Matematika je od svého počátku blízko snahám učinit svět lepším místem. Neměla by proto ztrácet tuto schopnost ani teď a nepocházet jen z fyziky, i když na tomto poli vítězí, kde může.

Lidskou historii lze z pohledu matematiky rozdělit do čtyř období:

1. Geometrie.
2. Čísla.
3. Rovnice.
4. Pravděpodobnost.

Období geometrie souvisí se vznosnými vzory a stavbami a jejich účinky jsou patrné dodnes. Čísla přinesla nové postupy v poznávání přírody, výrobě, obchodování a první matematický model komunikace s lidskou duší. Používání rovnic potom stojí za prudkým kvantitativním i kvalitativním skokem prakticky ve všech lidských oborech.

Údobí pravděpodobnosti a s ním související komunikace přišlo nejpozději, až někdy před 100 lety. Snad proto, že nebylo zřejmé, jak uchopit skutečnost, že trvalou součástí přírody jsou i nepravděpodobné jevy. Jednoho takového se lze i přímo dotknout v případě vícerozměrné koule.

Uvažme jednotkovou kružnici a v ní poloviční s poloměrem 1/2. Menší bude mít 1/4 plochu v porovnání s tou větší. V případě koule bude mít poloviční 1/8 objemu té jednotkové. V případě koule dimenze n je tento poměr 1/2ⁿ. Vezmeme-li tedy na počátku něco významného, v dimenzionalitě se tato význačnost ztratí a pravděpodobnost, že ji v mnoharozměrném prostoru najdeme může být velmi malá. Konečně, na počátku lze "ukrojit" i téměř celou kouli a při dostatečně velké dimenzionalitě se její objem ve srovnání s původní téměř vytratí.

Může se proto zdát, že lidský život a jeho narození představuje v údobí pravděpodobnosti mnoharozměrného komunikačního světa něco, co lze těžko nalézt a rostoucí dimenzionalita dále umenšuje. Že narození a život proto nemá žádný specifický význam.

Předchozí období matematiky na lidský život nějak pamatovala. Geometrie svými obřady, čísla jazykem hudby, rovnice potom rozvojem filozofického zázemí. Údobí pravděpodobnosti má také zdroj tohoto typu: komunikaci odjinud. Od záporných čísel, nekonečných množin, neohraničené informace. Kdy život prolomí ten nepatrný objem mnoharozměrné koule a naslouchá této komunikaci. Mám za to, že filozofie stoiků tomu intuitivně říkala být nad věcí.

A tak se snad k Adventu hodí Flammarion, černobílá rytina neznámého autora pojmenovaná po francouzském astronomovi. Kde se i přes půvaby mnoharozměrné krajiny dá nalézt komunikace odjinud. Krásný Advent.



Zdroj: Wikimedia Commons, oříznuto autorem.