Popularita
Pracujeme s dokumenty. Protože na pracovních stolech nebývá dostatek místa, dáváme dokumenty na hromadu. Každý nový dokument přidáme navrch.
Když nějaký dokument zpracováváme, prohledáme hromadu od vrcholu dolů. Jeden dokument po druhém. Když dokument nalezneme, vyjmeme z hromady, zpracujeme a vrátíme zpět na původní místo. Jestliže máme v hromadě n dokumentů, bude doba hledání úměrná n.
Uvažme, že některé dokumenty hledáme častěji. Jsou populárnější než jiné. A také změníme místo ukládání dokumentů. Dokumenty přestaneme vracet na původní místo. Vrátíme je pokaždé navrch. Po určitém čase se projeví příznivý účinek. Populárnější dokumenty se začnou shlukovat kolem vrcholu hromady. Doba k nalezení dokumentu se proto zkrátí. Nebude úměrná n nýbrž n/log n, kde logaritmus má základ 2. Při větším množství dokumentů n=100 tisíc je rozdíl patrný, v tomto případě 100 tisíc a 6 tisíc.
Navracení dokumentů lze pozměnit i tak, že zpracované dokumenty nevracíme navrch, ale o jednu pozici výše, než byly původně. Po určitém zahřívacím čase, který je delší než v předchozím případě budou populárnější dokumenty opět soustředěny blízko vrcholu hromady. Hledání dokumentů tady může být i rychlejší.
Inspirace k výše uvedeným způsobům využití popularity pochází z Matoušova evangelia a má svůj název: Matoušův efekt. V našem případě se populární dokumenty stávají ještě populárnější a méně populární ztrácejí přechodně i lepší pozice. Lidské společnosti mají tendenci nakládat s popularitou obdobným způsobem.
V lidském životě stavíme hromady z myšlenek, které prohledáváme a propojujeme. Populární se shlukují nahoře. Jsou to ty, v jejichž společnosti rádi trávíme svůj čas. Jejich svět je proto na vrcholech pěkný a čistý. Stejně jaký má teoretická matematika. Zda je přitom role popularity smyslem nebo důsledkem není zřejmé. Život člověka lemují statisíce myšlenek. Bez role popularity by byla tato kniha nečitelná, protože by vedla k příliš dlouhé době hledání. Proto se kocháme krásnou jasností vrcholů a přemítáme o asociativních myšlenkách ze dna hromad.
Když nějaký dokument zpracováváme, prohledáme hromadu od vrcholu dolů. Jeden dokument po druhém. Když dokument nalezneme, vyjmeme z hromady, zpracujeme a vrátíme zpět na původní místo. Jestliže máme v hromadě n dokumentů, bude doba hledání úměrná n.
Uvažme, že některé dokumenty hledáme častěji. Jsou populárnější než jiné. A také změníme místo ukládání dokumentů. Dokumenty přestaneme vracet na původní místo. Vrátíme je pokaždé navrch. Po určitém čase se projeví příznivý účinek. Populárnější dokumenty se začnou shlukovat kolem vrcholu hromady. Doba k nalezení dokumentu se proto zkrátí. Nebude úměrná n nýbrž n/log n, kde logaritmus má základ 2. Při větším množství dokumentů n=100 tisíc je rozdíl patrný, v tomto případě 100 tisíc a 6 tisíc.
Navracení dokumentů lze pozměnit i tak, že zpracované dokumenty nevracíme navrch, ale o jednu pozici výše, než byly původně. Po určitém zahřívacím čase, který je delší než v předchozím případě budou populárnější dokumenty opět soustředěny blízko vrcholu hromady. Hledání dokumentů tady může být i rychlejší.
Inspirace k výše uvedeným způsobům využití popularity pochází z Matoušova evangelia a má svůj název: Matoušův efekt. V našem případě se populární dokumenty stávají ještě populárnější a méně populární ztrácejí přechodně i lepší pozice. Lidské společnosti mají tendenci nakládat s popularitou obdobným způsobem.
V lidském životě stavíme hromady z myšlenek, které prohledáváme a propojujeme. Populární se shlukují nahoře. Jsou to ty, v jejichž společnosti rádi trávíme svůj čas. Jejich svět je proto na vrcholech pěkný a čistý. Stejně jaký má teoretická matematika. Zda je přitom role popularity smyslem nebo důsledkem není zřejmé. Život člověka lemují statisíce myšlenek. Bez role popularity by byla tato kniha nečitelná, protože by vedla k příliš dlouhé době hledání. Proto se kocháme krásnou jasností vrcholů a přemítáme o asociativních myšlenkách ze dna hromad.