovná.

Z uvedeného pohledu štěstí proto může jít v případě povinného očkování spíše o Milgramův experiment, ve kterém pod doporučením autorit poškozujeme sami sebe. Konečně, jde i o vážnou vědeckou otázku do budoucnosti, nakolik může vědecká metoda plnit roli sociální technologie.

Pro absolutní čísla poměru celkového počtu případů covid-19 k celkovému počtu obětí to znamená, že každá změna v pořadí štěstí o jedno místo zvětší/zmenší poměr o 11, což představuje vysoké číslo. Proto si prosím přejme, aby naše země, která je v pořadí štěstí na 18. místě postoupila nahoru. S každým místem se poměr zvýší o 11. Aby se zlepšil prožitek trávení času v zemi, kterou máme rádi a která má ráda nás.


P.S. Pořadí zemí: 1 - Finsko, 2 - Dánsko, 3 - Švýcarsko, 4 - Island, 5 - Holandsko, 6 - Norsko, 7 - Švédsko, 8 - Lucembursko, 9 - Nový Zéland, 10 - Rakousko, 11 - Austrálie, 12 - Izrael, 13 - Německo, 14 - Kanada, 15 - Irsko, 16 - Kostarika, 17 - Anglie, 18 - Česká republika, 19 - Spojené státy americké, 20 - Belgie. Zdroj: https://worldpopulationreview.com/country-rankings/happiest-countries-in-the-world

Univerzita J. Hopkinse: https://coronavirus.jhu.edu/region

Data odečtena dne 28.12. 2021.