Klínovým písmem se znalosti zaznamenávaly tři tisíce let. Změnu směrem k alfabetě nebo latince přinesly až nové technologie zápisu. Alfabeta i o málo mladší latinka se přitom už používají stejně dlouho jako klínové písmo. Je proto čas pomýšlet v důsledku technologických změn na písmo nové?

První krok důležitý v novém způsobu zápisu současných znalostí o přírodě a vesmíru již existuje. Stačí několik matematických rovnic. V případě klínového písma se znalosti o vesmíru a přírodě zapisovaly formou seznamů dvojic typu "jestliže A potom B." Zavedené koncepty se v klínovém písmu spíše rozvíjely a zpřesňovaly podle významu, pojem abecedy tu byl neznámý. Nejčastějšími byly seznamy bohů, vladařů, povolání, měst, domácích zvířat, ryb, ptáků nebo rostlin.

Alfabeta přijala abecední pořadí a také důležitý systém opozičních dvojic, ve kterých se lidské myšlení často vyjadřuje. Jeden prvek se obyčejně považuje za kladný a druhý za záporný. Mezi nimi figuruje deset opozičních pythagorejských dvojic lichý/sudý, pravý/levý, mužský/ženský, rovný/křivý, dobrý/zlý, světlo/tma, čtverec/obdélník, omezený/neomezený, klidný/pohyblivý a jedna/množství. Každá věc je přitom svým způsobem neurčitá, ne zcela lichá/sudá, ne zcela pravá/levá atd.

Současné informatické myšlení a umělá inteligence jsou spíše neabecedním rozvíjením seznamů dvojic "jestliže A potom B." Proto vzniká očekávání, když používáme systém rovnic (A v seznamech představuje nějakou formu rovnice), že můžeme být na úsvitu vzniku nové snad gestové abecedy, která převezme některé charakteristiky klínového písma, kdy místo do hlíny budeme "tlačit" do vzduchu. Moderní logika přitom zůstane zachována.

Když už provádíme tolik virtuálních činností, tak bychom se mohli naučit znovu pořádně a rychle za pomoci počítačové inteligence komponovat slova do souvislých textů. Buďte taková první slova inspirovaná pravdou. A to mi prosím dovolte popřát. Komunikace se současnými digitálními systémy by něco podobného přinést mohla.