Ministr financí Andrej Babiš to myslí nejen dobře, ale i upřímně. „Přiznám se,“ řekl doslova v pátečním televizním Interview ČT24, „že jsem jako firma dlouhodobě podporoval klokánky, takže tam mám zase střet zájmů a bylo mi jako líto jim nepomoci.“ A firmou Babiš tentokrát výjimečně nemyslí stát, nýbrž svůj Agrofert ještě před pár lety, než se stal místopředsedou vlády, která nyní podle něho měla řídit stát jako firmu.
Islamofobové se pravidelně dopouštějí porušování zákona. Avšak i kvůli neřešenému tíhnutí valné části členů Policie ČR ke krajněpravicovým názorům je jejich stíhání složité.
Týdeník Respekt měl výborný nápad, připravil ke kulatým narozeninám Jiřiny Šiklové obsáhlý rozhovor http://respekt.ihned.cz/c1-64197610-naucila-jsem-se-koukat-za-sebe. Socioložka Jiřina Šiklová měla totiž hned od listopadové revoluce velkou zásluhu o rozvoj gendrových přístupů v čs. a české společnosti. Na pražské Filozofické fakultě založila katedru sociální práce a léta na ní působila. Katedra vychovala mnoho desítek sociálních pracovníků, včetně těch, kteří postavili na nohy Probační a mediační službu. Předtím byla dvacet aktivistkou nezávislého hnutí, stručně řečeno Charty 77.
„Dejme Slovákům svobodu!“ To bylo heslo manifestačního pochodu Prahou na jaře 1990. Bylo to dva roky před červnem 1992, kdy se konaly parlamentní volby, po nichž si pánové Klaus a Mečiar uvědomili, že těžko by bylo dvěma kohoutům na jednom smetišti, a dohodli se na rozdělení federálního Československa. Rozdělit federaci nepožadovala přitom žádná česká politická strana a na Slovensku jen jedna – Slovenská národní, jež pak získala ve volbách necelých osm procent.
Biskupové českých a moravských diecézí sice vnímají naléhavost potřeby solidarity s oběťmi válek a náboženské nenávisti, ale zároveň chápou i obavy naší (rozuměj české) společnosti plynoucí ze současného přílivu migrantů do Evropy. Uvedli to za Českou biskupskou konferenci i za Ekumenickou radu církví (tedy jménem všech církví v ČR) v prohlášení, jež v sobotu vydali na Velehradě.
Ve středu demonstrovaly na pražském Václavském náměstí stovky islamofobních národovců nejen proti imigraci a kvótám, ale také za vystoupení země z EU a za uzavření státních hranic. Odhady účasti se pohybovaly mezi pěti až sedmi sty.