Rada hlavního města Pražanům slíbila, že bude pravidelně vydávat dvě procenta na umění ve veřejném prostoru. Pravidla pro pořizování a umisťování děl jsou připravena ke schválení. S jejich schválením snad skončí doba, kdy se v pražských ulicích objevují primárně či skoro výhradně díla umělců, kteří se znají s panem starostou, a kdy jsou ulice a náměstí zapleveleny bronzovými „panáky“, kteří většinou nevzbuzují emoce vůbec žádné, natožpak pozitivní.

Zeleným příspěvkem v debatě o umění ve veřejném prostoru je nejen prosazení fondu, ze kterého se umění bude moci financovat, ale především schválení transparentních pravidel, pro to, jak by díla měla vznikat. Příprava takového dokumentu, jako každá koncepční práce, vyžaduje nějaký čas, Praha je obrovská, rozhodovací mechanismy komplexní a politická shoda křehká. Nyní je ale kvalitní materiál z dílny Institutu plánování a rozvoje hotový a v závěrečné fázi připomínkování.

Debata se již delší dobu točí kolem toho, zda výtvarná díla soutěžit nebo je nakupovat napřímo, případně v jakém poměru kombinovat obojí.
Věnovat dvě procenta z investic na umělecká díla, znamená investovat okolo 150 milionů ročně. To už nejsou malé prostředky, a i proto je tak důležité trvat na pořádání soutěží. Tak jako v architektuře, je tzv. soutěž o návrh nejlepší způsob, jak vybrat nejkvalitnější dílo pro dané místo a vyhnout se klientelismu.

Pandořinu skříňku přímých nákupů bychom neměli otevírat dokořán. V zemích s nižší politickou kulturou to může rychle sklouznout k propagandistickým sochám politických hrdinů, jak se to děje např. nyní v Maďarsku.

Soutěž naproti tomu počítá s odbornou porotou, která vybírá z návrhů, u nichž nezná autora a není odkázaná na to, že jej doporučili politici. Smysluplným argumentem je i to, že městské peníze jdou většinou tuzemským umělcům, kteří se k zakázce dostali právě díky představě budoucího díla, nikoliv díky své pověsti. Program 2 % na umění tak může být dosti výraznou podporou české umělecké obci.


Sedm důvodů, proč pořídit umělecké dílo do veřejného prostoru výtvarnou soutěží

• Praha má budovat značku kulturní metropole. Vyhlášení soutěže přispívá k pozitivní medializaci tématu. Mezinárodní soutěže (pro významnější prostory) mohou přilákat zahraniční umělce a pozvednout Prahu v povědomí kulturní veřejnosti i za hranicemi republiky. Ve vyspělých evropských městech jde o běžnou praxi.

• Soutěž je všeobecně přijatelným transparentním způsobem výběru zpracovatele veřejné zakázky, který vyloučí možné spekulace o zaujatosti a korupci.

• Dílo je navrhováno přímo pro dané místo, na výběr město dostane více návrhů, nejkvalitnější vyhraje. Kromě samotné sochy je předmětem řešení i okolní prostor, který se pak realizuje rovnou s dílem.

• Zadavatel získá najednou množství konkrétních uměleckých návrhů navržených specificky pro dané místo, ze kterých může vybírat na základě mnoha kritérií ten nejlepší a nejvhodnější.

• Práce kvalifikované odborné poroty během soutěže zaručí, že výsledek bude kvalitní. Její činnost je zákonem podrobně upravena tak, aby rozhodování bylo transparentní, nepodjaté a nestranné, avšak aby současně poskytovala vyhlašovateli nejvyšší možný odborný servis.

• Do přípravy zadání a procesu soutěže lze zapojit všechny klíčové aktéry, čímž se omezí nebo zcela vyloučí pozdější protesty a komplikace při schvalování.

• Soutěž je příležitostí pro absolventy uměleckých škol a pro méně známé umělce, kteří mohou přijít s kvalitním řešením.