Je vesmír z bitů? Právě uvedená otázka má Kristova léta. Jazyk informace by patrně odpověděl, že ano. Lze se však ptát, jaké informace, jakých bitů a jak může být jazyk informace obecným jazykem vesmíru.

Zkusme prostou Shannonovu informaci I=1/p, kde p je pravděpodobnost. Malou informaci nese něco jistého, větší něco méně pravděpodobného a značnou něco nepravděpodobného. V bitech se potom měří informace daná logaritmem tohoto poměru o základu 2.

Vyjděme z informace dané prostým poměrem 1/p, jejíž jednotkou je proto něco jako nenormovaný bit. Jestliže předpokládáme dva periodické jevy s periodami T₁ a T₂, například pro den a rok T₁=1 a T₂=365 dnů, lze odvodit vztah mezi informací a poměrem period 1/p=1+T₁/T₂. Poměr dvou časů je spojený s informací.

Vezměme některé známé časové poměry makrosvěta, jakým je například Keplerův třetí zákon a obdržíme pravděpodobnost závislou na poměru hlavních planetárních poloos. A teď je možné žasnout. Průběh této pravděpodobnosti je velice blízký pravděpodobnosti mikrosvěta, s jakou se elektron vyskytuje v atomu vodíku.

Nakonec vyjde, že toto prosté určení informace by mohlo vesmír nějakým způsobem popsat. Protože tu existují například rozsáhlé oblasti malých až nepatrných pravděpodobností nesoucích velkou míru překvapení.

Vesmír je z tohoto pohledu založený na překvapení. A hodně, skutečně hodně překvapil především sám sebe. Zajímavé je, že k tomu na počátku potřeboval dva časy. Jeden, který známe a jeden dosud neznámý. Všechny civilizace však k posledně jmenovanému intuitivně vzhlížejí jako k něčemu vyššímu až absolutnímu.

Tedy mi prosím dovolte o víkendu popřát překvapení. Ne náhodu. Věřím, jestliže se tady s Vaší laskavostí a laskavostí vydavatele setkáváme už dlouho a i když mně jednoduchá editovaná diskuse jako v počátcích moc chybí, že nebudete přesvědčeni, že bych myslel na náhodu. Věřím na překvapení z nenormovaných bitů. Na překvapení z láskyplného hledání věcí, které povznášejí.